Lhota pod Radčem

Lhota pod Radčem je obec ve východní části okresu Rokycany. Žije v ní 310[1] obyvatel. Nachází se pod masivem Radče (součást Křivoklátské vrchoviny), konkrétně pod kopcem Čihátko (654 m). Obec je vzdálena třináct kilometrů severovýchodně od Rokycan a šest kilometrů jihozápadně od Zbiroha. Obec je pro určitý podíl staveb lidové architektury zařazena mezi vesnické památkové zóny.

Lhota pod Radčem
Kostel sv. Filipa a Jakuba na návsi
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0326 567001
Pověřená obecZbiroh
Obec s rozšířenou působnostíRokycany
Okres (LAU 1)Rokycany (CZ0326)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°49′39″ s. š., 13°42′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel310 (2022)[1]
Rozloha7,38 km²
Katastrální územíLhota pod Radčem
Nadmořská výška498 m n. m.
PSČ337 01
Počet domů148 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLhota pod Radčem 59
337 01 Zbiroh
[email protected]
StarostaIng. Miloš Valdhans
Oficiální web: www.lhotapodradcem.cz
Lhota pod Radčem
Další údaje
Kód obce567001
Kód části obce81132
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Chalupa na západní straně návsi ve Lhotě.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Je prokázáno, že obyvateli vesnice byli již od počátku Češi. V průběhu 14. století střídala Lhota často své názvy, např. Vlčkova, Včelákova, Dlouhá. Na kopci nad vesnicí, dnes zvaném Hrad stával hrad Mitrvald, ze kterého dnes zbyly jen ruiny. Ve 14. stol. vznikla také tzv. „Malá Lhota“, ze které se dodnes zachoval pouze mlýn.

Třicetiletá válka znamenala vypálení obce včetně kostela a fary, dnešní kostel vznikl až v 18. století. Po třicetileté válce docházelo ke stěhování velkého množství obyvatel za lepšími životními podmínkami. V letech 1713–1714 postihl obec mor. V roce 1792 byla postavena škola, která byla v roce 1881 přestěhována do lepších prostor. V roce 1890 žilo ve Lhotě 668 lidí, v roce 1900 už jenom 542 a po první světové válce, v roce 1921, 513.

Po druhé světové válce a nástupu komunismu v roce 1948 se vyvíjela Lhota podobně, jako ostatní české vesnice. V roce 1952 došlo ke vzniku JZD, v roce 1958 do něj byl začleněn také mlýn. V období normalizace v roce 1973 byla postavena prodejna potravin, opraveny místní komunikace, kanalizace, obecní rozhlas a sportovní hřiště. V roce 1974 žilo ve Lhotě 380 lidí. V rámci tehdejších trendů bylo v roce 1978 sloučeno lhotecké JZD se zbirožským a o dva roky později (v roce 1980) byl dokonce zrušen místní národní výbor a celá Lhota přešla pod správu MěNV Zbiroh. 30. června 1980 se také naposledy vyučovalo ve lhotecké škole. Budova školy byla ale opět využita v roce 1990, kdy byl obecní úřad ve Lhotě obnoven a bylo zvoleno obecní zastupitelstvo. Do budovy školy se také přestěhovala knihovna a hostinec.

Služby

Ve vlastní obci moc významných služeb nenajdeme. Školy, lékaři i policie jsou nejblíže ve Zbiroze. Jedinými službami přímo v obci je jeden hostinec a prodejna potravin. Nedaleko Lhoty funguje pila, na zdejších polích hospodaří zemědělské družstvo.

Dopravní obslužnost

Lhotou prochází silnice II. třídy z Radnic do Kařeza. Hromadnou osobní dopravu zajišťují autobusové linky ZbirohRokycanyPlzeň a ZbirohRokycany.

Sport a kultura

Již roku 1966 zde byl založen fotbalový klub, celým jménem TJ Sokol Lhota pod Radčem. Dnes lhotečtí hoši válí v rokycanské okresní soutěži. Několikrát do roka se pořádají různé sportovní a kulturní akce (máje, hasičské soutěže, fotbalové turnaje, různé taneční zábavy atd.). Stejně jako ve většině okolních vesnic, funguje ve Lhotě Sbor dobrovolných hasičů.

Pamětihodnosti

  • Kostel svatých Jakuba a Filipa
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Venkovské usedlosti čp. 2, 3, 30, 31, 32, 51 a 70
  • špýchar s kůlnou u čp. 33

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.