Květuš

V roce 1396 je na zdejší tvrzi zmiňovaný Oneš z Květuše jako patron kaplanství v Načeradci.[5] Další z jeho rodu Jan z Květuše řečený Hron zemřel před rokem 1475 a jeho majetek připadl králi, který dal Květuš za výsluhu Čeňkovi z Klinštejna. V roce 1487 byla ves v majetku Štěpána Kuchty z Květuše a Humňan. V 15. století tvrz zpustla, ves měla několik držitelů. V dalším století byla připojena část k nadějkovskému panství. Roku 1668 Jiří Doudlebský z Doudleb prodal Květuši s okolními vesnicemi Nosetínem, Chlístovem, Kvašťovem, Vilínem Mikuláši z Germersheimu.[6] Zbytky tvrze byly znatelné roku 1765.[5]

Sbor dobrovolných hasičů byl založený roku 1893.[5]

• Kaple ve vesnici na návsi je z roku 1833 a je zasvěcena svatému Janu Nepomuckému.[7]
• Vedle návesní kaple se nachází kamenný kříž reliéfně zdobený na koncích ramen motivem koleček. V střední části kříže je motiv kalicha. Kříž má malované plechové tělo Krista.

• Památný strom vysazený vedle návesní kaple.

• Památný strom v obci nedaleko od příjezdové komunikace do vesnice.

• Židovský hřbitov v Květuši je situován necelý 1 km severozápadně od vsi a je přístupný po polní cestě odbočující doprava od silnice č. 123 na Nosetín. Zdejší židovský hřbitov byl založen někdy v 18. století.[8] Nejstarší náhrobky jsou datovány do roku 1782.[9] Poslední pohřeb se zde konal v roce 1929[10] Areál hřbitova byl po 2. světové válce zdevastován.[8]

• Květuš - Chyšky
• 
  Židovský hřbitov
• 
  Cesta
• 
  Domy u silnice
• 
  Chalupa

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Květuš na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Květuš na webu ČÚZK
• O Květuši trochu jinak