Blokáda Krymu ze strany Ukrajiny (2015)

8. září 2015 byl na tiskové konferenci v Kyjevě předložen dokument Požadavky účastníků občanské blokády Krymu na vládu Ruské federace. Tento dokument sepsali iniciátoři akce – ukrajinský poslanec Mustafa Džemilev, předseda Krymskotatarského národního sněmu, ukrajinský poslanec Refat Čubarov a viceprezident Celosvětového kongresu krymských Tatarů, podnikatel Lenur Isljamov. Mezi požadavky bylo mimo jiné i osvobození ukrajinských politických vězňů, ukončení pronásledování krymských Tatarů, vytvoření svobodných pracovních podmínek pro ukrajinská média a zahraniční novináře a také zrušení zákazu vstupu na Krym vůdcům krymskotatarského národa Mustafovi Džemilevovi a Refatovi Čubarovovi.

Blokáda začíná v poledne 20. září zároveň na třech kontrolních stanicích v Chersonské oblasti. Cesty jsou přehrazeny betonovými bloky, které brání nákladním automobilům v průjezdu. 28. září je stejnými betonovými bloky přehrazena i železniční trať do Armjansku.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko, který akci podporuje, oznamuje, že jejím cílem je „co nejrychlejší obnova státní suverenity na celém poloostrově“. Podle Porošenka obdrželi vojáci a Ministerstvo vnitra rozkaz zajistit pořádek a zabránit provokacím v průběhu akce.

8. října poslanec Džemilev oznamuje, že zboží z Ukrajiny obchází pevninské blokády a dostává se na Krym na nákladních lodích plujících po moři přes přístavní město Skadovsk a také nákladními automobily přes Rostov na Donu. Džemilev o tom informuje Porošenka. 

V noci na 6. října je neznámými pachateli poškozena trafostanice jedné elektrické přenosové soustavy, která přivádí elektřinu na Krym. Pravý sektor zpočátku prohlašuje, že s tímto incidentem nemá nic společného a označují ho za provokaci, která má diskreditovat blokádu Krymu. Později se spojují aktivisté Pravého sektoru s aktivisty z Ukrajinské národní gardy Azov a stoupenci Krymskotatarského národního sněmu. Společně brání i v opravě trafostanice.

2. listopadu informuje Pravý sektor, že do Chersonské oblasti na administrativní hranici s Krymem přijely posily z Kremenčugu, Ternopilu, Dněpropetrovska, Lvova, Kyjeva a Poltavy. Důvod - možné provokace.

20. – 22. listopadu jsou kvůli zničeným elektrickým přenosovým soustavám dodávajícím na poloostrov elektrickou energii z Ukrajiny zcela přerušeny dodávky elektřiny. Aktivisté několik dní brání opravám a obnovení dodávek proudu. V krymském federálním okruhu je vyhlášen stav nouze, protože místní elektrárny dokáží pokrýt spotřebu energie pouze ze třiceti procent.

Akci podporovali aktivisté dobrovolnického batalionu územní obrany Ajdar, organizace Pravý sektor a také představitelé Ukrajinské národní gardy Azov.

Podle předsedy oděské Regionální státní správy Michaila Saakašviliho, měla být blokáda Krymu provedena oficiálně a ne prostřednictvím veřejných organizací a aktivistů.

Podle vedoucího parlamentní frakce Opoziční blok Jurije Bojka byla opravdovým cílem blokády destabilizace země. „Na východě se už několik týdnů nestřílí. Je zřejmé, že se radikalisté snaží vytvořit nový bod destabilizace, narušit situaci v zemi. A vláda, vědomě nebo nevědomě, tuto provokaci podněcuje,“ dodává politik.

Největší znepokojení vyvolala potravinová blokáda Krymu u vinařů, protože nesplní zakázky na Krymu. To řekl agentuře Interfax Ukrajina první náměstek generálního ředitele korporace Ukrvinprom Vladimír Kučrenko.

Na pivovarském průmyslu se potravinová blokáda Krymu nijak nepodepsala.  

29. září 2015 vystoupil asistent generálního tajemníka OSN Ivan Šimonovič před Radou OSN s projevem o situaci na Ukrajině, ve kterém řekl, že ekonomická blokáda Krymu pouze zesílí neshody mezi Kyjevem a Simferopolem a zvětší tak problémy obou zemí.

Téměř okamžitě po začátku blokády podepsalo zhruba 30 obchodních sítí a výrobců dodávajících zboží na Krym memorandum s krymskou vládou o vzájemném porozumění. Cílem memoranda bylo stabilizovat cenovou situaci na spotřebitelském trhu a zastavit možný cenový růst.

V Republice Krym byla vytvořena strategická zásoba potravin. Ta by měla podle krymského ministra průmyslu Andreje Skrinnikova zabránit růstu cen a nedostatku zboží v případě, že by byl Kerčenský trajekt z jakýchkoliv důvodů mimo provoz.

Podle údajů Státní služby statistiky Ukrajiny se v září 2015 dovoz zboží z Ukrajiny na Krym snížil ve srovnání se srpnem téhož roku o 31,1 % (44,5 mil. dolarů).