Bitva o Kavkaz

Bitva o Kavkaz je název pro několik válečných operací, které trvaly na jižním křídle východní fronty ve druhé světové válce od 25. července 1942 do 9. října 1943.

Bitva o Kavkaz
konflikt: Velká vlastenecká válka

Německý postup v létě 1942
trvání: 25. července 1942 – 9. října 1943
místo: Kavkaz, SSSR
výsledek: Sovětské vítězství
strany
Třetí říše
Rumunsko
Bulharsko
Itálie
Maďarsko
Chorvatsko
Slovensko		 Sovětský svaz
velitelé
Eberhard von Mackensen
Ewald von Kleist
Wilhelm List
Richard Ruoff
Petre Dumitrescu
Italo Gariboldi
Jozef Turanec		 Semjon Buďonnyj
Rodion Malinovskij
Filipp Okťabrskij
Ivan Petrov
Ivan Maslennikov
Lev Vladimirsky
Ivan Tjulenjev

síla
25. července 1942:
170 000 vojáků
1 130 tanků
4 500 děl a minometů
~ 1 000 letadel

1. ledna 1943:
764 000 vojáků
700 tanků
5 290 děl a minometů
530 letadel		 25. července 1942:
112 000 vojáků
121 tanků
2 160 děl a minometů
230 letadel

1. ledna 1943:
1 000 000 vojáků
1 300 tanků
13 000 děl a minometů
900 letadel
ztráty
celkem: 281 000 celkem: 344 000
Německý útok na Kavkaze

Německý útok
Mapa bojů červenec - listopad 1942

V létě 1942 začaly německé ozbrojené síly a jejich rumunští, maďarští, slovenští a italští spojenci letní tažení pod kódovým označením Fall Blau. 25. července obsadil Wehrmacht Rostov na Donu a Němci měli otevřené dveře k útoku na Stalingrad a na Kavkaz. Německý útok byl úspěšný, postupně padl Stavropol, Krasnodar a 21. srpna zavlála vlajka s hákovým křížem na Elbrusu. 11. září padl Novorossijsk, ovšem pobřeží Černého moře se podařilo Rudé armádě ubránit. Hitlerovým zájmem bylo, aby se německá vojska probila až ke Kaspickému moři a obsadila ropná pole kolem Baku, což by podle německých plánů později umožnilo další německou vojenskou expanzi v jižním a jihovýchodním směru (směr Indie a Írán). Toto se však nepodařilo a 18. listopadu 1942 dosáhla německá ofenzíva vrcholu a byla prakticky ukončena.

Sovětský protiútok
Mapa bojů prosinec 1942 - únor 1943

Počátkem zimy 1942 nebylo postavení německých vojsk nikterak dobré. Paulusova armáda byla obklíčena ve Stalingradu a na další boje v Kavkazu neměl Wehrmacht dost sil. Proto dal Adolf Hitler rozkaz k částečnému ústupu, ovšem hodlal se v následujícím roce do tohoto prostoru vrátit a proniknout až k ropným polím na pobřeží Kaspického moře. Rudá armáda však zahájila vlnu ofenzív, které postupně vytlačovaly Němce na západ. Hned na začátku roku 1943 došlo k Severokavkazské ofenzívě, následovala Krasnodarská operace a bitva o Kubáň. Do konce měsíce února zahnala sovětská vojska Němce až Azovskému moři a o výsledku bitvy o Kavkaz bylo rozhodnuto.

Boje o Tamaňskij poloostrov
Sovětský protiútok

Německým a rumunským vojskům se v průběhu léta 1943 podařilo udržet na Tamaňském poloostrově. Jednalo se o armádu o síle 400 tisíc mužů, kterou chtěl Stalin bezpodmínečně porazit. Operace na obklíčení se však nepodařila a urputné boje v tomto prostoru trvaly až do 9. října 1943, kdy se z tohoto prostoru stáhly po moři poslední zbytky německých vojsk.

Německé jednotky v létě 1942

Skupina armád A – Adolf Hitler

Sovětské jednotky SSSR v létě 1942

Transkavkazský front – Ivan Vladimirovič Ťuleněv

  • 47. armáda – Grigorij Petrovič Kotov
  • 56. armáda – Alexandr Ivanovič Ryžov
  • 18. armáda – Fjodor Vasiljevič Kamkov
  • 46. armáda – ?
  • 37. armáda – ?
  • 9. armáda – ?
  • 44. armáda – Ivan Jefimovič Petrov

Nacistické německé jednotky na Kubáňském předmostí, březen 1943

Skupina armád Jih – Ewald von Kleist

  • 17. armáda – Richard Ruoff
    • V. armádní sbor – Wilhelm Wetzel
    • XXXXIV. armádní sbor – Maximilian de Angelis
    • XXXXIX. horský sbor – Rudolf Konrad
    • LII. armádní sbor – Eugen Ott
    • rumunský Jezdecký sbor – Gheorghe Cealik

Odkazy

Literatura
  • FORCZYK, Robert. The Caucasus 1942-43 : Kleist's race for oil. Oxford: Osprey Publishing, 2015. 96 s. ISBN 978-1-4728-0583-6. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.