Macrocystis pyrifera

Bobulák Macrocystis pyrifera (Linnaeus) Agardh je druh hnědé řasy z čeledi Laminariaceae. Macrocystis pyrifera je významnou součástí kelpových lesů. Rodové jméno Macrocystis pochází z řeckého μακρός + κύστις „dlouhý, velký“ + „měch“, druhové jméno odkazuje na tvar vzduchových měchů na bázi fyloidů – z latinského pirus + *-feros „hrušky“ + „nesoucí“.

Macrocystis pyrifera
Macrocystis pyrifera
Vědecká klasifikace
DoménaEukaryota
ŘíšeChromalveolata
PodříšeSAR
KmenHeterokontophyta
Třídahnědé řasy (Phaeophyceae)
ŘádLaminariales
ČeleďLaminariaceae
Rodbobulák (Macrocystis)
Binomické jméno
Macrocystis pyrifera
(L.) Agardh
Synonyma
  • Fucus pyrifer L.
  • Laminaria pyrifera (L.) Lamouroux
  • M. humboldtii (Bonpland) C.Agardh.
  • M. planicaulis C. Agardh
  • M. pyrifera var. humboldtii Bonpland
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Stélky bobuláků Macrocystis pyrifera dorůstají obřích délek – až 60 metrů.[1] Délka stélky přesahuje hloubku, z níž chaluha vyrostla, navíc může být stélka mořským proudem vychýlena ze svislé polohy. Při dalším růstu se rozprostře při hladině. Ze spletitého systému rhizoidů (hapterů) vyrůstá kauloid, který se třikrát až čtyřikrát větví. Z terminálního fyloidu se postupně oddělují jednotlivé kopinaté fyloidy, ty jsou po obvodu pilovité, plocha fyloidu je krabatá. Každý fyloid má na bázi jeden vzduchový měch, který se postupně zvětšuje.

Sporofyt bobuláku je víceletý, jejich stáří bylo odhadnuto na 16 až 30 let.[2]

Rozšíření

Bobulák Macrocystis pyrifera žije v hlubších vodách sublitorálu (10 až 30 metrů).[3] Je běžný podél tichomořského pobřeží Severní Ameriky: od Baja California až na sever k jihovýchodní Aljašce, vyskytuje se v pobřežních vodách Jižní Ameriky, jižní Afriky, jižní Austrálie a Nového Zélandu. V teplých tropických vodách se nevyskytuje.

Význam

Bobulák Macrocystis pyrifera je hospodářsky významná chaluha. Jsou z ní získávány algináty (alginátový gel, alginátová vlákna, atp.) a organobromidy. Je bohatým zdrojem přírodního jodu, draslíku a dalších minerálů. Někdy je lidmi přímo konzumována, zejména fyloidy.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Kalina et Váňa, 2010, s. 174.
  2. Kalina et Váňa, 2010, s. 187.
  3. Kalina et Váňa, 2010, s. 186.

Literatura

  • KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. 1., první dotisk vyd. Praha: Karolinum, 2010. 606 s. ISBN 978-80-246-1036-8. S. 174, 175, 178, 179, 184, 186.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.