Csongrád (město)
Csongrád [čongrád] je město na jihovýchodě Maďarska v župě Csongrád-Csanád. Leží na pravém břehu řeky Tisy, asi 41 km jihovýchodně od Kecskemétu a je správním městem okresu Csongrád. Rozvinulo se v meandru řeky Tisy, z části jej obklopují lužní lesy. V roce 2018 zde žilo 16 027 obyvatel. Podle údajů z roku 2001 zde žilo 99 % Maďarů a 1 % jiných národností (především Romů a Němců).
Csongrád | |
---|---|
Letecký pohled na Csongrád | |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°42′23″ s. š., 20°8′48″ v. d. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | Maďarsko |
Župa | Csongrád-Csanád |
Okres | Csongrád |
Csongrád | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 173,89 km² |
Počet obyvatel | 16 027 (2018) |
Hustota zalidnění | 92,2 obyv./km² |
Správa | |
Status | Město |
Starosta | Bedő Tamás |
Vznik | 896 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 63 |
PSČ | 6640 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
V období příchodu Maďarů do Karpatské kotliny byla oblast dnešního města Csongrádu v držení bulharského vojska. Nacházela se zde pevnost s názvem Čornyj grad (Černá pevnost). V 11. století bylo z rozhodnutí tehdejšího krále Štěpána určeno za správní centrum. Původní bulharskou pevnost poničil mongolský vpád do Evropy v roce 1242. Později se regionální centrum přesunulo do Segedínu.
V roce 1831 město zasáhla epidemie cholery, která si vyžádala okolo 700 mrtvých.
Status města získal Csongrád až v roce 1920. V této době zde žilo okolo pětadvaceti tisíc lidí. Většina z nich nicméně žila venkovským způsobem života.
Kultura
V Csongrádu se nachází městská galerie, a to v budově přilehlé k místní radnici.
Partnerská města
Známé osobnosti
- Miloš Crnjanski, srbský spisovatel
- Géza Kohn, srbský vydavatel
- Mihály Huszka, maďarský sportovec
- Hunor Mate, rakouský plavec
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Csongrád na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky