Bitva u Hiltersriedu

Ve snaze stupňovat tlak na vyslance basilejského koncilu, rozhodli se husité v první polovině roku 1433 oblehnout katolickou baštu Plzeň.[5] Západočeská metropole disponovala velmi kvalitním opevněním, husitští předáci si proto patrně ještě před započetím prvních vojenských operací uvědomovali, že jim nezbude než obránce vyhladovět. Od 14. července do poloviny října se před městem shromáždili příslušníci všech důležitých husitských svazů, jejichž počet je historiky odhadován až na 15 000 osob.[6] Toto množství živé síly však znamenalo vysoké nároky na logistiku, zejména po roce 1432, kdy střední Evropu postihla značná neúroda,[7] a husitům proto nezbylo než kvůli zajištění potřeb pro vojsko vypravit další rejsu do zahraničí. Oddíl pod velením Jana Parduse a domažlického hejtmana Jana Řitky z Bezdědic, jenž čítal na 1400 pěších a 400 jezdců, vyrazil směrem do Bavorska 16. září a ihned po překročení hranic směrem na Koubu začal shánět kořist z vesnic v okolí Brodu nad Lesy a Mnichova nad Lesy. Místní obyvatelé však byli postiženi stejnou neúrodou jako lidé v Čechách a vpád nepřátelských vojáků jen stupňoval jejich útrapy.[8] V systematických rekvizicích pokračovaly české jednotky směrem k severovýchodu patrně s úmyslem vrátit se na domovské území přes Horšovský Týn nebo Přimdu.[1]

V době, kdy husité překročili německé hranice, pobýval se silným vojenským oddílem bavorský vévoda Jan z Neumarktu ve své rezidenci v Neunburgu (na silnici mezi Amberkem a Mnichovem nad Lesy).[6] Když se dozvěděl o nevelkém početním stavu protivníkových sil, během několika dnů shromáždil asi 300 jezdců a 600 pěších, jež posílili i místní sedláci, připravení se pomstít za vyplenění svých majetků.[3] Velením nad tímto vojenským uskupením byl pověřen český šlechtic Hynčík Pluh z Rabštejna, kterého doprovázel i vévodův syn Kryštof.[6] Výprava vyrazila do pole 21. září a ještě téhož dne se její velitel dozvěděl, že protivník operuje v oblasti kolem vesnice Hiltersried. Zkušený český válečník byl dobře obeznámen s válečnou taktikou husitů, uvědomoval si proto, že na protivníka nemá smysl útočit, když je obklopen vozovou hradbou, ale naději na úspěch mu dává jedině možnost napadnout české oddíly za pochodu.[4]

Z výše jmenovaných pramenů je patrné, že vítězství bavorských jednotek bylo úplné. Staré letopisy české dokládají, že husité ztratili 1200 mužů, Starý kolegiát pražský hovoří o více než tisíci padlých, Bartošek z Drahonic zmiňuje, že kromě Jana Parduse a Jana Řitky z Bezdědic se do ležení k Plzni vrátilo sotva třicet jezdců a sto pěších. Johannes de Segovia odhaduje počet mrtvých Čechů stejně jako Staré letopisy české, navíc však hovoří o stovce ukořistěných vozů. Německý historik Sigmund Riezler dle vlastních pramenů odhaduje tyto počty na 1400 mrtvých a 330 těžce zraněných a pokud jde o ztráty mezi bavorskými vojáky, hovoří o 10 mrtvých rytířích a 129 mužích.[12] Čeští historici ztráty domácích jednotek odhadují na 100 – 300 mužů.[4]

V ležení u Plzně vyvolal návrat neúspěšných hejtmanů obrovskou bouři pohoršení, která vyvrcholila 28. nebo 29. září na poradě zástupců táborských sil. Všeobecná zloba se obrátila zejména proti Janu Pardusovi, který byl pokládán za hlavního viníka katastrofy, a duchovnímu správci táborské obce Prokopovi Holému, jenž se poraženého hejtmana zastal. V nastalé vřavě byl Prokop Holý neznámým účastníkem události obviněn, že zneužíval svého postavení, načež jej podhejtman Tvaroh udeřil stoličkou do hlavy. Posléze byl spolu s Janem Pardusem a dalším hejtmanem spoután a uvězněn. Na svobodu se zajatci dostali teprve po několika dnech.[13]

Bavorský falckrabě Jan z Neumarktu, jenž se za úspěch svých zbraní modlil vleže v podobě kříže před oltářem Neunburského kostela, zanechal v jeho prostorách jako památku vlastní korouhev, která se zde uchovávala až do 19. století.[2]

U příležitosti oslav 500 let bitvy v roce 1933 byl v Hiltersriedu postaven pomník a v městě Neuburg vorm Wald bylo hráno drama Husitský bič - Hussitengeißel od Fritze Hackera (premiéru měla v roce 1923). První bavorská vlastenecká hra o této bitvě byla hrána již roku 1894. Další hra o bitvě u Hiltersriedu, tentokrát s názvem Vom Hussenkrieg od žurnalisty Petera Klewitze, byla v Neunburgu vorm Wald uvedena roku 1983. Hra Vom Hussenkrieg je uváděna v Neunburgu vorm Wald každoročně v letní sezóně.