Butyl-akrylát

Butyl-akrylát je organická sloučenina, jeden z esterů kyseliny akrylové.

Butyl-akrylát

Strukturní vzorec

Obecné
Systematický název butyl-propenoát
Ostatní názvy butylakrylát
Funkční vzorec C2H3C(O)O(CH2)3CH3
Sumární vzorec C7H12O2
Vzhled bezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS 141-32-2
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 205-480-7
PubChem 8846
SMILES CCCCOC(=O)C=C
InChI 1S/C7H12O2/c1-3-5-6-9-7(8)4-2/h4H, 2-3,5-6H2,1H3
Číslo RTECS UD3150000
Vlastnosti
Molární hmotnost 128,17 g/mol
Teplota tání −64,6 °C (208,6 K)[1]
Teplota varu 145 °C (418 K)[1]
Hustota 0,890 g/cm3[1]
Index lomu 1,4185 (20 °C)[1]
Rozpustnost ve vodě 0,14 g/100 ml (20 °C)
9,12 g/100 ml (40 °C)[1]
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		 rozpustný v ethanolu a acetonu[1]
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech		 rozpustný v diethyletheru a tetrachlormethanu[1]
Tlak páry 0,43 kPa (20 °C)[1]
Povrchové napětí 20 mN/m (27 °C)[1]
Termodynamické vlastnosti
Standardní molární spalná entalpie ΔH°sp −4080 kJ/mol[1]
Bezpečnost

GHS02

GHS07
[1]
Varování[1]
H-věty H226 H315 H317 H319 H335[1]
P-věty P210 P233 P240 P241 P242 P243 P261 P264 P271 P272 P280 P302+352 P303+361+353 P304+340 P305+351+338 P312 P321 P332+313 P333+313 P337+313 P362 P363 P370+378 P403+233 P403+235 P405 P501[1]
Teplota vzplanutí 29 °C (302 K)[1]
Teplota vznícení 267 °C (540 K)[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Použití

Butyl-akrylát se používá na výrobu řady látek, ty mohou být součástmi barev, tmelů, nátěrů, lepidel, paliv, textilních materiálů a plastů.[1]

Biochemie

V tělech hlodavců se butyl-akrylát metabolizuje působením enzymu karboxylesterázy nebo reakcemi s glutathionem; metabolity jsou kyselina akrylová, butan-1-ol a kyselina merkapturová, které se následně vylučují močí, výkaly a v podobě oxidu uhličitého.[2][3][4]

Výroba a příprava

Butyl-akrylát lze získat několika způsoby, například z acetylenu, butan-1-olu, oxidu uhelnatého, tetrakarbonylu niklu a kyseliny chlorovodíkové. Další možností je reakce butanolu s methyl-akrylátem nebo kyselinou akrylovou.[1]

Bezpečnost

Butyl-akrylát je velmi reaktivní a za vyšších teplot nebo přítomnosti peroxidů se snadno polymerizuje, a tak se do něj často přidávají inhibitory polymerizace, jako je například hydrochinon. Reaguje se silnými kyselinami a zásadami, aminy, halogeny, sloučeninami vodíku a oxidačními činidly.[1]

Do těla se může butyl-akrylát dostat vdechnutím, absorpcí přes kůži či spolknutím. Způsobuje podráždění očí, kůže a horních cest dýchacích.[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Butyl acrylate na anglické Wikipedii.

  1. Butyl acrylate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Screening Information Data Set for n-Butyl acrylate, CAS #141-32-2 [online]. Organization for Economic Cooperation and Development. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-11-07. (anglicky)
  3. M. Zondlo Fiume. Final report on the safety assessment of Acrylates Copolymer and 33 related cosmetic ingredients. International Journal of Toxicology. 2002, s. 1–50. DOI 10.1080/10915810290169800. PMID 12537929. (anglicky)
  4. Monographs on the Evaluation of the Carcinogenic Risk of Chemicals to Humans [online]. IARC, 1999. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.