Chrudim (nádraží)

Chrudim je železniční stanice v západní části stejnojmenného okresního města v Pardubickém kraji poblíž řeky Chrudimky. Leží na neelektrizovaných tratích 016 a 238. V Chrudimi se dále nachází zastávka Chrudim zastávka (Trať 238) a stanice Chrudim město (Trať 016).

Chrudim
Železniční stanice Chrudim
StátČesko Česko
KrajPardubický kraj
MěstoChrudim
Souřadnice49°56′53,8″ s. š., 15°47′12,16″ v. d.
Chrudim
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice546531
Tratě016, 238
Nadmořská výška260 m n. m.
V provozu od1. června 1871
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo K-2002
Dopravních kolejí4
Nástupišť (hran)2 (5)
Prodej jízdenek
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

V roce 1871 dostavěla společnost Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) svou trať navazující na železnici z Liberce a Rosic nad Labem a pokračující dále přes Hlinsko a Havlíčkova Brodu, pravidelný provoz na trati byl zahájen 1. června. Autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. Trasa byla výsledkem snahy o propojení železničních tratí v majetku ÖNWB jihozápadním směrem, tedy traťových úseků Liberec-Pardubice a hlavního tahu společnosti, železniční trati spojující Vídeň a Berlín. Nádražní budova byla ve 20. století nadále rozšiřována a zvětšována, díky čemuž razantně změnila svou původně danou podobu.

26. září 1899 zahájila provoz trať z Borohrádku do Heřmanova Městce zbudovaná společností Místní dráha Chrudimsko-holická, jež obsluhovala též nádraží Chrudim město, z nějž vedla na nádraží Rakouské severozápní dráhy spojka. Po zestátnění ÖNWB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy. Místní dráha byla zestátněna až roku 1925.[1]

Popis

V roce 2016 byla dokončena rekonstrukce nádraží prováděná na širším úseku trati 238. Původní jedno hranové a dvě ostrovní nekrytá nástupiště nahradilo jedno nekryté vyvýšené nástupiště poloostrovní (k příchodu slouží přechod přes koleje) a jedno vnější nástupiště u budovy. Před staniční budovou se nachází autobusové stanoviště a přímo na areál přiléhá městské autobusové nádraží.

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.