Chamberlainova válečná vláda

Chamberlainova válečná vláda, někdy též pátá národní vláda, úřadovala necelý rok v letech 19391940. Byla poslední národní vládou Spojeného království. Vlády se účastnili politici Konzervativní strany, Liberální národní strany a národních labouristů; drtivou většinu ministerských pozic obsadili konzervativci. Vláda nastoupila 3. září 1939 po vyhlášení války Německu. Vedení války v následujících měsících ale postrádalo iniciativu a Němci obsazovali jeden stát za druhým. 7. a 8. května 1940 proto proběhla v Dolní sněmovně rozprava o invazi do Norska, při které vláda ztratila spousty zastánců; v reakci na to podal Chamberlain demisi a novou vládu sestavil za účasti labouristů Winston Churchill.

Chamberlainova válečná vláda
premiér Neville Chamberlain
PředsedaNeville Chamberlain
Počet členů9 (válečný kabinet)
27 (kabinet)
98 (celá vláda)
Politické subjektyKonzervativní strana
Liberální národní strana
Národní labouristé
Dolní sněmovna
429/615
JmenovánaJiřím VI.
Datum jmenování19390903a3. září 1939
Konec v úřadu19400510a10. května 1940
Důvod ukončenírozprava o Norsku
OpoziceLabouristická strana
Posloupnost vlád
Churchillova
válečná
 >
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Podivná válka

Podrobnější informace naleznete v článku Podivná válka.

3. září 1939 vyhlásila Británie a Francie v reakci na německou invazi do Polska válku Německu. Následně premiér Neville Chamberlain představil novou vládu, ve které fungoval devítičlenný válečný kabinet. Do kabinetu přizval Winstona Churchilla jako prvního lorda admirality, který se v průběhu roku 1939 těšil rostoucí popularitě, související s jeho odmítáním Mnichovské dohody o rok dříve.

Vedení války nicméně vázlo. V této části konfliktu zvané „podivná válka“ byla iniciativa zcela ponechána na Hitlerovi. Wehrmacht v září 1939 obsadil Polsko, v dubnu 1940 Dánsko a Norsko a v květnu Nizozemsko a Belgii. Přestože Královské námořnictvo ovládalo moře a Němci zde utrpěli velké ztráty, pozemní síly nebyly příliš úspěšné a ani RAF nebyla s to operovat daleko od základen, nacisté tedy kontrolovali i vzduch. V podstatě celé západní pobřeží Evropy bylo k dispozici pro německé ponorkové základny.[1]

Rozprava o Norsku

7. května 1940 Chamberlain ustoupil tlaku opozice a svolil k dvoudenní parlamentní debatě o neúspěšné britské intervenci do Norska. Jednání zahájil zdrženlivou a unavenou úvodní řečí, kterou označovali za slabý výkon i jeho zastánci. Vůdce Labouristické strany Clement Attlee kritizoval neúspěch intervence jako výsledek řady předchozích chyb a naprosto chybějící iniciativy ze strany kabinetu. To určilo vzorec, na jehož základě se rozprava ubírala dál: vládní představitelé se soustředili pouze na detaily norské akce, opozice ji viděla v kontextu dlouhodobých obecných selhání. Postupně se Chamberlain a vláda dostala pod palbu ostré kritiky, která se ovšem vyhýbala prvnímu lordu admirality Churchillovi.

Seděl jste tady dost dlouho a nic dobrého neudělal. Odejděte, říkám Vám, ať již máme od Vás pokoj! Ve jménu Božím, odejděte!
 Leo Amery, poslanec za Konzervativní stranu, vůči Chamberlainovi[p 1]

Druhého dne kritika pokračovala, přestože Winston Churchill vystoupil s energickým projevem na podporu vlády jakožto demonstrací své loajality. Atmosféra ve sněmovně houstla; ačkoli to zpočátku nemělo v úmyslu, rozhodlo se labouristické vedení vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. I když vláda obstála poměrem 281:200, běžná vládní většina se drasticky zmenšila a výsledek hlasování znamenal velkou politickou porážku.

V reakci na rozpravu Chamberlain 10. května rezignoval; nyní bylo jasné, že musí nastoupit koalice všech stran. Vzhledem k dlouholeté vzájemné nedůvěře ale labouristé odmítli sloužit pod Chamberlainem. Svou účast ve vládě podmínili Churchillem nebo ministrem zahraničí lordem Halifaxem v křesle premiéra. Halifax úřad vzhledem ke svému členství ve Sněmovně lordů odmítl; nový kabinet tedy vedl Churchill.[2]

Legitimita vlády

Vládní strana Hlasy ve volbách  % zisk Mandáty v Dolní sněmovně Křesla v kabinetu Křesla ve válečném kabinetu Vůdce strany
Konzervativní strana 10 025 083 47,8 %
387/615
18 5 Neville Chamberlain
Liberální národní strana 784 608 3,7 %
33/615
4 2 Sir John Simon
Národní labouristé 321 028 1,5 %
8/615
2 - Malcolm MacDonald
nezávislí 53 189 0,3 %
1/615
3 2 -
Vládní strany celkem 11 183 908 51,8 %
429/615
21 9 Neville Chamberlain

Válečný kabinet

Pro účely vedení války byl vytvořen malý válečný kabinet, jenž měl 9 členů a byli v něm tito ministři:

Změny

  • 5. ledna 1940 – Leslie Hore-Belisha je ve funkci ministra války nahrazen
  • 3. dubna 1940 – Sir Samuel Hoare se stává ministrem letectva namísto Sira Kingsleyho Wooda. Lord Chatfield odchází z kabinetu a resort koordinace obrany je zrušen.

Legenda

Seznam členů kabinetu

  • tučně jsou zvýrazněni členové válečného kabinetu
Úřad Člen kabinetu Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
PremiérNeville ChamberlainKonzervativní strana19390903a3. září 193919400510a10. května 1940
Lord prezident Státní radyLord StanhopeKonzervativní strana19390903a3. září 193919400510a10. května 1940
Lord kancléřVikomt CaldecoteKonzervativní strana19390903a3. září 193919400510a10. května 1940
Lord strážce pečetiSir Samuel HoareKonzervativní strana19390903a3. září 193919400403a3. dubna 1940
Sir Kingsley WoodKonzervativní strana19400403a3. dubna 194019400510a10. května 1940
Kancléř státní pokladny[p 2]Sir John SimonLiberální národní19390903a3. září 193919400510a10. května 1940
Ministr zahraničíVikomt HalifaxKonzervativní strana19390903a3. září 193919400510a10. května 1940
Ministr vnitraSir John Andersonnezávislý19390903a3. září 193919400510a10. května 1940
První lord admiralityWinston ChurchillKonzervativní strana19390903a3. září 193919400510a10. května 1940
Ministr zemědělství a rybolovu Sir Reginald Dorman-SmithKonzervativní strana19390903a3. září 193919400510a10. května 1940
Ministr letectvaSir Kingsley WoodKonzervativní strana19390903a3. září 193919400403a3. dubna 1940
Sir Samuel HoareKonzervativní strana19400403a3. dubna 194019400510a10. května 1940
Ministr koloniíMalcolm MacDonaldNárodní labouristé19390903a3. září 193919400510a10. května 1940
Ministr pro koordinaci obranyLord Chatfieldnezávislý19390903a3. září 193919400403a3. dubna 1940[p 3]
Prezident Úřadu pro vzděláváníLord De la WarrNárodní labouristé19390903a3. září 193919400403a3. dubna 1940
Herwald RamsbothamKonzervativní strana19400403a3. dubna 194019400510a10. května 1940
Ministr výživyWilliam Morrison[p 4]Konzervativní strana19390903a3. září 193919400403a3. dubna 1940
Lord WooltonKonzervativní strana19400403a3. dubna 194019400510a10. května 1940
Ministr zdravotnictvíWalter ElliotKonzervativní strana19390903a3. září 193919400510a10. května 1940
Ministr dominiíAnthony EdenKonzervativní strana19390903a3. září 193919400510a10. května 1940
Ministr pro Indii a BarmuMarkýz ze ZetlanduKonzervativní strana19390903a3. září 193919400510a10. května 1940
Ministr informacíLord MacmillanKonzervativní strana19390903a3. září 193919400105a5. ledna 1940
Sir John Reithnezávislý19400105a5. ledna 194019400510a10. května 1940
Ministr válkyLeslie Hore-BelishaLiberální národní19390903a3. září 193919400105a5. ledna 1940
Oliver StanleyKonzervativní strana19400105a5. ledna 194019400510a10. května 1940
Ministr práceErnest BrownLiberální národní19390903a3. září 193919400510a10. května 1940
Kancléř vévodství lancasterskéhoWilliam MorrisonKonzervativní strana19390903a3. září 193919400403a3. dubna 1940[p 5]
Ministr pro SkotskoJohn ColvilleKonzervativní strana19390903a3. září 193919400510a10. května 1940
Ministr bez portfejeLord Hankeynezávislý19390903a3. září 193919400510a10. května 1940
Ministr zásobováníLeslie BurginLiberální národní19390903a3. září 193919400510a10. května 1940
Ministr námořní přepravySir John GilmourKonzervativní strana19390903a3. září 193919400403a3. dubna 1940
Robert HudsonKonzervativní strana19400403a3. dubna 194019400510a10. května 1940
Prezident Úřadu pro obchod[p 6]Oliver StanleyKonzervativní strana19390903a3. září 193919400105a5. ledna 1940
Sir Andrew Duncannezávislý19400105a5. ledna 194019400510a10. května 1940
Ministr dopravyEuan WallaceKonzervativní strana19390903a3. září 193919400510a10. května 1940

Odkazy

Poznámky

  1. Citace Olivera Cromwella
  2. ministr financí
  3. 3. dubna 1940 byla funkce zrušena a lord Chatfield přišel o místo ve válečném kabinetu
  4. Úřad vykonával zároveň s úřadem kancléře vévodství lancasterského.
  5. Jeho nástupce v úřadu se nestal členem kabinetu
  6. ministr obchodu

Reference

  1. JOHNSON, Paul. Churchill. Londýn: Barrister & Principal, 2010. ISBN 978-80-87029-87-9. Kapitola Osamělý prorok, s. 115.
  2. Two days in the Commons Chamber that took Churchill to No.10: the Norway Debate of May 1940 [online]. Hansard Society, 2020-05-07. Dostupné online. (v angličtině)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.