Barbourofelidae
Barbourofelidae je čeleď šelem z podřádu kočkotvární, jejíž zástupci žili v Severní Americe, Eurasii a Africe v období miocénu asi před 17–9 miliony lety. Byli podobní pravým kočkovitým šelmám (Felidae). Vyznačovali se šavlovitými zuby a vývojově mladší druhy dosti mohutnou stavbou těla. Byli to lovci středně velkých a velkých zvířat.
Barbourofelidae | |
---|---|
Barbourofelis loveorum ve Floridském muzeu přírodní historie | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Čeleď | † Barbourofelidae Schultz, Schultz, Martin, 1970 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Taxonomie
Barbourofelidae byla dříve považována za podčeleď čeledi Nimravidae. Nyní se má za to, že taxon je bližší spíše kočkovitým. První zástupci čeledi Barbourofelidae se vyvinuli začátkem miocénu v Africe v podobě rodu Ginsburgsmilus. Odtud se následně dostali do Evropy a Asie a poté pevninským mostem i do Severní Ameriky. Pro Evropu a Asii jsou typické rody Prosansanosmilus, Sansanosmilus a Albanosmilus. V Americe žil pouze jeden rod, a to Barbourofelis.
Charakteristika čeledi
První zástupci čeledi byli vzrůstem poměrně nevelké šelmy. Dorůstali do hmotnosti asi 25 kg a šavlozubost špičáků u nich byla jen náznaková. Postupně ale jednotlivé druhy sílily a mohly dosahovat velikostí podobných současným jaguárům. S tím, jak se jim prodlužovaly horní špičáky, zvětšoval se i výběžek dolní čelisti, který u pokročilých forem tvořil velmi výrazný podbradek. Zřejmě poslední žijící druh celé čeledi Barbourofelis fricki svou stavbou těla připomínal spíše mohutnou hyenu či menšího medvěda. V kohoutku měřil asi 90 cm a vážil přes 100 kg. Jeho špičáky byly již tak velké, že nepředstavovaly jen nástroj k usmrcení kořisti, ale používali je pravděpodobně k předvádění nebo zastrašování ostatních zástupců druhu. Jako potrava sloužili barbourofelidům různí zástupci středně velkých a velkých savců, například mladí mastodonti (např. rody Mastodon a Ambelodon) či nosorožci (např. rod Teleoceras). Rovněž tak mohli ze zálohy napadat a zabíjet různé kopytníky. Nedá se u nich vyloučit i život ve skupinách s tomu uzpůsobenou loveckou taktikou.[1][2]
Rody a druhy
- Rod †Albanosmilus
- †Albanosmilus jourdani
- Rod †Ginsburgsmilus
- †Ginsburgsmilus napakensis
- Rod †Afrosmilus
- †Afrosmilus turkanae
- †Afrosmilus africanus
- †Afrosmilus hispanicus
- Rod †Prosansanosmilus
- †Prosansanosmilus peregrinus
- †Prosansanosmilus eggeri
- Rod †Sansanosmilus
- †Sansanosmilus palmidens
- †Sansanosmilus jourdani
- †Sansanosmilus vallesiensis
- †Sansanosmilus piveteaui (možná stejný druh jako Barbourofelis piveteaui)
- Rod †Syrtosmilus
- †Syrtosmilus syrtensis
- Rod †Vampyrictis
- †Vampyrictis vipera
- Rod †Barbourofelis
- †Barbourofelis whitfordi
- †Barbourofelis loveorum
- †Barbourofelis morrisi
- †Barbourofelis fricki
- †Barbourofelis piveteaui
- †Barbourofelis vallensiensis
- †Barbourofelis osborni
Reference
- TURNER, Alan; ANTÓN, Mauricio. The Big Cats and their fossil relatives. New York: Columbia University Press, 1997.
- KNOR, Stanislav. Šavlozubí predátoři kenozoika 2.. Živa. 2015, čís. 3, s. 143–148. Dostupné online.
Literatura
Externí odkazy
- Informace o E. H. Barbourovi
- Informace o E. H. Barbourovi v databázi Find a Grave
- Informace o C. B. Schultzovi v databázi Find a Grave
Obrázky, zvuky či videa k tématu Barbourofelidae na Wikimedia Commons Taxon Barbourofelidae ve Wikidruzích