Chapultepec

Chapultepec (také Bosque de Chapultepec, Chapultepecký les) je stromy porostlé návrší ležící v Ciudad de México jihozápadně od městského centra, s nímž je spojeno bulvárem Paseo de la Reforma. Se 686 hektary patří mezi největší městské parky na americkém kontinentu.[1] Skládá se ze tří částí, propojených úzkými zelenými koridory. Je označován jako zelené plíce města a v neděli ho navštíví až 250 000 obyvatel mexické metropole.[2]

Chapultepec
Pohled na park z vrcholu Torre Mayor
Lokalita	Ciudad de México, Mexiko Mexiko
Zeměpisné souřadnice	19°24′47″ s. š., 99°11′52″ z. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jezero v parku

Název znamená v jazyce nahuatl Vrch kobylek. Na nejvyšším bodě se nacházela rezidence aztéckých vládců, na jejímž místě byl v 18. století postaven neoromantický zámek, který využíval jako letní sídlo císař Maxmilián I. Mexický i mexičtí prezidenti, dokud se Lázaro Cárdenas del Río neodstěhoval do nedaleké budovy Los Pinos a v roce 1944 byl zámek přeměněn na muzeum. V lednu 1992 byla v zámku podepsána smlouva, která ukončila salvadorskou občanskou válku.

Ve dnech 12.-13. září 1847 proběhla Chapultepecká bitva, která byla součástí mexicko-americké války a porážka obránců vedla k obsazení hlavního města Američany. Šestice kadetů, která zahynula při obraně zámku, je v Mexiku uctívána jako Niños Héroes (Hrdinní chlapci) a roku 1952 jim byl odhalen pomník v podobě šesti pilířů od sochaře Ernesto Tamarize.[3]

V Chapultepecu se nachází největší zoologická zahrada v Mexiku, založená v roce 1924 a navazující na tradici zvěřince císaře Montezumy. Dalšími atrakcemi pro návštěvníky jsou funkcionalistická budova Museo Nacional de Antropología s bohatými sbírkami upomínajícími na předkolumbovské kultury, muzeum moderního umění a muzeum Luise Barragána, zříceniny Montezumových lázní s akvaduktem, Tlalocova fontána, lunapark La Feria Chapultepec Mágico a koncertní sál Auditorio Nacional. K rekreačním sportům slouží umělá jezera Lago Major a Lago Menor. Typickým stromem v parku je tisovec Montezumův, nejstarší, zvaný El Tlatoani, je podle odhadů starý minimálně sedm set let.[4]