Chorvatské ústavní referendum, 2013

Petici za změnu ústavy zaštítila katolická občanská platforma 'Ve jménu rodiny' (U ime obitelji). Do května 2013 se jim podařilo nasbírat přes 700 tisíc podpisů.[1] Důvodem iniciativy byla politika vládního kabinetu Zorana Milanoviće a s ní související snaha o legalizaci homosexuálního partnerství.[3] Pro vypsání referenda hlasovalo dne 8. listopadu téhož roku v Saboru 104 ze 151 poslanců.[1]

Část občanů, která hlasovala proti, se skládala z 88 občanských společností (GONG, Centrum pro mírová studia a Zagreb Pride).[4] Podpory se jim dostalo od několika veřejně známých osobností, herců, hereček, akademiků, aktivistů, politiků a v neposlední řadě i tisku jako jsou například Novi list a Jutarnji list a muzikantů – Severina, Dubioza kolektiv, Let 3, Hladno pivo, TBF a další.

Kampaň 'Hlasuj proti' poukazovala také na fakt, že osoby stojící za iniciativou Željka Markić, Krešimir Planinić, Krešimir Miletić, Ladislav Ilčić, včetně členů jejich rodin, stáli současně nejen za vyvíjením tlaku na vypsání referenda, ale taktéž kandidovali za politickou stranu HRAST.[5] Hlasuj proti a širší koalice občanských společností Platforma 112 prohlásily, že bankovní spojení uvedené na webových stránkách 'Ve jménu rodiny' nepatří iniciativě, nýbrž registrované asociaci Građani odlučuju ("Občané rozhodují"), kterou založil viceprezident HRASTU Krešimir Miletić.[6]

Željka Markić byla svými oponenty také kritizována pro členství v kontroverzní katolické organizaci Opus Dei.[7]

Premiér Zoran Milanović řekl v HRT, že by hlasoval proti.[1] Prezident Ivo Josipović prohlásil, že je referendum zbytečné, a že namísto nějakého politického přínosu akorát stojí peníze daňové poplatníky.[10] Poukázal také na fakt, že je manželství v chorvatských zákonech již dávno definované jako svazek muže a ženy, a že referendová otázka má hluboký psychologický efekt se skrytou diskriminační zprávou.[10]

Tomislav Karamarko, předseda konzervativního Chorvatského demokratického společenství řekl, že by hlasoval pro. Referendum podpořily čtyři další strany[11], což ve výsledku znamenalo podporu 104 poslanců ze 151.[12]

Chorvatský deník Jutarnji list oznámil, že hodlá veřejně vyzývat proti přijetí novely.[13] Obdobný přístup zaujal později i Novi list.[14]

Konference chorvatských biskupů vyzývala chorvatské katolíky, aby hlasovali pro přijetí nového ústavního zákona.[15] 12. listopadu vyjádřili podporu referenda kromě zástupců chorvatské konference biskupů také Srbská pravoslavná církev, Makedonská pravoslavná církev, Reformovaná křesťanská (kalvínistická) církev, Chorvatská unie baptistů, Evangelická letniční církev, Izraelské židovské společenství a Chorvatský mešihat.[16] Novelu naopak nepodpořili Chorvatská luteránsko-evangelická církev a Záhřebská židovská komunita.[17] Centrum evropských rabínů vyjádřilo svojí podporu referendu a občanské iniciativě 'Ve jménu rodiny' s tím, že je "velmi znepokojené zprávami o tom, jak někteří hážou promanželskou iniciativu do jednoho pytle s nacistickým režimem a fašistickou ideologií.[18]

Kardinál Josip Bozanić podpořil novelu dopisem, který přečetl ve všech kostelech, v nichž kázal. Obsahoval, že heterosexuální manželství je jedinečným institutem, který zaručuje přirozené plození dětí.[12]

Bozanić opakovaně zdůrazňoval, že krize manželství je celospolečenským problémem z hlediska zachování národa, a že církev opravdu nikoho diskriminovat nechce, nýbrž pouze chrání to, co již máme.[20] Poznamenal, že referendum je pro křesťany jedinečnou příležitostí, v níž můžou rozhodnout o svém osudu, respektováním Božího záměru a bojem za pravdu.[21] Referendum obhajoval ještě jednou svým prohlášením, že manželství a rodina nejsou privátní záležitostí jednotlivce, o kterých si může každý rozhodovat sám dle libovůle, nýbrž že mají celospolečenský význam, a tudíž je nepřijatelné s nimi experimentovat.[22]

Průzkum veřejného mínění provedený v červnu 2013 ukázalo, že změnu ústavy podporuje 55,3 % Chorvatů, zatímco 31,1 % je proti.[26]

Jiný výzkum z listopadu ukázal, že 54,3 % respondentů by volilo pro přijetí změny a 33,6 % proti. 12,1 % respondentů řeklo, že si není jisto. Ukázalo se, že větší podporu 85,7 % má novela u HDZ, zatímco u SDP je nižší 39,5 %.[27]

Předvolební statistika Hrvatske radiotelevizije publikovaná dva dny před konáním referenda ukázala, že 59 % respondentů podporuje novelu, 31 % je proti a 10 % si není jisto.[28]

Výsledky podle župy

Po uzavření všech volebních místností zveřejnila státní volební komise výsledky, v nichž 65,87 % hlasovalo ano, 33,51 % ne a 0,57 % hlasů bylo neplatných. V referendu hlasovalo 37,9 % oprávněných voličů.[2]

Pula, Rijeka, Varaždin a Čakovec byly jedinými velkými městy a Istrijská a Přímořsko-gorskokotarská župa jedinými župami, kde většina voličů hlasovala ne.[29] Vysoká podpora přijetí nového ústavního zákona byla v jižním Chorvatsku: Šibenicko-kninské župě, Splitsko-dalmatské župě, Dubrovnicko-neretvanské župě a Brodsko-posávské župě.[29] Tuto relativní polarizaci mezi severním a jižním Chorvatskem připisují sociologové úzce spojeným ekonomickým indikátorům a rozsahu vlivu Chorvatské války za nezávislost v 90. letech.[29] V hlavním městě Záhřebu hlasovalo 43,5 % voličů ne, což je interpretováno jako hlavní ukázka "vysoce nekompatibilních tendencí".[29]

Statističtí analytici zaznamenali vysokou korelaci napříč jednotlivými volebními obvody. Regiony s převážně pravicovými voliči zpravidla hlasovali "pro", zatímco regiony s převážně levicovými voliči hlasovali "proti". Nelze však objektivně říci, že by politická příslušnost k levici nebo pravici automaticky znamenala jednotný přístup k referendové otázce.[30]

Chorvatské ústavní referendum 2013

Volba	Hlasy	%
Ano Ano	946 433	65,87
Ne Ne	481 534	33,51
Z toho platných	1 428 639	99,43
Z toho neplatných	8 196	0,57
Celkový počet odezvdaných hlasů	1 436 835	100,00
Maximální volební účast	3 787 017	37,90

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crotian constitutional referendum, 2013 na anglické Wikipedii.

• Životní partnerství v Chorvatsku
• Slovinské referendum o rodině, 2012
• Slovenské referendum o rodině, 2015
• Irské manželské referendum

• Oficiální výsledky podle Státní volební komise (Interaktivní mapa) (chorvatsky)