Chaluhový les

rozšíření chaluhových lesů

Pro pobřežní vody východního a západního Atlantského oceánu, Číny a Japonska je typický převládající rod chaluh Laminaria; pro Austrálii, Nový Zéland a jižní Afriku je to rod Ecklonia; a pro severovýchodní a jihovýchodní Tichý oceán a ostrovy Jižního oceánu je to bobulák (Macrocystis), který se objevuje ostrůvkovitě i u Austrálie, Nového Zélandu a jižní Afriky. Oblast s největší biologickou diverzitou chaluh (více než 20 druhů) je v severovýchodním Tichém oceánu, severně od San Francisca po Aleutské ostrovy.

V dobře prozkoumaných aljašských chaluhových lesích vydry mořské (Enhydra lutris) coby klíčový druh kontrolují populace býložravých ježovek (Echinoidea). V jižní Kalifornii kontrolují počet býložravých ježovek například i humři a velké ryby jako pyskoun guadalupský (Semicossyphus pulcher).

Vliv člověka přispívá k degradaci společenstev chaluhových lesů. Mimořádné obavy plynou z nadměrné těžby ryb (přelovování), které může vést ke zvyšování počtu býložravců nadměrně spásajících porosty řas. To může vést rychle k přeměně na pustou podmořskou krajinu, kde se udrží jen málo druhů.

Zavedení mořských chráněných území je jednou ze strategií, jak omezit dopad rybolovu a jak ochránit ekosystém před možnými následky environmentálního stresu.

Turisticky nejznámější pás kelpového lesa se nachází v Kalifornii.

Celý ekosystém se nachází pod hladinou moře. Ideální teplota voda teploty pro tento ekosystém je 5 – 20 stupňů Celsia. Je nutné, aby voda byla čistá, aby paprsky slunce mohly dosáhnout až na samé dno, z kterých čerpá kelp energii a může růst. Je to nutné proto, aby prováděl fotosyntézu.

Nejdůležitější adaptace živočichů je, že všichni musí dokázat dýchat pod vodou. Přestože je kelp velmi podobný suchozemské rostlině, je adaptovaný tak, aby dokázal žít v ledové, pohybující se, čisté vodě. Pro většinu zvířat, která obývají kelpový les, je potravou samotný kelp. V kelpovém lese se nachází tisíce živočichů, samice ryb schovávají rybky v listech kelpu. Je zde velké množství sasanek a mořských hub. Přežívá zde fytoplankton, což je rovněž hojná potrava pro živočichy, kteří zde žijí.

Mezi největší nebezpečí patří znečištění od lidí, silné bouře, prudké změny teploty, které ovlivňují jak živočichy, tak hlavně kelp samotný. Mezi nebezpečí patří ale i rybaření predátorů. Vede to k narušení potravinového řetězce. Pokud jsou odloveny vydry mořské, které konzumují mořské ježky, může být zničen celý les.

Nejdůležitější je, že chaluhové lesy produkují 70 až 80 %[1] kyslíku v zemské atmosféře. Populaci přinášejí možnost tvorby přírodních hnojiv a potencionální alternativní energetický zdroj. Kelp může být využit i pro alternativní stravu, kelpové chipsy.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kelpový les na Wikimedia Commons