Brusy (Libědice)

Brusy jsou bývalá vesnice v okrese Chomutov. Stávala deset kilometrů jihovýchodně od Kadaně na pravém břehu Liboce. Od čtrnáctého století byla centrem malého šlechtického panství, ale na počátku třicetileté války byla připojena k jezuitskému statku ve Velemyšlevsi. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století došlo k propojení zástavby Brus s východněji stojícími Libědicemi. Roku 1914 byly obě vesnice sloučeny i administrativně, a Brusy tak jako samostatná vesnice zanikly.

Brusy
Lokalita
Charaktervesnice
ObecLibědice
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°19′3″ s. š., 13°22′45″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíLibědice (11,04 km²)
Nadmořská výška255 m n. m.
Brusy
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název vesnice je odvozen z příjmení Brus ve významu ves Brusů neboli ves Brusovy rodiny. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Brussou (1378), de Brus (1384), de Bruss (1395), de Brusuov (1409), w Brußech (1543), na Brusích (1522), Brusy (1601), Prusz (1787 a 1846) a Brusz (1787).[1]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1350, kdy patřila Rudolfovi z Brus. Z roku 1378 pochází první zpráva o zdejší tvrzi, na které sídlil Rudolfův stejnojmenný syn. Tvrz stávala na ostrůvku v pozdějším návesním rybníce, ale později zcela zanikla.[2] Roku 1416 vesnice patřil Bedřichovi ze Šumburka na Hasištejně. Od té doby byla část vsi hasištejnským manstvím, zatímco druhá část s tvrzí tvořila samostatný statek, který roku 1546 vlastnil Erhart Doupovec z Doupova. Majitelem Erhartova dílu byl v roce 1523 Bohuslav Válecký z Doupova, jehož syn Václav statek roku 1545 prodal Hanuši Vilémovi ze Smiřic. Ten vlastnil Brusy jen krátce, protože už roku 1547 je od něj koupil Žibřid Porten z Kuglhofu.[3]

Dalším majitelem se stal Vilém Beřkovský ze Šebířova, který zemřel před rokem 1567 a v letech 1579–1598 Brusy vlastnil Ludvík Arnošt ze Štokova. Ludvík Arnošt byl výběrčím posudného (poplatek za prodaný sud piva[4]) v Žateckém kraji, ale vybrané peníze ve výši několika tisíc kop grošů zpronevěřil, a císař Rudolf II. mu proto Brusy zkonfiskoval.[3] V roce 1600 statek koupil Eliáš Schmidtgräbner z Lusteneku,[3] který k němu připojil Vernéřov, Domašín a Potočnou.[5] Za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 mu byl zkonfiskován majetek. Eliáš se ještě předtím pokusil Brusy prodat své manželce Anně Najmanové z Vintrberka, ale prodej byl zrušen a majetek zabaven. Královská komora jej roku 1622 zastavila chomutovské jezuitské koleji. Jezuité statek o šest let koupili a připojili ke svému velemyšleveskému panství. Nepotřebné panské sídlo v Brusech poté zaniklo.[3]

Ve druhé polovině devatenáctého století se Brusy i sousední Libědice rozrůstaly, až zástavba obou vesnic splynula. Dne 28. dubna 1914 proto byly Brusy úředně zrušeny a staly se nedílnou částí Libědic.[6]

Přírodní poměry

Brusy stojí v Ústeckém kraji asi deset kilometrů jihovýchodně od Kadaně[7] v katastrálním území Libědice o rozloze 11,04 km².[8] Nachází se v jihozápadní části Žatecké pánve v geomorfologickém okrsku Čeradická plošina na levém břehu říčky Liboc. Geologické podloží zde tvoří neogénní sedimenty (písky, štěrky, jíly a podřadně uhelné sloje). Zástavba Brus stojí na rozhraní výskytu tří půdních typů. Na pravém břehu Liboce převládá černozem modální. Na levém břehu směrem k Pětipsům se vyskytuje pelozem karbonátová a směrem na východ smonice modální.[9]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
18691880189019001910
Obyvatelé 131149183175182
Domy 2727293230

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1910 byla vesnice osadou obce Libědice.[11]

Reference

  1. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Brusy, s. 213.
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Brusy – tvrz, s. 54.
  3. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Postoloprt, s. 419.
  4. Posudné [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR [cit. 2020-05-21]. Dostupné online.
  5. MADĚRA, Ferdinand. Kaštice. Památky, příroda, život. 2003, roč. 35, čís. 3, s. 4. ISSN 0231-5076.
  6. Libědice [online]. Obec Libědice [cit. 2020-05-21]. Dostupné online.
  7. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-05-21]. Dostupné online.
  8. Katastrální území Libědice [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2020-05-21]. Dostupné v archivu.
  9. CENIA. Katastrální mapy, chráněná ložisková území, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-05-21]. Dostupné online.
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Kapitola Okres Chomutov. Dostupné online.
  11. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 42. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.