Bečva

Bečva (německy Betschwa, Betsch; polsky Beczwa) je řeka na Moravě. Je největším levostranným přítokem řeky Moravy. Délka toku řeky Bečvy činí 61,5 km. Plocha povodí měří 1620,19 km².[1] Řeka Bečva protéká několika městy: nejvýznamnější z nich jsou Přerov, Valašské Meziříčí, Hranice, ale dále také protéká menšími obcemi jako jsou Poličná, Teplice nad Bečvou a další.

Bečva
Bečva v Přerově
Základní informace
Délka toku61,5 km
Plocha povodí1620,19 km²
Průměrný průtok17,5 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí4-11-02-001
Zdrojnice
Vsetínská Bečva a Rožnovská Bečva
49°28′11,6″ s. š., 17°57′16,4″ v. d.
288 m n. m.
Ústí
do Moravy u Tovačova
49°25′6″ s. š., 17°19′16″ v. d.
195 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Zlínský krajValašské Meziříčí), (Olomoucký krajHranice, Lipník nad Bečvou, Přerov)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku

Řeka vzniká soutokem Vsetínské Bečvy, která má 59 kilometrů a kratší Rožnovské Bečvy o délce 38 kilometrů, ve Valašském Meziříčí. Obě řeky pramení na svazích Vysoké; Vsetínská Bečva (též označována Horní Bečva) na jižních a Rožnovská Bečva (též označována Dolní Bečva) na severních svazích.

K „rožnovskému“ pramenu se lze dostat z horské chaty Třeštík po červené turistické značce. Odbočka k prameni vede na sever, přímo z vrcholu hory Vysoká.

K pramenu Vsetínské Bečvy lze dojít od rozhledny Súkenická, také z nedaleké horské chaty Třeštík.

Větší přítoky

Vodní režim

Průměrný průtok u ústí činí 17,5 m³/s.

Hlásné profily:[2][3]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Teplice nad Bečvou 41,40 1275,32 km² 15,5 m³/s 908,0 m³/s
Dluhonice 9,30 1592,81 km² 17,3 m³/s 892,0 m³/s

Historie

Most přes Bečvu u Rybářů

Oba prameny Bečvy zakreslil na své mapě Moravy z roku 1627 již Jan Amos Komenský. V minulosti sloužila řeka jako dopravní cesta pro plavbu dřeva a také jako zásobárna ledu. Protože byly obě části řeky ve třicátých letech 20. století takřka po celé délce regulovány, hrozí na dolním toku řeky záplavy. Jedny z největších postihly okolí řeky po celém toku v roce 1997. Přinesly několikamilionové škody a ztrátu 49 lidských životů. Dalším rokem záplav byl rok 2010, kdy 17. 5. 2010 byla ve stanici Valašské Meziříčí naměřena hodnota 435 cm a průtok 346 [m3·s−1].

Ekologie

Bečva je poslední větší štěrkonosnou řekou, na jejímž toku není vybudována přehrada.[4] Okolí řeky Bečvy u Skaličky na Přerovsku je ukázkou zachovalé přírody. Tok tady přirozeně meandruje, stromy jsou volně popadané do vody, nacházejí se tu rozsáhlé štěrkové lavice a vyskytuje se zde množství vzácných živočichů. „V celé České republice můžete nalézt snad jen dvě nebo tři srovnatelné lokality,“ dodal předseda Východomoravské pobočky České společnosti entomologické Dušan Trávníček a zdůraznil unikátnost zkoumaného území.[5]

Z ekologického hlediska by namísto zvažované výstavby vodního díla Skalička měla být zvažována taková systémová řešení, která by jednak minimalizovala nebezpečí povodní, jednak řešila optimální zadržování (retenci) vody v krajině.[4]

Úniky chemikálií v roce 2020

Podrobnější informace naleznete v článku Úniky toxických látek do Bečvy 2020.

V září 2020 unikla do řeky toxická látka (pravděpodobně kyanid), která způsobila ekologickou katastrofu. Rybáři vylovili přibližně 40 tun otrávených ryb.[6] Chemikálie unikla do řeky v oblasti Valašského Meziříčí a zamořila více než třicetikilometrový úsek po Přerov. Případ začala vyšetřovat policie jako podezření ze spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti.[7]

V říjnu, listopadu a prosinci pak do řeky opakovaně unikl nikl a další neznámé látky.[8][9][10]

Využití řeky Bečvy

Největším odběratelem vody z řeky je elektrárna v Přerově s odběrem 18 mil. m³ za rok. Dalšími velkými odběrateli jsou chemický závod Deza ve Valašském Meziříčí, chemické závody v Přerově, cukrovary v Brodku u Přerova a v Prosenici, teplárna v Přerově a chemická firma Cabot.

Na přítoku Bečvy Bystřička je postavena menší nádrž s retenčním a rekreačním účelem. Na Horní Bečvě je postavena nádrž, která má pouze retenční využití.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
  2. Evidenční list hlásného profilu stanice Teplice nad Bečvou [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné online.
  3. Evidenční list hlásného profilu stanice Dluhonice [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné online.
  4. KONVIČKA, Ondřej et al. Brouci (Coleoptera) řeky Bečvy a jejího okolí v místě plánované výstavby vodního díla Skalička. I. část. Acta Carpathica Occidentalis. 2018, vol. 9, s. 106. ISSN 1804-2732. Dostupné také z:
  5. Entomologové našli na březích řeky Bečvy unikátní druhy hmyzu: místo má ale zaplavit přehrada. Ekolist.cz [online]. 13. 8. 2019 10:28 [cit. 28. 8. 2019]. Dostupné z:
  6. Rybáři vylovili z Bečvy 40 tun uhynulých ryb, odklízení skončilo. Ekolist.cz [online]. 2020-9-30. Dostupné online.
  7. Kriminalisté zjistili vyústění kanálu do Bečvy, kudy vtekl kyanid. Ekolist.cz [online]. 2020-9-26. Dostupné online.
  8. KRÁL, David. Do Bečvy opět unikla neznámá látka. Na stejném místě, odkud zabíjel kyanid. Deník [online]. 2020-10-27 [cit. 2020-10-27]. Dostupné online.
  9. JANOUŠ, Václav; ŠTĚRBA, Radek; PROCHÁZKOVÁ, Petra. Do Bečvy u Valašského Meziříčí opět unikly chemikálie, řeka napěnila. iDNES.cz [online]. 2020-11-24 [cit. 2020-12-04]. Dostupné online.
  10. Do Bečvy opět unikla neznámá látka, objevily se i mrtvé ryby. Problémem mohla být rožnovská čistírna. Lidovky.cz [online]. 2020-12-02 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online.

Literatura

  • KONVIČKA, Ondřej; EZER, Eduard; TRÁVNÍČEK, Dušan; RESL, Květoslav; TRNKA, Filip; KAŠÁK, Josef; KOHOUT, Vojtěch; ZELÍK, Pavel; BOBOT, Ludvík and VESELY, Milan. Brouci (Coleoptera) řeky Bečvy a jejího okolí v místě plánované výstavby vodního díla Skalička. I. část. = Beetles (Coleoptera) of the Bečva river and its surroundings at the site of the planned construction of the Skalička dam. Part I. Acta Carpathica Occidentalis. 2018, vol. 9, s. 63–111. ISSN 1804-2732. Dostupné také z:
  • RYŠÁNEK, Vít. Soutoky řek na území Čech, Moravy a Slezska. Praha: Libri, 2006. 237 s. ISBN 80-7277-311-9.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.