Slobodna Dalmacija

Slobodna Dalmacija (česky doslovně Svobodná Dalmácie) jsou chorvatské noviny se sídlem ve Splitu. Patří k nejčtenějším novinám v regionu Dalmácie, a to již od druhé poloviny 20. století.

Logo deníku

Podobně i jako jiný známý chorvatský deník, Vjesnik, má i Slobodna Dalmacija svůj původ v časech druhé světové války. Po zlomu v bitvě u Stalingradu a úspěšném postupu spojenců (vylodění na Sicílii) rozhodli jugoslávští partyzáni vydávat v červnu 1943 noviny s názvem Dnevnik Jedinstvenog narodnooslobodilačkog fronta Dalmacije („Deník jednotné národněosvobozenecké fronty Dalmácie“). Po osvobození Splitu v květnu 1944 se redakce přesídlila do tohoto chorvatského přístavu, kde působí až dodnes.

Slobodna Dalmacija byl jako deník partyzánů nejen mobilizující proti okupantovi, ale také propagoval rozvoj myšlenek ustavení a propagace komunistické moci. Jeho stránky proto plnila stále častěji i komunistická propaganda oslavující Josipa Broze Tita a komunistickou stranu. V padesátých letech byly hlavními tématy prosazovanými vládnoucími kruhy především články o dělnických samosprávách a Hnutí nezúčastněných zemí. A i těm bylo v deníku věnováno nemálo prostoru.

Na přelomu 80. a 90. let vycházelo denně 150 000 výtisků Slobodne Damacije. Stejně jako v Chorvatsku samotném, i v deníku došlo v té době k demokratizaci a liberalizaci, což vedlo k ústupu od komunistické rétoriky. Redakce novin (stejně jako většina tehdejších médií v rámci Chorvatska)^[zdroj?] přivítala i pozdější vyhlášení nezávislosti země a informovala o válečných událostech v 90. letech. V roce 2005 byl po dlouhých sporech o vlastnictví prodán mezinárodnímu holdingu Europapress holding.