Bedřich August Harrach

Bedřich August hrabě Harrach z Rohrau a Thannhausenu (německy Friedrich August Gervasius Protasius von Harrach zu Rohrau und Thannhausen; 18. června 1696, Vídeň – 4. června 1749, Vídeň) byl českým zástupcem u říšského sněmu v Řezně, v letech 1741 až 1744 nizozemským místodržitelem a v letech 1745 až 1749 nejvyšším českým kancléřem (posledním v této funkci – Marie Terezie přes odpor jeho a dalších českých šlechticů Českou dvorskou kancelář zrušila, čímž vlastně de fakto zaniklo i soustátí České koruny).

Bedřich August hrabě Harrach z Rohrau a Thannhausenu
Nejvyšší kancléř Českého království
Ve funkci:
26. červenec 1745 – 4. červen 1749
PanovníkMarie Terezie
PředchůdceFilip Josef Kinský
Nástupceúřad zanikl;
Fridrich Vilém Haugwitz jako prezident Directoria in publicis et cameralibus
Zemský maršálek Dolních Rakous
Ve funkci:
1744 – 1745
PanovníkMarie Terezie
PředchůdceFerdinand Leopold Herberstein
NástupceFerdinand Bonaventura II. z Harrachu
Nizozemský místodržitel
Ve funkci:
1741 – 1744
PanovníkMarie Terezie
PředchůdceMarie Alžběta Habsburská
NástupceKarel Alexandr Lotrinský
Marie Anna Habsburská
Vrchní hofmistr nizozemské místodržitelky
Ve funkci:
1732 – ?
PanovníkKarel VI.
Císařský vyslanec v Turíně
Ve funkci:
1726 – ?
PanovníkKarel VI.
Narození18. červen 1696
Vídeň
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí4. červen 1749
Vídeň
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
ChoťEleonora Marie Karolína z Liechtensteinu
RodičeAlois Tomáš Raimund z Harrachu
a Marie Anna Cecílie z Thannhausenu
Děti(16)
Profesešlechtic
Ocenění1744 Řád zlatého rouna (č. 722)
CommonsFriedrich August von Harrach-Rohrau (1696-1749)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ

Narodil se z druhého manželství neapolského místokrále Aloise Tomáše z Harrachu (1669–1742) s Marií Annou Cecílií, říšskou hraběnkou z Thannhausenu (1674–1721).[1] Matka byla jedinou dcerou Jana Josefa z Thannhausenu (1650–1684) a Anny Eleonory z Wetzhausenu (1657–1692)[2] a 22. srpna 1695[3] se provdala za ovdovělého Aloise z Harrachu. Otec se narodil jako čtvrtý syn hraběte Ferdinanda Bonaventury z Harrachu (1636–1706) a jeho manželky, hraběnky Jany Terezy z Lamberka (1639–1716). Měl několik vlastních a nevlastních sourozenců:

  • Marie Filipína z Thun-Hohensteina (1693–1763), z otcova prvního manželství s Marií Barborou ze Šternberka († 1694/95)
  • Marie Anna z Harasova (1698–1758), Karel Josef (1700–1714), Marie Aloisie z Lamberku (1702–1775), František Antonín (1702–1707), Václav Leopold (1703–1734), Jan Arnošt (1705–1739) a Ferdinand Bonaventura II. Antonín (1708–1778)[4]

Život

Po studiích u strýce hraběte Františka Antonína z Harrachu, knížete-arcibiskupa salcburského, a na univerzitě v Utrechtu se vydal na kavalírskou cestu po Itálii, Lotrinsku a Francii. Poté nastoupil do dvorských a státních služeb, už v roce 1726 se stal císařským vyslancem v Turíně a v roce 1732 vrchním hofmistrem nizozemské místodržitelky arcivévodkyně Marie Alžběty v Bruselu. Zde se mu podařilo ozdravit vládní finance a zreorganizovat výkon státní správy. Za zásluhy mu byl roku 1744 udělen Řád zlatého rouna.[5]

V roce 1745 byl jmenován nejvyšším českým kancléřem. Postavil se do čela stavovské opozice odmítající reformní plány hraběte Bedřicha Haugwitze na omezení starých stavovských práv. Po propuštění z císařských služeb se uchýlil na své statky, kde krátce nato zemřel.

V roce 1723 zakoupil panství Kunvald (dnes Kunín), kde nechal vystavět dle návrhu architekta Hildebrandta barokní zámeček.

Potomci

Dne 5. února 1719 se oženil s princeznou Eleonorou Marií z Lichtenštejna (1703–1757), dcerou vládnoucího knížete Antonína Floriána z Lichtenštejna, která mu porodila šestnáct dětí.

  • 1. František Antonín (1720–1724)
  • 2. Marie Růžena (1721–1785) ∞ 1740 hrabě Ferdinand Bonaventura II. Harrach (1708–1778)
  • 3. Jan Josef (1722–1746)
  • 4. Arnošt Kvido z Harrachu (1723–1783)
  • 5. Marie Anna (1725–1780)
    • ∞ Mikuláš Sebastián Lodron (1719–1792)
  • 6. Anna Viktorie (1726–1746)
  • 7. Marie Josefína (1727–1788)
  • 8. Maxmilián Josef (1729–1730)
  • 9. Bonaventura Marie (1731–1794)
  • 10. Ignác Ludvík (1732–1753)
  • 11. František Xaver (1732–1781)
    • ∞ hraběnka Marie Rebeka z Hohenembsu (1742–1806)
  • 12. Jan Leopold (1733–1734)
  • 13. Marie Alžběta (1735–1735)
  • 14. Ferdinand (1737–1748)
  • 15. Jan Nepomuk (1738–1739)
  • 16. Marie Kristýna (1740–1791)

Reference
  1. http://www.trnavka.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=77877&%5B%5D
  2. http://fabpedigree.com/s017/f172271.htm
  3. http://www.links.org/links-cgi/readged?/home/ben/camilla-genealogy/current+c-vt101586+2-2-0-1%5B%5D
  4. http://genealogy.euweb.cz/bohemia/harrach2.html#K1
  5. http://www.antiquesatoz.com/sgfleece/knights3.htm

Externí odkazy
Předchůdce:
Jan František Václav z Kaiserštejna		 Nejvyšší kancléř Království českého
1745–1749		 Nástupce:
Fridrich Vilém Haugwitz
(jako nejvyšší kancléř český a první kancléř rakouský)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.