Céline Dion

Narodila se do velké, chudé, ale hudebně založené rodiny.

V srpnu 1973 slavnostně vystoupila před početnou rodinou na svatbě svého bratra Michela se skladbou Du fil des aiguilles et du coton. Když jí bylo dvanáct let, složila společně s matkou francouzskou píseň Ce n'etait qu'un reve, která navždy změnila směr jejího života.

Demonahrávka obsahující píseň zaujala Reného Angélila, velmi respektovaného osobního manažéra Ginette Reno. V lednu 1981 byl René natolik unesený hlasem mladé Céline, že se rozhodl pomoci s jejím talentem. Dokonce zastavil hypotékou svůj dům, aby mohl financovat nahrávání debutového alba La voix du bon Dieu.

V červnu 1981 vstoupila jako třináctiletá poprvé před televizní kamery v programu Michela Jasmina nahrávkou Ce n'etait qu'un reve. Byl to vůbec první kontakt mezi Céline a širokou veřejností v rodném Québecu.

Známá být začala svým talentem v roce 1982, kdy vyhrála zlatou medaili na festivalu Yamaha World Popular Song v japonském Tokiu za skladbu Tellement j'ai d'amour pour toi. V témže roce vyšel druhý, velmi úspěšný singl D'amour ou d'amitie z pera Eddyho Marnaya.

V lednu 1983 reprezentovala Kanadu na festivale RTL Super Official ve francouzském Cannes. Stala se vůbec první Kanaďankou, která získala zlatou desku ve Francii za kompilaci hitů Du soleil au coeur.

Když 11. září 1984 navštívil Kanadu papež Jan Pavel II., reprezentovala mladou generaci na speciálním ceremoniále na Montréalském olympijském stadionu. Zpívala zde před více než pětašedesátitisícovým obecenstvem skladbu Une colombe z aktuálního alba Mélanie. Za šest dní v Kanadě vyšel výběr nejúspěšnějších singlů na desce Les plus grands succés de Céline Dion.

V roce (1984) vyšel nový singl Mon ami m'a quittee, který byl předzvěstí alba Les chemins de ma maison. Céline dostala dvě ceny Félix na Gala představení ADISQ a v listopadu dostala pozvánku zazpívat v prestiží Olympia Music Hall v Paříži na show Patricka Sébastiena.

V roce 1985 získala pět hudebních ocenění Félix. V následujícím roce nahrála nový singl Billy. Ihned po vydaní singlu, 18letá Dion oznámila přestávku v kariéře. Začala se věnovat učení anglického jazyka a malé změně vizáže.

Po krátké přestávce se vrátila na hudební scénu nahrávkou Je ne veux pas, kterou napsal italský textař Romano Musumara. Byl to poslední singl, který vyšel z pásu nahrávací společnosti Pathé-Marconi.

V roce 1988 upevnila své postavení v rodné provincii Québec vydáním alba Incognito (Sony Music). Dostala čtyři ocenění Félix za platinové album. V stejném roce Céline vyhrála prestižní soutěž Eurovision Song Contest v irském Dublinu. Reprezentující Švýcarsko, Céline získala zlatou medaili za skladbu Ne partez pas sans moi. Následujících 42 dní Céline vystupovala ve vlastní show Incognito v Théatre Saint Denis v Montréale.

Roku 1990 vydala album Unison, její první napsané v anglickém jazyce. Pilotním singlem se stala skladba Where Does My Heart Beat Now, kterou si Céline podmanila i americkou část publika. V singlovém žebříčku Billboard Top 100 skončila na 4. místě. Druhý singl, (If There Was) Any Other Way, se vyšplhal na 5. příčku. Z LP desky nakonec šly do singlových pozic i méně úspěšné skladby The Last To Know a Unison. Album Unison překonalo všechna očekávání. Jeho prodejnost dosáhla na 1 700 000 nosičů. Céline začínala být pro americké posluchače známější i díky nočním talk-show.

V roce 1991 oslavovala 10. výročí v hudebním šoubyznysu a v červnu připravila speciální gala vystoupení pro fanoušky ve Forum de Montréal. Pro francouzské publikum nahrála písně populárního textaře Luca Plamondona na album Dion chante Plamondon. Z něj jsme zaznamenali singly Je danse dans ma tete, Un garcon pas comme les autres (Ziggy) a L'amour existe encore. Album se dostalo na evropský trh až v roce 1994 pod názvem Des mots qui sonnent.

Mezinárodní vzestup přišel v roce 1991, kdy nahrála titulní skladbu na soundtrack k animovanému filmu Kráska a zvíře společnosti Walt Disney. Píseň Beauty And The Beast se stala číslem jedna a posbírala ceny Hudební akademie Grammy, stala se základním kamenem druhého anglicky zpívaného alba s jednoduchým názvem Celine Dion.

Album Celine Dion (1992) obsahovalo pět singlů. Love Can Move Mountains, If You Asked Me To, Did You Give Enough Love, Water From The Moon a Nothing Broken But My Heart. V Kanadě získalo šest platinových desek a bylo dalším stupněm k ocenění Juno.

Též v roce 1992 se zúčastnila koncertního turné Michaela Boltona a vystupovala v jedné z hlavních rolí v muzikálu Tycoon. V téže době zaznamenala významné kroky ve Velké Británii. Britské publikum vzalo dobře skladbu Think Twice, baladu z alba The Colour Of My Love (1993). Následujících pět týdnů dominovala píseň a album britským hitparádám, takový počin se neopakoval od roku 1965 a rozkvětu The Beatles. Skladba Think Twice zůstala číslem jeden ještě další dva týdny, překonala magickou miliónovou hranici a stala se jediným singlem ženského interpreta, kterému se číslo prodejnosti ve Velké Británii zastavilo na 4 miliónech. Z alba The Colour Of My Love vzešli další mega-hity: sladká balada The Power Of Love (původně nazpívaná Jennifer Rush), rytmická Misled, Only One Road a duet s Clivem Griffinem When I Fall In Love z filmu Samotář v Seattlu.

S albem D'eux (1995) dosáhla Céline to, co všichni považovali za nemožné – představila francouzskou hudbu britským ostrovům. Svět skutečně objevil Céline Dion… Obdarovaná skvělým hlasem populární hudby překročila všechny bariéry – včetně jazykové – s velkolepou sérií mezinárodních hitů. S krkolomným tempem nahrávání, natáčení videoklipů, turné a účastmi v televizních show to vypadá, jakoby Céline zůstávalo už jen málo času. Céline použila svůj talent k podpoře Kanadského fondu Cystické fibrózy. Jedna z nejemocionálnějších skladeb Vole (později se objevuje v anglické úpravě s názvem Fly na albu Falling Into You) je vlastně dojemnou vzpomínkou na její neteř Karine, která na tuto nemoc zemřela.

Album Falling Into You (1996) se stalo nejlépe prodávaným toho roku. Bodovalo v hitparádách 11 států světa. Bylo zvoleno albem roku a nejlepším popovým albem na 39. slavnostním udílení cen americké Hudební akademie. Alba se prodalo více než 25 miliónů kopií. Z alba Falling Into You byli v rozhlase vysílané hlavně písně Because You Loved Me, balada It's All Coming Back To Me Now, All By Myself od Erica Carmena, nebo Call The Man.

Album Let's Talk About Love (1997) bylo nahráváno v Londýně, New Yorku a Los Angeles. Speciálními hosty jsou například Barbra Streisand (píseň Tell Him), Bee Gees se singlem Immortality, Carole King, Georgea Martina, či Luciano Pavarotti, skvělý textaři a hudebníci včetně Davida Fostera. Album bylo vydano ve stejný den jako soundtrack k filmu Titanic. Obě alba přinesla ústřední píseň, My Heart Will Go On, kterou napsal James Horner a nahrál James Horner s Walterem Afanasieffem. V ohromujícím sledu úspěchů Let's Talk About Love soupeřilo s 27 milióny prodejů a Titanic též překonal více než 27 miliónů nahrávek. Je to nejlépe prodávaný orchestrální soundtrack v celé nahrávací historii. Dionová zpívala My Heart Will Go On v televizním přenose 70. výročních cen Akademie, naživo z Dorothy Chandler Pavillionovou v Los Angeles. Píseň získala cenu Akademie za nejlepší originální píseň – už druhý Oscar za skladbu, kterou nazpívala Céline Dion; první byl za Beauty And The Beast z roku 1992.

Francouzské album S'il suffisait d'aimer, nahrané v únoru 1998, bylo oficiálně celosvětově uvedené na trh 8. září. První singl Zora sourit získal bouřlivé ohlasy v rádiích po celém světě. Zpěvačka představila titulní skladbu z alba svým fanouškům při turné Let's Talk About Love.

Roku 1999 ohlásila přerušení své kariéry, aby se mohla věnovat svému muži, u něhož byla diagnostikována rakovina jícnu.

Po tříleté pauze se Dionová albem A New Day Has Come vrátila na hudební scénu. Do roku 2004 nashromáždila 175 miliónů prodejů svých desek, takže při předávání World Music Awards obdržela Diamond Award, čímž byla uznána nejlépe prodávanou zpěvačkou na světě.[2] Od roku 2003 vytváří Dion svou noční show A New Day… v Caesars Palace v Las Vegas v rámci kontraktu trvajícího do roku 2007. Hudbu Dionové ovlivnily různé žánry od popu a rocku po gospel a evropskou klasickou hudbu, je vyzdvihována pro své mohutné a technicky vyspělé vokály.[3] Má hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy. V roce 2008 a na začátku roku 2009 probíhalo její turné Taking Chances.

V roce 2010 se jí narodily dvě děti: Eddy a Nelson. 6 let nato, 14. ledna 2016, jí zemřel manžel.

Céline se 15. března 2011 stylově vrátila na prkna Caesars Palace Kolosea v Las Vegas.

• 1981 – La voix du Bon Dieu (Canadian Saisons)
• 1981 – Céline Dion chante Noel (Canadian Saisons)
• 1982 – Tellement j'ai d'amour… (Trans Canada Disques)
• 1983 – Les chemins de ma maison (Trans Canada Disques)
• 1983 – Chants et contes de Noel (Trans Canada Disques)
• 1983 – Du soleil au coeur (Pathé-Marconi/ EMI France)
• 1984 – Mélanie (Trans Canada Disques)
• 1984 – Les plus grands succés de Céline Dion (Trans Canada Disques)
• 1984 – Les oiseaux du bonheur (Pathé-Marconi/ EMI France)
• 1985 – C'est pour toi (Trans Canada Disques)
• 1985 – Céline Dion en concert (Trans Canada Disques)
• 1986 – Les chansons en or (Trans Canada Disques)
• 2013 – Loved me back to life (Sony Music)
• 2016 – Encore Un Soir

• 1987 – Incognito (CBS)
• 1991 – Dion chante Plamondon (Sony Music)
• 1994 – Des mots qui sonnent, vyšel jen v Evropě (Sony Music)
• 1995 – D'eux (Sony Music)
• 1998 – S'il suffisait d'aimer (Sony Music)
• 2003 – 1 fille & 4 types (Sony Music)
• 2007 – D'elles (Sony BMG)
• 2012 – Sans Attendre (Sony BMG)
• 2016 – Encore Un Soir

• 1990 – Unison (Sony Music)
• 1992 – Celine Dion (Sony Music)
• 1993 – The Colour Of My Love (Sony Music)
• 1996 – Falling Into You (Sony Music)
• 1997 – Let's Talk About Love (Sony Music)
• 1998 – These Are Special Times (Sony Music)
• 2002 – A New Day Has Come (Sony Music)
• 2003 – One Heart (Sony Music)
• 2004 – Miracle (Sony Music)
• 2007 – Taking Chances (Sony BMG)
• 2013 – Loved Me Back To Life (Sony Music)
• 2019 – Courage

• 1994 – Olympia (Sony Music)
• 1996 – Live a Paris (Sony Music)
• 1999 – Au coeur du stade (Sony Music)
• 2004 – A New Day… Live In Las Vegas (Sony Music)
• 2010 – Taking Chances World Tour the concert
• 2014 – Une seule fois/Live 2013

• 1999 – All The Way… A Decade Of Song (Sony Music)
• 2000 – The Collector's Series Volume One (Sony Music)
• 2005 – On ne change pas (Sony BMG)
• 2008 – Complete Best (Sony Music Japan)
• 2008 – Ultimate Box (Sony Music Japan)

• 1990 – Unison (Sony Music)
• 1994 – The Colour Of My Love Concert (Sony Music)
• 1995 – Live a Paris (Sony Music)
• 1998 – Live In Memphis (Sony Music)
• 1999 – Au coeur du stade (Sony Music)
• 2000 – All The Way… A Decade Of Song & Video (Sony Music)
• 2005 – On ne change pas (Sony BMG)
• 2007 – A New Day… Live In Las Vegas (Sony BMG)
• 2010 – Céline throught eyes of the world (Sony Music)
• 2014 – Une Seule Fois, Live 2013 (Sony Music)