Chemická olympiáda

Zrod chemické olympiády spadá do období šedesátých let dvacátého století. U vzniku chemické olympiády stáli zanícení učitelé chemie, kteří začali organizovat soutěže na školách a posléze v okresech a krajích. První mezikrajové utkání se konalo v Bratislavě v roce 1965, další v Brně v roce 1966 a další rok probíhalo v Bratislavě. Pravidla soutěže a účelná organizační struktura se vyvinula během krátké doby a obojí je zapsáno v organizačním řádu.[1] Soutěž je organizována Ústřední komisí chemické olympiády, která spolupracuje s Národním institutem dětí a mládeže MŠMT. Od zrodu dohlíží na odbornou úroveň Československá a později Česká společnost chemická. V historii se vystřídala celá řada autorů, kteří patří zejména do řad učitelů chemie, ale i studentů vysokých škol, kteří jsou často bývalí účastníci soutěže. Tato spolupráce zkušenějších a mladších výrazným způsobem přispívá k zajímavosti a přitažlivosti úloh. Byly to právě úlohy, které během téměř čtyřiceti let doznaly největších změn. Velká změna jejich náročnosti byla způsobena jak rozvojem oboru a školského systému, tak zpětným působením mezinárodních soutěží, na nichž se zřetelně projevují výsledky soustavné a cílevědomé práce s talentovanými mladými lidmi. Počet účastníků školních kol se během let stabilizoval a v 36. ročníku přesáhl 13 000.

Iniciativa ke konání Mezinárodní chemické olympiády vyšla z Československa a její první ročník se konal v červnu roku 1968 v Praze. Dalšími účastníky byly Polsko a Maďarsko. Postupně se přidaly všechny lidové demokracie a v 80. letech další evropské a nakonec i zámořské státy. 32. ročníku MCHO se v Kodani zúčastnilo 208 žáků z 53 zemí. Soutěžit mohou maximálně čtyři reprezentanti jedné země, hodnotí se pouze jednotlivci. Naše reprezentační družstvo se vybírá z nejlepších účastníků ústředního kola kategorie A po dvou týdenních soustředěních a mnoha testech. Československo nevynechalo ani jeden ročník a patřilo k nejúspěšnějším státům. Od roku 1993 soutěží samostatné České a Slovenské družstvo. Od té doby získala naše republika na MCHO celkem 5 zlaté, 13 stříbrných a 16 bronzových medailí, a patří tak opět mezi velmi úspěšné státy. Zlaté medaile získali Luděk Meca (Peking 1995), Jiří Janeček (Peking 1995), Jiří Franta (Moskva 1996), Vlastimil Kulda (Montreal 1997), Jiří Kysilka (Bombaj 2001), Eva Pluhařová (Kiel 2004), (Tchaj-pej 2005) Petr Gerhard (Gyeongsan 2006), František Petrouš (Tokyo, 2010),(Ankara, 2011), (Washington, 2012), Ondřej Hák (Tokyo, 2010),(Ankara, 2011), Adam Přáda (Hanoj, 2014), Jiří Etrych (Baku, 2015), Miroslava Novoveská (Praha a Bratislava, 2018), Josef Tomeček (Praha a Bratislava, 2018), Jan Obořil (Praha a Bratislava, 2018), (Paříž, 2019). Nejlepší absolventi ústředního kola kategorie E (z chemických průmyslových škol) se od roku 1991 pravidelně zúčastňují evropské Grand Prix Chimique organizované každé dva roky pro chemicky orientované školy, kde patří opět k nejúspěšnějším. V Budapešti roku 1999 obsadil Jan Pozner první místo.

Každá kategorie chemické olympiády se rozděluje na jednotlivá soutěžní kola, kterými podle výsledků postupují vždy nejlepší účastníci jednotlivých kol. Každá kategorie však nezahrnuje všechna soutěžní kola. Soutěžící do dalších kol olympiády vybírá vždy komise a to na základě výsledků, které ji jsou zaslány z předcházejících kol. Obecně platí, že do dalšího kola postoupí vždy první soutěžící z menších regionů popř. škol, které spadají pod následující kolo olympiády. Počet účastníků soutěžních kol je omezen obvykle na 36.

Ne každá kategorie olympiády obsahuje všechna soutěžní kola, ale všechny kategorie chemické olympiády začínají domácím neboli školním kolem. Po jeho vyřešení se pomocí kontrolního testu školního kola vyčlení nejlepší žáci, kteří budou reprezentovat školu ve vyšším kole - okresním, krajském až celostátním. Po celostátním kole následují ještě dvě kola, ve kterých probíhá teoretické a praktické soustředění před mezinárodní chemickou olympiádou. Soutěžní úlohy v jednotlivých kategoriích jsou vždy pro všechny soutěžící v celé České republice stejné, proto se okresní a krajské kolo koná v rozmezí dvou dnů.

Chemická olympiáda se skládá z pěti kategorií, které se od sebe liší složitostí úloh a určeným ročníkem studia, během kterého se žáci dané kategorie mohou zúčastnit. Často se vyšších kategorií účastní i mladší žáci, ale starší žáci se nemohou účastnit nižších kategorií. Kategorie se označují písmeny podle abecedy od nejsložitější, určené pro nejstarší žáky středních škol, po nejlehčí, určené pro nejstarší žáky základních škol. Výjimku tvoří kategorie E, která vznikla teprve roku 1991, a proto se písmenným označení vymyká ostatním kategoriím, i když je svou obtížností stejná jako kategorie A. Všechny kategorie obsahují teoretickou a praktickou část a jsou děleny na jednotlivá kola, ve kterých je obtížnost úloh postupně stupňována.

Mezinárodní chemická olympiáda (IChO) je celosvětově nejvyšší možné kolo chemické olympiády pro žáky gymnázií. Mohou se ho účastnit pouze nejlepší soutěžící, kteří úspěšně prošli celou kategorií A a dvěma následujícími soustředěními. Z každého státu na něj mohou postoupit maximálně 4 soutěžící. Československo patřilo spolu s Polskem a Maďarskem k zakládajícím zemím mezinárodní chemické olympiády. Každý rok se IChO pořádá v jiné zemi kdekoliv ve světě. Úlohy IChO jsou velmi obtížné a každý stát klade při jejich vytváření důraz na jiné odvětví chemie. IChO probíhá v průběhu několika dní. Po příjezdu do země je oddělen doprovod od soutěžících. Dvoučlenný doprovod má za úkol přeložit soutěžní úlohy do národního jazyka. Soutěžící mají mezitím pestrý program. Po překladu soutěžící vyřeší jeden den teoretickou část a druhý den praktickou. Po opravení úloh se sečtou body a vyhlásí výsledky. Medaile se neudělují jako ve sportovních soutěžích, ale základní kritérium je množství účastníků. Prvních 10% ve výsledkové listině získá zlatou medaili, dalších 15% stříbrnou a dalších 30 % bronzovou.

Grand Prix Chimique je nejvyšší kolo chemické olympiády pro žáky chemicky zaměřených škol. Pořádá se jednou za dva roky v jednom evropském státu a zúčastnit se ho mohou pouze nejlepší účastníci celostátního kola kategorie E.

Běstvina je obec v chrudimském okrese, kde se každý rok pořádá letní odborné soustředění nejlepších chemiků a biologů, kteří se účastnili olympiády. Soustředění probíhá v uzavřeném táboře po dobu dvou týdnů, vždy první a druhý týden v červenci, ve třetím a čtvrtém týdnu je vystřídají jejich mladší vrstevníci, ještě studující základní školy. Chemická část je rozdělená do tří skupin podle kategorií olympiády, které se žáci účastnili (kategorie C, B a A). Náplní soustředění jsou přednášky, týkající se následujícího ročníku chemické olympiády, zajímavostí z různých oblastní chemie a vědy. Každý den jsou dvě tříhodinové přednášky nebo přednáška a laboratorní cvičení. Ve volném čase si mohou žáci hrát hry, chodit po okolí nebo dělat zajímavé chemické pokusy v laboratoři. Některé dny jsou i večerní přednášky, na kterých přednášející prezentuje nějaký problém současné vědy nebo nějakou zajímavost. Součástí soustředění je i jeden celodenní výlet.