Bystřec

Bystřec (německy Waltersdorf) je obec v okrese Ústí nad Orlicí. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.

Bystřec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0534 579971
Pověřená obecJablonné nad Orlicí
Obec s rozšířenou působnostíŽamberk
Okres (LAU 1)Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°0′42″ s. š., 16°37′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 140 (2022)[1]
Rozloha18,14 km²
Katastrální územíBystřec
Nadmořská výška490 m n. m.
PSČ561 54
Počet domů414 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBystřec 182
[email protected]
StarostaIng. Tomáš Šťastný
Oficiální web: www.bystrec.cz
Bystřec
Další údaje
Kód obce579971
Kód části obce16756
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o obci je z roku 1227 jako majetek Kojaty Hrabišice, který jej odkázal bratřím Sezemovi a Milotovi. Název Waltersdorf byl pravděpodobně odvozen od jména Walter německého lokátora. V roce 1304 ves patřila k lanšperskému panství a král Václav II. ji postoupil Zbraslavskému klášteru. Roku 1402 se připomíná zástavní držitel Jan z Brandýsa, který podle archeologických nálezů obýval zdejší tvrz, jež zpustla během 2. poloviny 15. století a zanikla po třicetileté válce. Tvrziště na pahorku bylo zlikvidováno při úpravě tanečního parketu a vodní příkop při vybudování koupaliště v letech 1964–1965[3].

Exulanti

V době pobělohorské, hlavně během slezských válek, emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci evangelíků zprvu organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu,[4] bylo trestné. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené „kacíře“, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Migrační vlnu zastavil až toleranční patent. Z obce Bystřec uprchli (někteří přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku, jiní už dříve – před rokem 1742) tito evangelíci:

  • Adam Kristek (24.12.1714 – 2.8.1785 Český Rixdorf) – strana 589
  • Jan Kristek (19.11.1716 – 23.10.1776 Český Rixdorf) – strana 591
  • Pavel Kyral (29.6.1695 – 18.10.1782 Český Rixdorf) – strana 597
  • Anna Vašíčková (březen 1737 –20. 8. 1777 Český Rixdorf) – strana 671

Životopisy těchto exulantů, rodáků z Bystřece, se zachovaly a byly publikovány na výše uvedených stranách v knize Edity Štěříkové „Běh života“.[5] Potomci exulantů žijí v Německu, USA, Kanadě, Austrálii, někteří byli repatriováni v roce 1945 do českého pohraničí z Polska (jež po válce netolerovalo národnostní menšiny).[6]

Pamětihodnosti

Osobnosti

  • František Uher (1825–1870) – právník a ztroskotanec, hlavní postava povídky a filmu Batalion.
  • Hugo Vaníček (1906–1995) – důstojník duchovní služby čsl. armády, r. 1949 propuštěn z armády, v 50. letech internován

Zajímavost

  • Lidová pověst spojuje vznik vsi s rytířem Walterem jako zakladatelem tvrze.

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. T.Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VI. Praha 1989, s. 63
  4. LOSKOT, František. O indexech zakázaných knih [online]. Praha: Volné myšlenky, 1911 [cit. 2020-07-15]. Dostupné online.
  5. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 746 s. ISBN 80-7017-253-3.
  6. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Země otců : z historie a ze vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich 498 s. ISBN 80-7017-018-2.

Literatura

  • Emanuel Poche a kolektiv: Umělecké památky Čech I. A-J. Praha 1978
  • Tomáš Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 83.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.