Bezděkov pod Třemšínem

Po skončení 1. světové války došlo k pomalé rozluce mezi Pňovicemi a Bezděkovem, v té době stále ještě spojené v jednu obec. V roce 1919 sice přesídlil obecní úřad z Pňovic do Bezděkova, ale již v následujícím roce bylo schváleno usnesení bezděkovského osadního výboru k odtržení od Pňovic. K tomu došlo v roce 1923, kdy byl Bezděkov povýšen z osady na samostatnou obec s vlastní samosprávou. První velkou zkouškou fungování již samostatné obce byla její elektrifikace, která úspěšně proběhla v roce 1929. V roce 1935 zasáhla obec větrná smršť, při níž bylo poškozeno mnoho obytných i hospodářských budov, a která napáchala také rozsáhlé polomy v lesích. Ještě téhož roku také došlo k zavedení celonočního veřejného osvětlování, kvůli čemuž byla zrušena do té doby veřejná funkce obecného ponocného. Ale to již v Evropě začaly opět řinčet zbraně a schylovalo se k vypuknutí 2. světové války. Při všeobecné mobilizaci v září 1938 nastoupilo ke svým útvarům i 18 mužů z Bezděkova, jenže vládou přijaté kruté podmínky Mnichovské dohody jim znemožnily bránit svou vlast a tím i Bezděkov. Ten byl následné okupační německé nadvlády zbaven až příchodem sovětských vojsk v květnu roku 1945.

Dům Habadových

Pamětní deska k uctění památky rodiny Habadových

Dne 2. prosince 1944 došlo v domě č. 42 rodiny Habadových ke střelbě, při níž byl postřelen Emanuel Habada a jeho synové Karel a Josef Habadovi, a členové rožmitálského odboje Jiří Třasoň a Alois Hovorka. Střelci byli agenti gestapa Ladislav Štěpánek a Jaroslav Panenka. Celou akci naplánovalo klatovské gestapo s pomocí svého konfidenta Miroslava Náhlovského, bývalého laboranta v lékárně u Třasoňových v Rožmitále, kterému členové odboje nerozvážně svěřili svou důvěru. Náhlovský přišel s prosbou, že se potřebuje úkryt což mu bylo zajištěno právě u rodiny Habadových v Bezděkově. Zde podle plánu sdělil, že ví o dvou československých parašutistech, kteří potřebují pomoc, za které se vydávali Štěpánek s Panenkou. Celá akce měla především za cíl polapit Aloise Hovorku, jednoho z předních členů rožmitálského odboje. Alois Hovorka byl během přestřelky zasažen do břicha a společně s Habadovými byl odvezen do příbramské nemocnice, odkud byli později převezeni na Pankrác, kde byli všichni popraveni 19. a 20. dubna 1945. Marie Habadová byla poslána do koncentračního tábora v Terezíně, kde jako jediná z rodiny přežila konec války. Emanuel, Karel a Josef Habadovi byli In memoriam vyznamenáni Československým válečným křížem 1939. V důsledku údálosti v Bezděkově bylo gestapem zatčeno 46 osob z Rožmitálska, včetně ukrývaného velitele odbojového hnutí, Františka Lízla.[5] Událost připomíná pamětní deska umístěná na domě Habadových.[6]

Pomník padlým v 1. světové válce stával před kapličkou a byl odstraněn v roce 1960 při stavbě silnice. Pomník válečným obětem na fotografii vznikl v roce 1948 a nachází se u vjezdu do obce[7]

Prodejna potravin v Bezděkově pod Třemšínem, vystavěna roku 1974

Detail výzdoby obchodu

Kaple Nejsvětější Trojice z roku 1844, po opravě v roce 2018

Obecní úřad

Kravín

Náhlá změna politické orientace, jež v zemi nastala po komunistickém převratu v únoru 1948, se dotkla také samotného Bezděkova. Nejprve byla v roce 1950 obec přejmenována na Bezděkov pod Třemšínem a poté byly v roce 1954 znárodněny obecní lesy. O rok později, po politickém nátlaku, došlo i v Bezděkově k založení Jednotného zemědělského družstva, při čemž byly zestátněny i zbylé, do té doby ještě soukromé zemědělské pozemky. Obecní pastouška (čp. 3) byla přestavěna na budovu místního národního výboru, k níž byly posléze přistavěny i nové kanceláře JZD. K další velké změně došlo v roce 1960, kdy zanikl okres Blatná a Bezděkov byl územněsprávně včleněn pod okres Příbram, čímž přešel z kraje Plzeňského pod kraj Středočeský a tak věci týkající se krajského souhlasu byly od té doby vyřizovány už jen v Praze a nikoli v Plzni. O další tři roky později se Bezděkov stal obcí spádovou, kdy pod jeho místní národní výbor připadla správa obce Vševily i s osadou Lesní Chalupy.[8] V 70. letech nastal v obci čilý stavební ruch. V roce 1974 byla dokončena výstavba obecní prodejny smíšeného zboží, již si místní občané postavili dobrovolnou svépomocí v takzvané „Akci Z“. V roce 1977 byla postavena nová myslivecká chata u střelnice a o rok na to dokončena přestavba pohostinství. V té době vyrostlo v obci i několik nových rodinných domů, čímž se trochu zabránilo pozvolnému vylidňování obce.

V roce 1980 byla obci odebrána samostatnost a byla přiřazena pod správu města Rožmitál pod Třemšínem.[8] Pro vyřizování obecních záležitostí zde byl založen občanský výbor. Ten se, i přes omezené možnosti, dále snažil vylepšovat život zdejším občanům. Kolem budovy občanského výboru byl v roce 1982 upraven tok potoka a o rok později byla dokončena výstavba kanalizačních řádů pro svod dešťové vody. V roce 1985 byla dobudována požární nádrž a dva roky na to byla u obecního vodojemu postavena akumulační nádrž na pitnou vodu, jenž byla poté připojena na místní vodovod. V roce 1988 došlo k další územní změně. Osada Lesní Chalupy, jenž byla až do té doby vždy součástí sousedních Vševil, byla katastrálně přičleněna k Bezděkovu a stala se tak nově jeho součástí.

Politické změny po sametové revoluci z roku 1989 umožnily mnohým obcím opětovné nabytí své samostatnosti. Mezi prvními tak učinila již v roce 1990 obec Vševily, k níž byla, na základě oprávněných požadavků, nazpět přičleněna osada Lesní Chalupy. V roce 1992 proběhla kolaudace nové hasičské zbrojnice postavené u požární nádrže. Ale to již došlo k naplnění snahy mnohých místních občanů k opětovné samostatnosti obce, jenž byla, po kladném hlasování v místním referendu, zrealizována. Znovunabytí samostatnosti nastalo na Nový rok 1993, kdy bylo, spolu s rozpadem státní Československé federace, ukončeno i víceméně nechtěné spojenectví s městem Rožmitál pod Třemšínem. Obec si poté oficiálně přisvojila svůj předešlý název Bezděkov pod Třemšínem.[8]

V roce 2001 bylo postaveno sportovní hřiště pro míčové hry s asfaltovým povrchem, o rok později byla dokončena výstavba kořenové čistírny odpadních vod. Téhož roku zasáhly celé území Česka rozsáhlé povodně, při nichž bylo v obci vytopeno několik sklepních prostor, a to jak u rodinných domů tak i rekreačních chalup. Rokem 2004 začalo budování splaškové kanalizace s jejím napojením na zkolaudovanou kořenovou čistírnu. Již fungující kanalizace byla plně dokončena roku 2007 připojením nemovitostí v dolní části obce, které byly napojeny ke kanalizaci pomocí kalové přečerpávací stanice postavené za budovou obecního úřadu. V roce 2009 skončila v obci živočišná výroba. Zemědělské družstvo vyklidilo v září kravín, kde chovalo jalovice, v listopadu pak došlo k vyklizení výkrmny vepřů. Položením nové střešní krytiny v roce 2016, byla ukončena několikaletá rozsáhlá rekonstrukce budovy Obecního úřadu. V jubilejním roce 2018 byla u požární nádrže k stému výročí vzniku Československa vysazena Lípa republiky, u které byl též usazen i pamětní kamen, jenž připomíná toto významné výročí. Během tohoto roku byla také provedena generální oprava kaple Nejsvětější Trojice na návsi.

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Plzeň, politický i soudní okres Březnice[9]
• 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Březnice
• 1868 země česká, politický okres Blatná, soudní okres Březnice
• 1939 země česká, Oberlandrat Klatovy, politický okres Blatná, soudní okres Březnice[10]
• 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Strakonice, soudní okres Březnice[11]
• 1945 země česká, správní okres Blatná, soudní okres Březnice[12]
• 1949 Plzeňský kraj, okres Blatná[13]
• 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
• 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

• František Trčka (1923–1927)
• Václav Tuháček (1927–1932)
• František Polák (1932–1945)
• Josef Podlešák (1945–1948)
• Josef Lejsek (1948–1949)
• Adolf Fous (1949–1950)
• Václav Kašpárek (1950)
• Václav Sýkora (1950–1952)
• Václav Kašpárek (1952–1953)
• František Sadílek (1953)
• Josef Roj (1953–1956)
• Josef Podlešák (1955–?)
• Alois Kuchta (1963–1971)
• Manfréd Hilbich (1971–?)
• Robert Trčka (?–1980)

1980–1993 – obec přičleněna k Rožmitálu pod Třemšínem

• Václav Štěpán (1993–1994)
• Robert Trčka (1994–2003)
• Karel Dražan (2004–2010)
• Jan Kodat (2010–2018)
• Vilém Trčka (2018–současnost)

Bezděkov pod Třemšínem je členem ve svazku obcí Mikroregion Třemšín a sdružení Čechy nad zlato, které vzniklo v roce 1996 za účelem ochrany životního prostředí v oblastech ohrožených průzkumem ložisek a těžbou zlata.[14] Také je členem MAS Podbrdsko, z.s.[15] a Sdružení místních samospráv ČR.

Roku 1565 zde bylo šest osedlých (sedláků): Jan Janoušek, Vaněk,, Trčka, Bartoň Beran, Jan Sýkora, Janek Slanec, Vaněk Častiašek. Roku 1654 zde byli 4 hospodáři: Jan Janouškovic, Pavel Trčka, Duchoň Sýkora, Jan Jaroš. Roku 1740 zde bylo 7 hospodářů a 1 chalupník: Matěj Trčka, vdova Kateřina Janoušková, Havel Sýkora, Jan Sýkora, Tomáš Květoň, Maryana Jarošová, Václav Janoušek, Řehoř Loučka, hospodský Martin Tryhubka. V roce 1930 jest v Bezděkově: 1 hostinec, 1 krejší, 2 obuvníci, 1 švadlena, 4 zámečníci, 3 kováři, 1 holič, 5 tesařů, 9 zedníků a 25 kameníků.[4]

Při sčítání lidu v roce 2011 se 109 ze 155 obyvatel hlásilo k české národnosti. Jednou byla zastoupena slovenská národnost.[17] V roce 2019 zde žilo 142 obyvatel z toho 77 můžu a 65 žen. Průměrný věk občanů byl 43,5 let.[18]

Bezděkov farně patřil ke Starému Rožmitálu k místnímu kostelu Povýšení svatého Kříže. Na návsi je kaplička z roku 1844. V roce 1921 zde žilo 244 obyvatel z nichž se 243 hlásilo k římskokatolické církvi a pouze jeden byl bez vyznání.[4] Při sčítání lidu z roku 2011 se v obci ze 155 obyvatel hlásilo k víře 25 obyvatel. Nejvíce se jich hlásilo k římskokatolické církvi (21).[17]

Když byl 6. prosince 1744 vydán Všeobecný školní řád pro všechny císařsko-královské země, který stanovil mimo jiné i všeobecnou vzdělávací povinnost pro chlapce i dívky, začalo se v Bezděkově, tak jako podobně v okolních obcích, nejdříve vyučovat u někoho v chalupě, což bylo „u Vdovů”, kde později vznikl místní Vachatův hostinec. Až v roce 1834 dohodly se obce Bezděkov, Pročevily, Volenice a Vševily k výstavbě společné školní budovy. Vybráno bylo nakonec místo v Pročevilech pod kostelem sv. Barbory, kde byla škola otevřena již v následujícím roce.[20] Zde se bezděkovské děti vyučovaly až do roku 1896, kdy byl Bezděkov přiškolen do sousedního Rožmitálu.[21]

• Sbor dobrovolných hasičů – Oficiálně vznikl 9. prosince 1911 a stal se členem hasičské župy Podtřemšínské č. 61. Od svého založení funguje nepřetržitě a významně se podílí na různých činnostech v obci např. brigádách či organizaci společenských a kulturních akcích jako je pálení čarodějnic, masopust či stavění Máje. Sbor je součástí Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a je zařazen do systému IZS v kategorii JPO V. SDH Bezděkov pod Třemšínem se také aktivně účastní v požárním sportu. Družstvo mužů „A“ v letech 2014–2016 zcela ovládlo Extraligu ČR v požárním útoku a třikrát po sobě se stalo jejím absolutním vítězem.[22] V roce 2019 bylo ve sboru evidováno 60 mužů a 29 žen.[23]

• Myslivecký spolek Hradec – Vznikl v roce 1976 sloučením mysliveckých sdružení Bezděkov a Pňovice. Za sídlo si zvolil Bezděkov, kde se od 60. let nachází myslivecká broková střelnice na asfaltové terče. Zde si spolek v roce 1977 svépomocí postavil mysliveckou chatu. Honitba spolku má rozlohu 1760 ha, z čehož 2 ha jsou vodních ploch, 428 ha lesů a 1330 ha polí a luk. Chovnou, ale i lovnou zvěří je převážné zvěř srnčí a černá, okrajově též jelení. V roce 2019 měl spolek 20 myslivců z Bezděkova, Vševil, Pňovic a z Rožmitálu pod Třemšínem.[23]
• Rybářský spolek – Dobrovolný rybářský spolek s názvem „Chyť ho“ byl založen 3. srpna 2002. Cílem spolku je sportovní lov ryb a vytvoření zájmové činnosti pro místní i přespolní děti. Spolek je otevřený a neziskový, financovaný z příspěvků členské základny. Nejvíce členů měl v roce 2009 – 32 dospělých a 14 dětí. V roce 2019 měl spolek 23 členů z toho 7 dětí. Hospodaří na rybníce v osadě Chaloupky, který je v majetku sousední obce Vševily a na rybníčku „Veruňák” v Bezděkově.[23]
• Český svaz včelařů – V roce 2019 spolek tvořila čtveřice včelařů registrovaná u základní organizace ČSV v Rožmitále pod Třemšínem, která sdružuje všechny včelaře z rožmitálského regionu. Na území obce se nachází pět včelích stanovišť, v nichž včelaři chovají v součtu necelou stovku včelstev.[23]

• SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí. Město Rožmitál pod Třemšínem: Rožmitál pod Třemšínem, 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6.

• Sbor dobrovolných hasičů Bezděkov pod Třemšínem

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bezděkov pod Třemšínem na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Bezděkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Bezděkov pod Třemšínem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránka obce Bezděkov pod Třemšínem
• Bezděkov pod Třešínem na Facebooku