James Frazer

Sir James George Frazer (1. ledna 1854 Glasgow Spojené království - 7. května 1941) byl skotský antropolog, etnolog a etnograf ovlivněný pozitivismem. Zabýval se problematikou nejstarších náboženství, rituály, mýty a magií. Magii považoval za předchůdce náboženství a vědy. Zdůrazňoval funkci mýtu při organizaci společenského života.

James Frazer
Rodné jménoJames George Frazer
Narození1. ledna 1854
Glasgow
Úmrtí7. května 1941 (ve věku 87 let)
Cambridge
NárodnostSkotové
Alma materGlasgowská univerzita
Univerzita v Cambridgi
Trinity College
Lomond School
Povoláníantropolog, spisovatel, historik, mytograf, klasický učenec, teolog, folklorista, etnolog a etnograf
ZaměstnavateléUniverzita v Cambridgi
Liverpoolská univerzita
OceněníŘád Za zásluhy
čestný společník Edinburské královské společnosti
Společník Britské akademie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Frazer se narodil v presbyteriánské rodině skotského lékárníka Daniela Frazera v Glasgow. Na zdejší univerzitě studoval klasickou filologii. Jeho profesoři byli: George Gilbert Ramsay (latina), John Veitch (rétorika) a Lord Kelvin (Sir William Thomson; fyzika). Studium ukončil v roce 1879 na Trinity College v Cambridgi disertační práci, která byla věnována Platónově teorii idejí. Zde byl také zvolen do funkce vědeckého pracovníka (fellow). Své první práce věnoval klasické filologii. V průběhu 80. let úspěšně připravil k tisku několik prací antických autorů. Současně se věnoval studiu prací Johna Stuarta Milla, Herberta Spencera a Augusta Comta. Rozhodující roli při změně jeho vědecké orientace sehrál William Robertson Smith. Ten v roce 1886 přiměl mladého vědce ke zpracování hesel „totemismus“ a „tabu“ pro Britskou encyklopedii a probudil tak jeho trvalý zájem o studium národopisu, etnologie a antropologie. V roce 1890 vydal první verzi knihy The Golden Bough: A Study in Magic and Religion (česky Zlatá ratolest), která mu přinesla velkou slávu. Pro institucionalizaci antropologie jako vědy o společnosti má veliký význam Frazerovo působení na liverpoolské univerzitě. Zde v roce 1908 stanul v čele katedry, která poprvé nesla název oddělení sociální antropologie. Brzy se ale funkce vzdal, aby se vrátil ke knihám do ticha vědecké pracovny na Trinity College v Cambridgi. V roce 1921 mu byla udělena čestná docentura pro sociální antropologii na univerzitách v Oxfordu, Cambridgi, Glasgow a Liverpoolu. Byl členem Royal Society a Institut de France. Po zbytek svého života ale již na delší dobu neopustil svoji vědeckou knihovnu. Předávání akademických poct a s ním spjaté cestování pociťoval jako nevítané vytržení z práce. Díky péči milující manželky, francouzské spisovatelky Lily Grovesové, měl vytvořeny dokonalé podmínky pro studium pramenů a psaní svých četných knih.

Dílo
Zlatá ratolest. Obraz M. W. Turnera, The Turner Collection, Tate Gallery

Magický (mytický) typ kultury

Podle Frazera na počátku lidských dějin měl člověk zcela mylné představy o příčinné souvislosti přírodních jevů.[1] Základem jeho výkladu světa byla tzv. „sympatetická magie“, která vycházela z předpokladu existence určitého mystického vztahu mezi věcmi a jevy v přírodě - zákonu vnitřního souladu. Sympatetická magie opírá interpretaci světa o dva základní principy. První princip, který je možné definovat jako zákon podobnosti - „homeopatická magie“, předpokládá, že podobné způsobuje a produkuje podobné. Snaha aktivně ovládat přírodní zákonitosti tak vyústila v jejich napodobování. U přírodních národů, jež praktikují homeopatickou magii, se tak například můžeme setkat se snahou přivolat déšť prostřednictvím lití vody na zem, pokusy poškodit nepřítele tím, že zničíme jeho obraz, figurku, loutku a podobně. Druhý princip lze definovat jako zákon doteku - „kontaktní magie“. Vychází z předpokladu, že věci, jež spolu jednou byly v kontaktu nebo tvořily jednotný celek, na sebe působí na dálku i poté, co byl fyzický kontakt přerušen. Klasickým příkladem víry v kontaktní magii je kupříkladu snaha zmocnit se nějaké části těla nepřítele (vlasů, nehtů) nebo jeho šatů a jejich prostřednictvím pak negativně ovlivnit jeho život.

Náboženský typ kultury

Vznik náboženství, které vystřídalo období magie, představuje vývojově vyšší stadium lidského myšlení. Podle Frazera se náboženství zrodilo spolu s poznáním, že zákony homeopatické a kontaktní magie se příliš neosvědčují a že člověk nedokáže ovládat přírodu vlastní silou. Víra v to, že vesmír ovládají nadpřirozené síly, vedla ke specializaci kouzelníků na náboženství. Jejich domnělá schopnost kontaktu s nadpřirozenými silami jim umožňovala, že získávali stále větší prestiž a moc nad ostatními lidmi. Ti nejvýznamnější se postupně stávali „božskými králi“ a jejich duše byly po jejich smrti uctívány jako božstva.

Vědecký (novověko-evropský) typ kultury

Poslední a nejvyšší vývojové stadium lidského poznání představuje věda, jež má svými výchozími premisami blíže k magii než k náboženství. Lidé v moderní společnosti totiž stejně jako v období magie opět věří v možnost ovládat přírodu, tentokrát na základě skutečných a pravdivých znalostí příčinné determinance a zákonitostí věcí a jevů.

Bibliografie
  • v originále (anglicky):
    • 1890 - The Golden Bough, první vydání, 2. svazky (Londýn: Macmillan).
    • 1900 - The Golden Bough, druhé vydání, 3. svazky (Londýn: Macmillan).
    • 1906-1915 - The Golden Bough, třetí vydání, 12. svazků (Londýn: Macmillan).
    • 1910 - Totemism and Exogamy.
    • 1919 - Folk-Lore in the Old Testament: Studies in Comparative Religion, Legend and Law, 3. svazky.
    • 1913-1924 - The Belief in Immorality and the Worship of the Dead, 3. svazky.
    • 1926 - The Worship of Nature.
    • 1927 - Man, God, and Immortality
    • 1927 - The Gorgon's Head and other Literary Pieces.
    • 1933-1936 - The Fear of the Dead in Primitive Religion.
    • 1935 - Creation and Evolution in Primitive Cosmogonies.
  • česky:
    • 1977 - Zlatá ratolest (přeložila Libuše Boháčková, Praha: Odeon).
    • 1994 - Zlatá ratolest (přeložili Erich Herold a Věra Heroldová-Šťovíčková, Praha: Mladá fronta).
    • 2000 - Zlatá ratolest: druhá žeň (přeložili Věra Heroldová-Šťovíčková a Josef Kandert, Praha: Garamond).
    • 2000 - Mýty o původu ohně (přeložil Stanislav Novotný, Praha: Garamond).
    • 2007 - Zlatá ratolest (přeložili Erich Herold a Věra Heroldová-Šťovíčková, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk)

Odkazy

Reference
  1. Soukup, Václav: Dějiny antropologie (Encyklopedický přehled dějin fyzické antropologie, paleoantropologie, sociální a kulturní antropologie). Praha: Karolinum, 2004.

Literatura
  • Buchowski, Michał: Zrozumieć innego. Antropologia racjonalności (Krakov: Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego, 2004).
  • Pals, Daniel L.: Osm teorií náboženství (Praha: Exoriente, 2015), s. 53–77.
  • Soukup, Václav: Přehled antropologických teorií kultury (Praha: Portál, 2000).
  • Soukup, Václav: Dějiny antropologie (Encyklopedický přehled dějin fyzické antropologie, paleoantropologie, sociální a kulturní antropologie) (Praha: Karolinum, 2004).

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.