Velemyšleves (zámek)

Zámek Velemyšleves stával v obci Velemyšleves nad říčkou Chomutovkou. Od roku 1958 je zámecký areál chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Velemyšleves
Sýpka se silem v zámeckém areálu
Základní informace
Slohsecesní
Výstavbapřed r. 1543 (tvrz[pozn. 1])
Přestavbapo r. 1648 (barokní zámek), po r. 1885 (secesní)
Zánik1989
Stavebníkneznámý
Další majitelépáni z Velemyšlevse, Hochhauzerové z Hochhauzu, Černínové z Chudenic, Chomutovská jezuitská kolej, královská komora, Dobrauerové z Treuenwaldu, Horští z Horskyfeldu, Zulegerové
Poloha
AdresaVelemyšleves, Česko Česko
Souřadnice50°24′6,98″ s. š., 13°33′42,98″ v. d.
Velemyšleves (zámek)
Velemyšleves (zámek), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky42570/5-1466 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

První tvrz

První tvrz stála na konci pozdější zámeckého parku a pravděpodobně byla založena ve 14. století. Máme o ní velmi málo informací, protože se z ní dochovalo pouze značně poškozené tvrziště s rozměry horní plošiny 6 × 7 metrů.[2] Na základě archeologického průzkumu v letech 1987 a 1995[zdroj?] se pravděpodobně jednalo o tvrz opevněnou vodním příkopem.[2]

Druhá tvrz

Druhá tvrz byla vystavena na místě zámku a poprvé je zmiňována roku 1543, kdy si ji Mikuláš z Velemyšlevse nechal zapsat do zemských desk. V držení rodu z Velemyšlevse byla tvrz do roku 1579, kdy ji odkoupil Jiřík Hochhauzer z Hochhauzu. Hochhauzerové z Hochhauzu přišli o tvrz po Bílé hoře na základě částečné konfiskace majetku. Roku 1623 ji odkoupil Humprecht Černín z Chudenic, ovšem vzápětí byla předána chomutovské jezuitské koleji. Za třicetileté války tvrz zpustla.[3]

První zámek

Za vlastnictví jezuitů byl na místě tvrze postaven barokní zámek. V majetku jezuitů bylo panství do roku 1773, kdy došlo ke zrušení řádu a zámek přešel do vlastnictví královské komory.[3] Roku 1798 uvažoval o koupi zámku cisterciácký klášter v Oseku, ale obchod se neuskutečnil.[zdroj?] Roku 1807[2] nebo 1813[3] odkoupil zámek lounský měšťan Václav Beníško. Jeho syn Jan Beníško roku 1822 zámek odprodal chomutovskému purkmistru Jakubovi Dobrauerovi z Treuenwaldu. Dalším majitelem se roku 1868 stal František Horský z Horskyfeldu, který jej odkoupil od Eduarda Dobrauera z Treuenwaldu. Roku 1885 zámek odkoupili Kryštof a Karel Zulegerovi.[2]

Druhý zámek

Starý zámek byl po roce 1885 přestavěn rodem Zulegerů v novobarokním slohu.[2] Jednalo se o dvoukřídlou jednopatrovou budovu s věží v průčelí a balkonem. Zulegerové vlastnili zámek do roku 1935, kdy jej koupil Josef Nejedlý. V roce 1939 se novým vlastníkem stala berlínská společnost Deutsche Ansiedlungsgesellschaft. Roku 1945 přešel zámek do rukou státu, od roku 1950 patřil pod státní statek a sloužil jako ubytovna.[3] Chátrající zámek byl zbořen roku 1989.

Odkazy

Poznámky
  1. bráno od druhé tvrze, první stávala v jiných místech

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-25]. Identifikátor záznamu 154764 : Zámek, z toho jen: hospodářské budovy, park. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. N–Ž. Svazek 2. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Velemyšleves, s. 564–567.
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Velemyšleves – zámek, s. 496.

Literatura
  • ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 2. díl. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Velemyšleves, s. 564–567.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.