Poltava

Poltava (ukrajinsky a rusky Полтава; polsky Połtawa) je město ležící mírně na severovýchod od středu Ukrajiny, zhruba 350 km východně od Kyjeva. Protéká jím řeka Vorskla. Poltava je centrem stejnojmenné oblasti, důležitou dopravní křižovatkou a kulturním centrem historického ukrajinského regionu Slobodská Ukrajina.

Poltava
Полтава

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice49°35′ s. š., 34°33′5″ v. d.
Nadmořská výška132 m n. m.
StátUkrajina Ukrajina
OblastPoltavská
Administrativní dělení3 městské rajóny – Podilský, Ševčenkovský, Kyjevský
Poltava
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha103 km²
Počet obyvatel294 962 (2015)
Hustota zalidnění2 863,7 obyv./km²
Etnické složeníUkrajinci (88 %), Rusové
Náboženské složenípravoslaví
Správa
StarostaOleksandr Mamaj
Oficiální webrada-poltava.gov.ua
Telefonní předvolba+380-642
PSČ91000
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny
Poltava v polovině 19. století

Město bylo založeno zřejmě již v 9. století, písemné doklady jsou však až z roku 1174 (pod názvem Ltava, který se později změnil na Oltava, resp. Poltava. Ve 14. století se stala součástí Litevského velkoknížectví a posléze Polska, přičemž sousedila s neklidnou oblastí Divokých polí. Během války proti polské nadvládě (1648–1658) byla sídlem zvláštního regimentu kozáků. Poté se Poltava stala součástí ruské říše; roku 1709 v bitvě u Poltavy porazil Petr I. Veliký švédská vojska. V roce 1803 se Poltava stala sídlem jedné z gubernií carského Ruska; během 19. století bylo město centrem kulturního života Ukrajiny (působil zde např. Ivan Kotljarevskyj, první spisovatel moderní ukrajinštiny). Hospodářský rozvoj nastal po příchodu železnice (po roce 1870). Na konci 19. století zde žilo již 53 000 obyvatel, z nichž 56 % byli Ukrajinci, a po 20 % Rusové a Židé. Od roku 1937 je město centrem Poltavské oblasti. Po 2. světové válce vznikla nová sídliště a budovy kulturních institucí, roku 1962 do ulic vyjely trolejbusy.

Geografie

Podnebí
Poltava – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Nejvyšší teplota [°C] 9,4 16,0 22,4 29,9 34,2 35,7 37,2 39,4 33,5 29,6 19,3 13,5 39,4
Průměrné denní maximum [°C] −2,0 −1,1 4,9 14,4 21,5 24,6 26,8 26,4 20,1 12,4 4,3 −0,2 12,7
Průměrná teplota [°C] −4,5 −4,0 1,4 9,6 16,0 19,3 21,3 20,8 15,1 8,3 1,7 −2,7 8,5
Průměrné denní minimum [°C] −7,1 −6,9 −2,1 4,9 10,4 14,1 15,9 15,1 10,0 4,3 −0,9 −5,1 4,4
Nejnižší teplota [°C] −29,2 −28,8 −22,8 −7,5 −1,7 3,6 8,0 6,0 −3,1 −7,5 −21,5 −28,7 −29,2
Průměrné srážky [mm] 40,0 29,9 28,2 32,0 42,5 60,6 58,7 35,5 40,4 39,0 38,6 39,9 485,3
Zdroj: Клімат та погода Полтава

Kultura a památky

Střed města tvoří klasicistní půlkruhové náměstí s toskánským sloupem připomínajícím vítězství nad Švédy a získání 18 jejich děl. Chrám Povýšení svatého Kříže, budovaný v letech 1699–1709, je cennou a zachovalou ukázkou ukrajinského baroka. Bývalá Velká synagoga slouží od roku 1941 jako hudební škola. Budova Gogolova divadla je z r. 1958, sídlo významného vlastivědného muzea vzniklo roku 1964.

Osobnosti spjaté s městem
Říjnový park v Poltavě

Infrastruktura a hospodářství
Kyjevské nádraží v Poltavě

Poltava je významnou křižovatkou železnic i silnic mezi Kyjevem, Kremenčukem, Charkovem a Donbasem. Ve městě jsou dvě zhruba stejně důležitá nádraží, Kyjevské a Jižní. Rychlé vlakové spojení s Kyjevem (3,5 h) a Charkovem (2 h) nabízí prestižní spoj UZ Stolyčnyj Ekspres; kromě Myrhorodu je Poltava jeho jedinou zastávkou. MHD zajišťují trolejbusy, autobusy a maršrutky. Hlavním průmyslovým odvětvím je strojírenství a lehký průmysl.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.