Mezinárodní chemická olympiáda

Československo patřilo spolu s Polskem a Maďarskem k zakládajícím zemím mezinárodní chemické olympiády. Každý rok se IChO pořádá v jiné zemi kdekoliv ve světě. V roce 1968 se konal 1. ročník ICHO v tehdejším Československu. Účastnili se ho pouze 3 uvedené zakládající státy. Postupně se přidal celý východní blok a od roku 1990 i celý svět. V roce 2015 se této nyní již velmi prestižní soutěže zúčastnilo více než 250 soutěžících z více než 70 zemí.

Každý stát si vybírá studenty svým způsobem, avšak musí dodržet podmínky: maxim. 4 studenti mladší 20 let. V ČR je systém následujícící: Z celostátního kola kategorie A je vybráno max 16 nejlepších a zároveň úspěšných (60% bodů) řešitelů, kteří se mohou zúčastnit 1. přípravného (teoretického) soustředění, kde se studenti účastní přednášek českých vědců a bývalých účastníků, v průběhu se píší testy, prostřednictvím nich je vybrána polovina (8) studentů, kteří se mohou zúčastnit 2. (praktického) soustředění. Zde jsou obdobným způsobem vybráni 4 nejlepší studenti a 1 náhradník. (ten nikdy v historii nebyl potřeba a na IChO nejede) Teoretické soustředění se koná tradičně v kongresovém sálu VŠCHT Praha a praktické soustředění se koná v laboratořích PřF UK.

Úlohy IChO jsou velmi obtížné a každý stát klade při jejich vytváření důraz na jiné odvětví chemie. Jsou také náročné časově (teoretické zadání úloh má přes 50 stran A4, mnohdy jsou úlohy udělány tak, aby je nebylo možné stihnout udělat všechny). IChO probíhá v průběhu 10 dní. Po příjezdu do země je oddělen doprovod od soutěžících a někdy je po soutěžících vyžadováno odevzdat veškerou elektroniku a mobily. Dvoučlenný doprovod má za úkol přeložit soutěžní úlohy do národního jazyka (aktuálním vedoucím doprovodem pro ČR je RNDr. Petr Holzhauser, Ph.D., někdejší soutěžící). Soutěžící mají mezitím pestrý program. Po překladu soutěžící vyřeší jeden den teoretickou část a druhý den praktickou. Po opravení úloh se sečtou body a vyhlásí výsledky.

Medaile se neudělují jako ve sportovních soutěžích, ale základní kritérium je množství účastníků. Prvních 10 % ve výsledkové listině získá zlatou medaili, dalších 15% stříbrnou a dalších 30 % bronzovou, prvních 10 % studentů, kteří nezískali medaili je uděleno čestné uznání. Zlaté medaile za ČR získali: Luděk Meca (Peking 1995), Jiří Janeček (Peking 1995), Jiří Franta (Moskva 1996), Vlastimil Kulda (Montreal 1997), Jiří Kysilka (Bombaj 2001), Eva Pluhařová (Kiel 2004), (Tchaj-pej 2005), Petr Gerhard (Gyeongsan 2006), František Petrouš (Tokio, 2010), (Ankara, 2011), (Washington, 2012), Ondřej Hák (Tokio, 2010), (Ankara, 2011), Adam Přáda (Hanoj, 2014), Jiří Etrych (Baku, 2015), Miroslava Novoveská (Praha a Bratislava, 2018), Josef Tomeček (Praha a Bratislava, 2018) a Jan Obořil (Praha a Bratislava, 2018), (Paříž, 2019), (online, 2020). Již přes deset let drží Česká republika tradici, že z IChO dovezou medaile všichni čtyři studenti.

IChO v roce 2018 se konala v Praze a Bratislavě, jednalo se o jubilejní 50. ročník – poprvé se konala soutěž ve dvou státech najednou. Poslední IChO v roce 2020 se měla konat v Turecku, vlivem pandemie pořadatelé zajistili řešení teoretických částí prostřednictvím online technologií pod dozorem kamer, laboratorní část se nekonala.

• Budoucí ročníky:[1]
  • 2021: Osaka, Japonsko
  • 2022: Tianjin, Čína
  • 2023: Curych, Švýcarsko
  • 2024: ???, Saúdská Arábie
  • 2025: ???, Spojené arabské emiráty