Česká společnost chemická

Archiv hlavního města Prahy ve svém Spolkovém katastru zachycuje pod signaturou VIII/0004 „Isis“ Spolek pro vzdělání v oboru chemie a pomocných věd (Verein zur Ausbildung in der Chemie und der Hilfswissenschaften) založený r. 1866 (24.4.1866; potvrzen úředně 11.5.1866), s poznámkami 1868 „böhmisch“ spolek přírodovědecký, 1873 spolek českých chemiků, Dezember 1878 Spolek českých chemiků a 1891 Chemická společnost „Spolek českých chemiků“. Chemická společnost, stávající pod názvem „Spolek českých chemiků“, sídlem v Praze, s jednací řečí českou, vytkla si za účel: „vzájemným sdělováním úkoly theoretické a praktické řešiti a ku chemickému vzdělávání svých členů, jakož i ku zvelebení chemického průmyslu v Čechách se přičiňovati“. Společnost se 10.1.1907 slučuje se Společností pro průmysl chemický v království českém a nadále funguje pod názvem Česká chemická společnost pro vědu a průmysl.

Archivní záznam udává, že spolek Isis vznikl z iniciativy F. E. Fischera, studenta techniky z Prahy. Jmenuje předsedy, prvním byl Franz Šebor, fabrikant (Praha II č.p. 1655), který pracoval do roku 1895. Následuje prof. Karl Preis ze Smíchova, (Ferdinandovo nábřeží 18) do roku 1904, po něm přichází F. V. Goller z České společnosti pro průmysl cukerní, který je registrován až do roku 1906. Místopředsedové prof. K. Preiss ze Smíchova, (Ferdinandovo nábřeží 18) do roku 1895, po něm Fr. V. Goller z Královských Vinohrad (Karlgasse 13). Posledním je zapsán K. C. Neumann (Vinohrady 999) do roku 1906. Jednatelem byl prof. Wilhelm Baur (Praha III, č.p. 515, později 289) do roku 1906.

Je to zajímavé, protože Hanč^[a] udává, že 27. prosince roku 1865, zaslal rektorát Polytechniky policejnímu ředitelství v Praze návrh stanov s doporučením, aby utvoření studentského spolku „Isis" bylo povoleno. Podepsán rektor K. Balling. 15. ledna 1866 byla žádost o povolení spolku s vyjádřením policejního ředitelství poslána místodržitelství v Praze a pak dále Státnímu ministerstvu ve Vídni. Píše, že r. 1865 prozatímní výbor pracoval ve složení: Josef Suk, F. A. Fischer, Antonín Bělohoubek a že v roce 1866 převzal předsednictví Josef Suk, místopředsednictví Adolf Margold a jednatelství Josef Libus. Poté, jako předsedy jmenuje Josefa Holého (1867), Ferdinanda Jičínského (1868-70), Františka Dlouhého a Jana Černého a r. 1872, již pod hlavičkou Spolku chemiků českých Karla Preise. Jeho údaje o funkcionářích jsou zřejmě přesnější.

Pod signaturou katastru VIII/0049 nalézáme v r. 1892 (3.11.) vytvořenou Společnost pro průmysl chemický v království Českém: předsedou je až do r. 1907 dvorní rada prof. Dr. Jan Baptista Lambl, o němž píše Hanč, že: „Byl duší Spolku pro průmysl chemický a pracoval účinně v r. 1906 pro spojení obou českých chemických společností“. V obsazení funkcí se opět Hančův přehled liší od zápisů v archivu. Dne 26.1.1893 píše prof. Lambl vedení Chemické společnosti, „Spolku českých chemiků“ o vytvoření Společnosti pro průmysl chemický v království Českém. Slavnému výboru Spolku českých chemiků napsali 21.12.1905 přední čeští chemici, včetně Hanuše, Votočka, Štěrby, Baborovského, Urbana a dalších, dopis, ve kterém vyzývají ku sloučení obou spolků.

Společnost pro průmysl chemický v království Českém pokračuje po sloučení s Chemickou společností, „Spolkem českých chemiků“ r. 1907 jako Česká chemická společnost pro vědu a průmysl, od r. 1920 jako Československá společnost chemická a od r. 1940 jako Česká společnost chemická. V roce 1955 (14.11.), na základě zákona č. 68/1951 Sb. veškerá práva a povinnosti přešly na dobrovolnou organizaci „Československá společnost chemická při ČSAV“. Pod signaturou 1/27 nalézáme ve Spolkovém katastru od r. 1955 Československou společnost chemickou při ČSAV. Předsedou je, podle archivního dokumentu, od „založení“ prof. ing. dr. Jiří Pick, DrSc. Po něm v roce 1988 přebírá předsednictví prof. ing. Josef Horák, DrSc. Místopředsedy byli ing. dr. Miroslav Ferles, prof. ing. dr. Josef Tomko, DrSc. Vědeckým tajemníkem ing. dr. Václav Chvalovský. Oficiální zpráva o založení Československé společnosti chemické při ČSAV z časopisu Chemie však uvádí jako prvého předsedu akademika Rudolfa Lukeše.

Česká společnost chemická v dnešní podobě byla r. 2014 zapsána do Spolkového rejstříku s datem vzniku 26.9.1990 pod spisovou značkou L1117.

[a].        Hanč O.: 100 let v Československé společnosti chemické její dějiny a vývoj 1866-1966, Academia Praha 1966.

[i].            http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/, staženo 21.4.2021.

Vlajkovou lodí Společnosti je časopis Chemické listy. Spolek Isis (Spolek pro vzdělání v oboru chemie a pomocných věd) již v okamžiku svého založení v roce 1866 sledoval „vzájemným sdělováním úkoly theoretické a praktické řešiti a ku chemickému vzdělávání svých členů, jakož i ku zvelebení chemického průmyslu v Čechách se přičiňovati“ o povznesení svých členů. Nebylo se co diviti, že otcové zakladatelové již nedlouho po založení spolku usilovali o zřízení spolkového časopisu a učinili tak v období 1876-7 pod tehdejším názvem Listy chemické. Prvé číslo vychází v roce 1877 pod redakcí pánů Karla Preise, c.k. dvorního rady, profesora lučby analytické a Antonína Bělohubka, soukromého docenta lučby kvasné, oba na c. k. české polytechnice v Praze. S pozdějším názvem Chemické listy patří k nejstarším chemickým odborným časopisům. Časopis vychází od onoho roku 1877 dodnes, bez přerušení, dnes jako měsíčník.

Druhým časopisem vydávaným Společností je čtvrtletník Czech Chemical Society Symposium Series a je určen zejména pro publikování abstrakt z akcí Společnosti.

Společnost je spoluvlastníkem série odborných časopisů vydávaných konsorciem Chemistry Europe ve spolupráci s nakladatelským domem Wiley-VCH. Prvým časopisem konsorcia byl prestižní časopis Chemistry a European Journal.

Společnost uděluje následující ocenění:

• medaili České společnosti chemické – jedno z nejvyšších vyznamenání společnosti pro odborníky na významné odborné úrovni, kteří se zasloužili o činnost ČSCH
• Hanušovu medaili – nejvyšší ocenění společnosti za vědecké dílo
• cenu Vojtěcha Šafaříka – významným vědeckým pracovníkům v chemických oborech k ocenění jejich zásluh o rozvoj chemických spolků a propagaci chemie
• cenu Alfreda Badera – pro mladé české organické a bio-organické chemiky
• cenu Karla Preise – za nejlepší práci otištěnou v ročníku Chemických listů
• cenu Miloše Hudlického – za nejlepší práci otištěnou v ročníku v jednom z evropských časopisů, jichž je ČSCH spoluvlastníkem
• cenu Viléma Baura – významným učitelům všech typů škol za přínos k výuce chemie
• cenu Otto Wichterla – pro zahraniční pracovníky v chemických oborech k uctění jejich zásluh o rozvoj české vědy
• medaili Vítězslava Veselého – odborníkům za zásluhy o rozvoj vědy a technologie v oboru tuků a detergentů
• medaili Vladimíra Majera – lidem, kteří se významně zasloužily o rozvoj jaderné chemie nebo některé její oblasti
• cenu Rudolfa Lukeše – za excelentní výsledky vysokého mezinárodního významu v oboru organické, bioorganické a medicinální chemie

• Česká společnost chemická