Bejt Chagaj

Nachází se v nadmořské výšce 880 metrů v jižní části Judska a Judských hor respektive v jižní části Judských hor, která je nazývána Hebronské hory (Har Chevron). Leží cca 4 kilometry jihozápadně od centra Hebronu, cca 35 kilometrů jihozápadně od historického jádra Jeruzalému a cca 70 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu. Bejt Chagaj je na dopravní síť Západního břehu Jordánu napojen pomocí silnice číslo 60 – hlavní severojižní tepny Judeje a Samaří.

Osada je situována cca 12 kilometrů za Zelenou linií oddělující Západní břeh Jordánu od Izraele v jeho mezinárodně uznávaných hranicích. Jde o izolované židovské sídlo obklopené na všech stranách arabským (palestinským) osídlením, zejména aglomerací Hebronu na severní a východní straně.

Bejt Chagaj leží na Západním břehu Jordánu, jehož osidlování bylo zahájeno Izraelem po jeho dobytí izraelskou armádou, tedy po roce 1967. Vesnice byla založena roku 1984.[3] 14. května 1984 rozhodla izraelská vláda, že v této oblasti založí novou osadu nazývanou pracovně Hakhlili nebo Sindes Ziv, plánovanou výhledově až pro 250 rodin, v první fázi pro 40 rodin.[4] 19. července 1984 se zde usadily první tři rodiny.[5]

Vládní výbor pro pojmenovávání (Name Committee) původně navrhoval nové osadě název Hakhlili Sindes ale ten později změněn na Chagaj.[4] Nynější název je výsledkem kompromisu. Osadníci totiž název navrhli a zdůvodňovali jej jako zkratku jmen tří mužů (Chanan Krauthammer, Geršon Klein a Jaakov Zimmerman), které v květnu 1980 zabili v Kirjat Arba palestinští útočníci. Jenže vládní výbor s takovýmto vysvětlením nesouhlasil a navrhl jméno Bejt Chagaj ponechat, ale oficiálně je odvozovat od stejnojmenného biblického proroka. O vznik nové vesnice usilovala skupina aktivistů z Kirjat Arba, kteří se znali se zavražděnými muži.[5]

V roce 1989 tu byla dokončena výstavba zděných domů. V roce 1990 byla v obci založena mládežnická vesnice (כפר הנוער), která se zabývá výchovou dětí z problémových rodin. V obci fungují synagogy, předškolní péče o děti a zdravotní středisko. Vesnice je zabezpečena kamerovým systémem. V sousedství se nachází menší základna izraelské armády.[5][6]

Územní plán počítá s výhledovou kapacitou 89 domů, z nichž většina již byla postavena.[4] Po roce 2005 se tu usadilo několik rodin vystěhovaných z Kfar Darom během jednostranného stažení izraelských sil z pásma Gazy, kteří sem přemístili i institut náboženských studií (kolel) אור יוסף (Or Josef).[5] Počátkem 21. století vznikl jihozápadně od vlastní osady nový okrsek zástavby nazývaný Giv'at Rechavam.[7]

Počátkem 21. století nebyl Bejt Chagaj kvůli své poloze hlouběji ve vnitrozemí Západního břehu Jordánu stejně jako většina sídel v Oblastní radě Har Chevron zahrnut do Izraelské bezpečnostní bariéry. Bariéra pak byla skutečně postavena v trase, která víceméně sleduje Zelenou linii.[8] Budoucí existence vesnice závisí na parametrech případné mírové dohody mezi Izraelem a Palestinci.

Blízkost lidnaté a převážně palestinské aglomerace Hebronu vedla k častým teroristickým útokům v okolí obce. 17. května 1994 byli ve svém automobilu zastřeleni poblíž Bejt Chagaj dva lidé. K podobnému útoku zde došlo i 27. listopadu 1994, kdy byl takto zabit rabín Amiran Olami z osady Otni'el. Na sklonku druhé intifády 24. června 2005 zaútočil palestinský terorista jen cca 200 metrů od vjezdu do osady. Zastřelil dva lidi. K akci se přihlásil Palestinský islámský džihád a Brigády mučedníků Al-Aksá. 16. prosince 2005 byl zastřelen další místní obyvatel nedaleko od svého domu. K útoku se opět hlásil Palestinský islámský džihád i Brigády mučedníků Al-Aksá.[9] Dne 31. srpna 2010, jen den před obnovením mírových rozhovorů mezi Izraelem a Palestinskou samosprávou, byli zastřeleni čtyři obyvatele osady Bejt Chagaj, kteří projížděli autem jižně od Hebronu. Oběťmi se stali dva muži a dvě ženy, z nichž jedna byla těhotná.[10]

Obyvatelstvo Bejt Chagaj je v databázi rady Ješa popisováno jako nábožensky založené.[11] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 547 lidí. Během roku 2014 populace klesla o 0,9 %.[1]