Biologická systematika

Systematika (taxonomie) (z řec. slova systema) vědecky zkoumá druhy a druhovou diverzitu organismů a všechny vztahy mezi nimi. Je součástí biologie. Je nadřazená slovu taxonomie, se kterým se však významově překrývá (taxonomie je teorie a praxe klasifikace organismů podle určitých pravidel do jednotlivých hierarchicky uspořádaných taxonomických kategorií).

Dělení systematiky

Systematika má následující součásti:

  • biologická nomenklatura – systematické pojmenování druhů organismů i dalších taxonů,
  • klasifikace – řazení do skupin podle určitých pravidel,
  • taxonomie sensu stricto – teoretická taxonomie,
    • mikrotaxonomie – taxonomie druhů a taxonů nižších kategorií,
    • makrotaxonomie – taxonomie vyšších taxonů než druh.

Základní taxonomické kategorie jsou tyto:

Současná podoba systému
Související informace naleznete také v článku život.

Rozdělení všech živých organismů je složité, problematické a nejednotné.

Organismy se obvykle dělí do tří domén[pozn. 1]:

V současné době však již víme, že Eukaryota jsou vnitřní skupinou archeí, takže doména Archaea bez zahrnutí eukaryot je nejspíš parafyletická.

Eukaryota se v současné době zpravidla dělí do několika superskupin, které nejsou vymezeny morfologicky, ale vykazují shodné molekulární znaky:

Amorphea (Amoebozoa – Obazoa) – CruMs – TSAR – Archaeplastida – Cryptista – Haptista – Hemimastigophora
Toto dělení se postupně prosazuje ve znamení pádu tradičních říší, které nevyhovovaly současnému pohledu na reálnou fylogenezi organismů, ale jejich systém je snadno uchopitelný například pro středoškolské učebnice, kde stále přetrvává, jde o tyto taxony: Protozoa (prvoci) — Metazoa (živočichové) — Fungi (houby) — Plantae (rostliny) — Chromista (chromisté)
Podrobnější informace naleznete v článku Klasifikace eukaryot.

Poznámky
  1. Přibližně od r. 2010 se mluví (zatím hypoteticky) o čtvrté doméně. Tvoří ji (nebo pozůstatek po ní) skupina jaderně-cytoplazmatických virů s velkou DNA označovaná NCLDV (z anglického nucleocytoplasmic large DNA viruses).[1][2] Existují i studie naznačující, že dosud neznámých domén (s pozůstatky ve formě virů) by mohlo být více.[3] Tzv. "nebuněčné organismy" se však zpravidla mezi živé organismy neřadí (hypotézy o nových doménách se týkají těch, o kterých se spekuluje jako o možných pozůstatcích archaických skupin bývalých buněčných organismů.

Reference
  1. BOYER, Mickaël; MADOUI, Mohammed-Amine; GIMENEZ, Gregory, Bernard La Scola, Didier Raoult. Phylogenetic and Phyletic Studies of Informational Genes in Genomes Highlight Existence of a 4th Domain of Life Including Giant Viruses. E15530. PLoS One [online]. 2. prosinec 2010 [cit. 2011-05-03]. Svazek 5, čís. 12. Dostupné online. PDF . ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0015530. (anglicky)
  2. COLSON, Philippe; GIMENEZ, Gregory; BOYER, Mickaël, Ghislain Fournous, Didier Raoult. The Giant Cafeteria roenbergensis Virus That Infects a Widespread Marine Phagocytic Protist Is a New Member of the Fourth Domain of Life. E18935. PLoS One [online]. 29. duben 2011 [cit. 2011-05-03]. Svazek 6, čís. 4. Dostupné online. PDF . ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0018935. (anglicky)
  3. WU, Dongying; WU, Martin; HALPERN, Aaron, Douglas B. Rusch, Shibu Yooseph, Marvin Frazier, J. Craig Venter, Jonathan A. Eisen. Stalking the Fourth Domain in Metagenomic Data: Searching for, Discovering, and Interpreting Novel, Deep Branches in Marker Gene Phylogenetic Trees. E18011. PLoS One [online]. 18. březen 2011 [cit. 2011-05-03]. Svazek 6, čís. 3. Dostupné online. PDF . ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0018011. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.