Operace Uran

Operace Uran byla vojenská operace Rudé armády za druhé světové války, která proběhla na východní frontě v oblasti Stalingradu. Operace byla naplánována v září 1942 Georgijem Konstantinovičem Žukovem, Alexandrem Vasilevským a Stalinem.

Operace Uran
konflikt: Velká vlastenecká válka
Mapa sovětského postupu
trvání: 19. - 23. listopadu 1942 místo: Stalingrad, Volha, Don, SSSR výsledek: Sovětské vítězství obklíčení německé 6. armády ve Stalingradu zničení maďarsko-rumunsko-italské obrany na řece Don
strany
Německo Rumunsko Itálie Maďarsko	Sovětský svaz
velitelé
Adolf Hitler Friedrich Paulus Erich von Manstein Hermann Hoth Maximilian von Weichs	Josif Stalin Georgij Žukov Konstantin Rokossovskij Andrej Jeremenko Nikolaj Vatutin Alexandr Vasilevskij
síla
celkem: 813 296 250 000 Němců 143 296 Rumunů 220 000 Italů 200 000 Maďarů 896 tanků 10 300 děl 1 414 letadel	1 143 500 vojáků 893 tanků 13 540 děl 1 500 letadel
ztráty
neznámé	neznámé

Šlo o závěrečnou fázi bitvy u Stalingradu. Zahájena byla dne 19. listopadu 1942 útoky Jihozápadního a Donského frontu severně od Stalingradu na slabé postavení 3. rumunské armády. Hlavním účelem operace bylo osvobodit město a obklíčit silné německé vojenské uskupení ve Stalingradu. Maximální součinnost všech tři frontů (Jihozápadního, Stalingradského a Donského) během této mohutné vojenské operace zajišťovali z titulu své funkce zástupci Hlavního stanu vrchního velení Georgij Konstantinovič Žukov a Alexandr Vasilevskij. O den později se k útoku připojily i jednotky Stalingradského frontu jižně od města, které zaútočily na další rumunský úsek fronty (4. rumunský armádní sbor).

Rumunský voják s přilbou M1939

23. listopadu se jednotky postupující oběma směry setkaly u města Kalač na Donu, následkem čehož německá 6. armáda zůstala obklíčena ve Stalingradu, což vedlo k její pozdější likvidaci a posléze i k její kapitulaci. Záchranná operace wehrmachtu, která měla vysvobodit obklíčená vojska 6. armády dostala název Operace Zimní bouře, sovětská likvidace vojsk obklíčené německé 6. armády pak nesla krycí název Operace Prsten.

Ve stalingradském obkličovačím kotli zůstalo přibližně 250 tisíc německých vojáků, které kromě útoků Rudé armády z vnějšku obkličovacího kotle velmi trápilo i nedostatečné letecké zásobování (podařilo se letecky přepravit pouze 94 tun materiálu namísto 500 tun požadovaných denně) a třeskutá ruská zima. Vojáci umírali hladem, vyčerpáním a v důsledků nemocí, zejména úplavice. Operace Zimní bouře, kterou se snažil wehrmacht vyprostit obklíčená vojska, byla Rudou armádou odražena.

Sovětská pěchota útočící s podporou tanků T-34 u města Kalač

Sovětská vojska kotel postupně zmenšovala, obklíčenou německou 6. armádu zatlačila až do stalingradských trosek, obkličovací kotel nakonec rozdělila na dvě části (jižní a severní), jižní část kotle se vzdala 31. ledna 1943, severní o dva dny později 2. února 1943. Do sovětského zajetí padlo přibližně 91 tisíc vojáků, z nichž byla většina ve velice zuboženém stavu. Pouze pět tisíc se po 2. světové válce vrátilo zpět domů do Německa.