Cobenzlové

Hrad Predjama (Slovinsko), hlavní rodové sídlo v 16.–19. století

Rod Cobenzlů má původ v Korutansku a jako první se připomíná Ulrich Cubentcel v roce 1209. Později potomci přesídlili z Korutan do prostoru Kraňska a Gorice, kde jim patřily statky až do 19. století. Kryštof Cobenzl přijal v 16. století predikát z Proseggu podle města Prosecco poblíž Terstu. Sňatkem také získal hrad Predjama (Lueg) v dnešním Slovinsku. Jeho syn Hans (1530–1594) byl členem Řádu německých rytířů a vynikl jako diplomat, dvakrát byl císařským vyslancem v Rusku, později byl zemským hejtmanem v Kraňsku a také hejtmanem v Terstu. U Prosecca získal do dědičného vlastnictví hrad Mocolano (slovinsky Mokolan). Spolu s bratrem Ulrichem byl v roce 1563 povýšen do šlechtického stavu a nakonec v roce 1588 od císaře Rudolfa II. obdržel říšský stav svobodných pánů. V dalších generacích zastávali členové rodu funkce ve správě Kraňska a Gorice a dále rozšiřovali svůj majetek. Zatímco hrad Mocolano u Prosecca zanikl v 17. století, jejich hlavním sídlem se časem stal hrad Predjama.

Jan Karel Cobenzl (1712–1770), rakouský diplomat, zástupce místodržitele v Rakouském Nizozemí

Jan Filip II. (1635–1702), který byl tajným radou, komořím a zemským hejtmanem v Gorici, byl v roce 1675 povýšen do hraběcího stavu. Jeho syn Jan Kašpar II. (1664–1742) dosáhl významného postavení u císařského dvora, kde se stal nejvyšší maršálkem a nejvyšším komořím, jako první z rodu získal Řád zlatého rouna. V roce 1704 dosáhl potvrzení hraběcího titulu dědičně, od roku 1722 měl nárok na predikát Vysoce urozený (Hoch- und Wohlgeboren). K rodovým statkům ve Slovinsku přikoupil od Eggenbergů v roce 1717 panství Logatec. Po rodině Eggenbergů také převzal dědičnou hodnost nejvyššího číšníka v Kraňsku. Předtím již od roku 1715 držel také dědičné úřady nejvyššího truksase a sokolníka v Gorici a Gradišce. V další generaci vynikl Jan Karel (1712–1770), který byl též nositelem Řádu zlatého rouna a řadu let působil jako zplnomocněný ministr v Rakouském Nizozemí. Jeho mladší bratr Guidobald (1716–1797) proslul jako mecenáš umění a k rodovým statkům přikoupil panství Ribnica (Reifnitz). Na přelomu 18. a 19. století vzešli z rodu dva významní státníci a diplomaté. Jan Filip III. (1741–1810) byl diplomatem v Rakouském Nizozemí, později státním kancléřem, během napoleonských válek ale jeho vliv poklesl a kariéru zakončil na méně významném postu vyslance v Paříži. Jeho bratranec Jan Ludvík (1753–1809) vynikl jako dlouholetý velvyslanec v Rusku a nakonec rakouský ministr zahraničí. Oba bratranci získali také Řád zlatého rouna, ale byli také posledními potomky rodu. Jan Ludvík měl sice dva syny, ti ale zemřeli v dětství. Jan Filip III. zůstal svobodný a zemřel v roce 1810 jako poslední potomek rodu.

• Hans (1530–1594), císařský vyslanec v Moskvě a Vatikánu, 1588 říšský svobodný pán
• Filip (†1626), místodržitel v Gorici
• Jan Filip II. (1635–1702), místodržitel v Gorici, 1675 říšský hrabě
• Jan Kašpar II. (1664–1742), nejvyšší dvorský maršálek, nejvyšší dvorský komorník, rytíř Řádu zlatého rouna
• Jan Karel (1712–1770), zástupce místodržitele v Rakouském Nizozemí, rytíř Řádu zlatého rouna
• Jan Filip (1741–1810), rakouský státní kancléř, rytíř Řádu zlatého rouna
• Jan Ludvík (1753–1809), rakouský státní kancléř a ministr zahraničí, rytíř Řádu zlatého rouna

• 
  Erb rodu Cobenzlů
• 
  Jan Kašpar II. Cobenzl (1664–1742), nejvyšší dvorský maršálek a komoří
• 
  Erb Cobenzlů s dekorací Řádu zlatého rouna na hradě Predjama
• 
  Jan Karel Cobenzl (1712–1770), diplomat
• 
  Jan Filip Cobenzl (1741–1810), rakouský státní kancléř
• 
  Zámek Cobenzl, sídlo Jana Filipa ve Vídni
• 
  Jan Ludvík Cobenzl (1753–1809), rakouský státní kancléř
• 
  Zámek Hošperk (Haasberg, Slovinsko), majetek Cobenzlů 1717–1810