Bystřec
Bystřec (německy Waltersdorf) je obec v okrese Ústí nad Orlicí. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Bystřec | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0534 579971 |
Pověřená obec | Jablonné nad Orlicí |
Obec s rozšířenou působností | Žamberk |
Okres (LAU 1) | Ústí nad Orlicí (CZ0534) |
Kraj (NUTS 3) | Pardubický (CZ053) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°0′42″ s. š., 16°37′9″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 140 (2022)[1] |
Rozloha | 18,14 km² |
Katastrální území | Bystřec |
Nadmořská výška | 490 m n. m. |
PSČ | 561 54 |
Počet domů | 414 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Bystřec 182 [email protected] |
Starosta | Ing. Tomáš Šťastný |
Oficiální web: www | |
Bystřec | |
Další údaje | |
Kód obce | 579971 |
Kód části obce | 16756 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1227 jako majetek Kojaty Hrabišice, který jej odkázal bratřím Sezemovi a Milotovi. Název Waltersdorf byl pravděpodobně odvozen od jména Walter německého lokátora. V roce 1304 ves patřila k lanšperskému panství a král Václav II. ji postoupil Zbraslavskému klášteru. Roku 1402 se připomíná zástavní držitel Jan z Brandýsa, který podle archeologických nálezů obýval zdejší tvrz, jež zpustla během 2. poloviny 15. století a zanikla po třicetileté válce. Tvrziště na pahorku bylo zlikvidováno při úpravě tanečního parketu a vodní příkop při vybudování koupaliště v letech 1964–1965[3].
Exulanti
V době pobělohorské, hlavně během slezských válek, emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci evangelíků zprvu organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu,[4] bylo trestné. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené „kacíře“, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Migrační vlnu zastavil až toleranční patent. Z obce Bystřec uprchli (někteří přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku, jiní už dříve – před rokem 1742) tito evangelíci:
- Adam Kristek (24.12.1714 – 2.8.1785 Český Rixdorf) – strana 589
- Jan Kristek (19.11.1716 – 23.10.1776 Český Rixdorf) – strana 591
- Pavel Kyral (29.6.1695 – 18.10.1782 Český Rixdorf) – strana 597
- Anna Vašíčková (březen 1737 –20. 8. 1777 Český Rixdorf) – strana 671
Životopisy těchto exulantů, rodáků z Bystřece, se zachovaly a byly publikovány na výše uvedených stranách v knize Edity Štěříkové „Běh života“.[5] Potomci exulantů žijí v Německu, USA, Kanadě, Austrálii, někteří byli repatriováni v roce 1945 do českého pohraničí z Polska (jež po válce netolerovalo národnostní menšiny).[6]
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Jakuba – empírový kostel z let 1827–1832.
- Kaple Nejsvětější Trojice
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Přírodní památka Čenkovička
Osobnosti
- František Uher (1825–1870) – právník a ztroskotanec, hlavní postava povídky a filmu Batalion.
- Hugo Vaníček (1906–1995) – důstojník duchovní služby čsl. armády, r. 1949 propuštěn z armády, v 50. letech internován
Zajímavost
- Lidová pověst spojuje vznik vsi s rytířem Walterem jako zakladatelem tvrze.
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- T.Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VI. Praha 1989, s. 63
- LOSKOT, František. O indexech zakázaných knih [online]. Praha: Volné myšlenky, 1911 [cit. 2020-07-15]. Dostupné online.
- ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 746 s. ISBN 80-7017-253-3.
- ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Země otců : z historie a ze vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich 498 s. ISBN 80-7017-018-2.
Literatura
- Emanuel Poche a kolektiv: Umělecké památky Čech I. A-J. Praha 1978
- Tomáš Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 83.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bystřec na Wikimedia Commons
- Bystřec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)