Potočná (Klášterec nad Ohří)

Potočná (německy Schönbach[1][2]) je zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Nacházela se asi 6,5 km severovýchodně od Klášterce nad Ohří v nadmořské výšce 427 m.[3] Úředně byla zrušena v roce 1990 kvůli plánované výstavbě odkaliště popílku elektrárny Prunéřov.[4] Dosud existuje katastrální území Potočná u Vernéřova s rozlohou 2,25 km².[5]

Potočná
Fragment zdiva
Lokalita
Charakterzaniklá osada
ObecKlášterec nad Ohří
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°25′36″ s. š., 13°14′4″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíPotočná u Vernéřova (2,25 km²)
Nadmořská výška428 m n. m.
Potočná
Další údaje
Kód k. ú.780219
Zaniklé obce.cz72
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Původní německý název vesnice Schönbach znamená krásný potok. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Ssempuch (1431), in Ssombuch (1446), v Šampachu (1490), Schonnpach (1562) a Schönbach (1846).[6]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1431, kdy si bratři Vilém a Aleš ze Šumburka na Perštejně rozdělili majetek. Potočná připadla Alešovi, který ji roku 1446 prodal spolu s přísečnickým panstvím Mikuláši II. a Janovi Hasištejnskému z Lobkovic. U hasištejnského panství zůstala až do roku 1533, kdy je Vilém Hasištejnský z Lobkovic prodal bratrům Jeronýmovi a Vavřinci Šlikovým. Šlikové se během Šmalkaldské války postavili proti císaři Ferdinandovi I., který jim za trest zkonfiskoval majetek. Potočnou potom získal do zástavy Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, po němž ji měli ve společném držení jeho synové Valdemar a Bohuslav Jáchym. Roku 1588 panství přešlo na Jiřího Popela z Lobkovic, po jehož mocenském pádu mu císař Rudolf II. zkonfiskoval celý majetek. Od královské komory Potočnou v roce 1606 koupil Eliáš Schmidgräbner z Lusteneku a připojil ji k vernéřovskému panství.[7]

Fragment zdiva
Fragment zdiva
Trnitý potok v zaniklé vesnici

Třicetiletá válka zřejmě vesnici těžce postihla, protože Berní rula z roku 1654 ve vsi uvádí sedm vyhořelých a jedno pusté stavení. Žilo zde pouze dvanáct domkářů a jeden bezzemek, kteří hospodařili na šedesáti stryších půdy a dohromady jim patřilo třináct potahů, 22 krav, 23 jalovic, devět prasat a 27 koz. Od roku 1710 k vesnici patřil také velký zájezdní hostinec Zlatá hvězda s panským ovčínem pro 400 ovcí, který stával u cesty do Volyně. Zbořen byl po roce 1866, kdy již potřetí vyhořel a zároveň v té době význam silnice dávno upadl. Po postavení nové silnice, která vedla údolím Prunéřovského potoka, stará cesta až na několik fragmentů používaných jako polní cesty zanikla.[7]

Podle Schallerova díla Topographie des Königreiches Böhmen vydaného v roce 1787 stálo v Potočné sedmnáct domů a zámek, tj. panský dům v hospodářském dvoře. Popis vesnice z roku 1846 uvádí 22 domů se 116 obyvateli, panský dvůr s ovčínem, hostinec a mlýn. Přibližně v polovině devatenáctého století se začaly v Potočné pěstovat třešně. Vznikly zde dvě třešňovky, ve kterých rostlo třicet druhů třešní, višní a amorelek. Ve dvacátých letech dvacátého století 2 782 stromů vynášelo 700 centů ovoce.[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 130 obyvatel (z toho 62 mužů), kteří byli kromě jednoho Čechoslováka německé národnosti a všichni patřili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 109 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 108 Němců. I tentokrát všichni byli římskými katolíky.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 1980[3][10]
1869188018901900191019211930195019701980
Obyvatelé 133114113102113130109272217
Domy 25222225222223225.

Obecní správa

Po zrušení poddanství se Potočná od roku 1850 stala samostatnou obcí, ale brzy byla načas připojena k Mikulovicím. Roku 1880 však již byla znovu obcí, kterou zůstala až do roku 1953, kdy se stala místní částí Pavlova. Spolu s ním byla o osm let později připojena k Vernéřovu a od 1. ledna 1988 ke Klášterci nad Ohří.[7] Úředně byla zrušena v roce 1990.[4]

Odkazy

Reference

  1. Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  2. Vyhláška ministra vnitra č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1947. In: Sbírka zákonů. 1948. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  3. Federální statistický úřad. Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970 (1. díl). Svazek 1. Praha: Federální statistický úřad, 1978. S. 464, 465.
  4. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 44. ISSN 0231-5076.
  5. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Kunov [online]. 2013-01-01, rev. 2013-05-29 [cit. 2015-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-19.
  6. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 52.
  7. VACHATA, Zdeněk. Potočná. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 49–52. ISSN 0231-5076.
  8. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
  9. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133.
  10. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce a města chomutovského regionu. Pernštejn: [s.n.], 2000. 453 s. ISBN 80-238-5890-4.

Literatura

  • VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. Kapitola Potočná, s. 222–224.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.