Autonomní území Bougainville

Autonomní území Bougainville (dříve používaný název Severní Šalomounovy ostrovy) je autonomní území státu Papua Nová Guinea. Tvoří jej především ostrovy Bougainville a Buka, které geograficky patří do souostroví Šalomounových ostrovů, ale politicky nespadají do stejnojmenného státu, ale k Papui Nové Guineji. Od vyhlášení nezávislosti Papui Nové Guineji prošly tyto ostrovy bouřlivým vývojem a pokusem od odtržení od státu. V současné době je ostrovům poskytnuta široká autonomie a od 23. listopadu do 7. prosince 2019 zde probíhalo referendum o vyhlášení samostatnosti.[1] Obyvatelé území v něm drtivou většinou rozhodli o tom, že si přejí nezávislost.[2]

Autonomní území Bougainville
Bagana, aktivní vulkán v centrální části ostrova Bougainville

znak

vlajka
Geografie
Hlavní městoArawa
Souřadnice6° j. š., 155° v. d.
Rozloha9 318 km²
Časové pásmo+11
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel249 358 (2011)
Hustota zalidnění26,8 obyv./km²
Správa regionu
Nadřazený celekPapua Nová Guinea Papua Nová Guinea
Druh celkuautonomní území
Podřízené celky3 okresy
Vznik2000
Měnapapuánská kina (PGK)
Mezinárodní identifikace
Internetová doména.pg
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od roku 1885 byly severní Šalomounovy ostrovy (tzn. Bougainville, Buka, Santa Isabel, Choiseul a další menší ostrovy) součástí německé kolonie Německá Nová Guinea. Roku 1900 přešly ostrovy Santa Izabel a Choiseul pod správu Velké Británie, Německu zůstaly Buka a Bougainville. Na začátku první světové války v roce 1914 se německé državy v regionu ocitly pod správu Austrálie jako teritorium Severovýchodní Nová Guinea. Když Papua Nová Guinea vyhlásila nezávislost, bougainvillští obyvatelé to nepřijali a pod vedením Bougainvillské revoluční armády (BRA) založili 1. září 1975 separatistickou Republiku Severních Šalomounových ostrovů, tzv. Republiku Meekamui. V následujícím roce novoguinejské jednotky povstání potlačily a ostrov získal širokou autonomii v rámci Papuy Nové Guiney. Po zrušení autonomie roku 1989 vypukly další nepokoje a 17. května 1990 vznikla nezávislá Republika Bougainville s prezidentem Theodorem Miriongem, kterou však kromě Šalomounových ostrovů žádný stát neuznal. Až v roce 1998 bylo uzavřeno příměří a postupně normalizována situace. Roku 2000 byla území poskytnuta široká autononomie. Roku 2001 vláda slíbila vyhlásit do deseti let referendum o nezávislosti. K dalším nepokojům došlo v roce 2005, kdy se vůdce skupin rebelů operujících ve vnitrozemí Francis Ona prohlásil králem Bougainville. Po jeho smrti ostrov ovládl stoupenec dohody s vládou Joseph Kabui, který se stal prezidentem autonomních Severních Šalomounových ostrovů.

Referendum o nezávislosti
Sestřelený letoun admirála Jamamota

Dne 7. prosince 2019 proběhlo referendum o nezávislosti Autonomního území Bouágainville na státu Papua Nová Guinea. Referenda se zúčastnilo 181 067 obyvatel provincie, z nichž se 176 928 hlasujících, tj. 97,7 % vyslovilo pro nezávislost na Papui Nové Guineji.[3] Výsledek referenda je pro parlament Papuy Nové Guineje nezávazný a konečné rozhodnutí závisí na jednání parlamentu.[4]

Reference
  1. Bougainville to vote on whether to become world's newest country. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2019-11-21]. Dostupné online.
  2. Ostrov Bougainville míří k samostatnosti. E15.cz [online]. [cit. 2019-12-11]. Dostupné online.
  3. Bougainville referendum: PNG region votes overwhelmingly for independence [online]. BBC, 2019-12-11 [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Ostrov Bougainville se vyslovil pro nezávislost. Zřejmě vznikne nový stát - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2019-12-15]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.