Kočkotvární

Řád šelem byl tradičně dělen do dvou podřádů: suchozemské šelmy (Fissipedia), jež zahrnovaly všechny pozemní druhy šelem, a jako samostatný podřád stáli ploutvonožci (Pinnipedia). Teprve analýzy krevního séra prokázaly, že ploutvonožci představují blízké příbuzné medvědovitých a zavedený parafyletický systém začal být na základě těchto skutečností opouštěn. Převládající systém dělí šelmy na podřády psotvární (Caniformia) a kočkotvární (Feliformia),[1][2] přičemž kočkotvární v tomto případě zahrnují recentní čeledi nandinie (Nandiniidae), cibetkovití (Viverridae), hyenovití (Hyaenidae), madagaskarské šelmy (Eupleridae), promykovití (Herpestidae), asijští linsangové (Prionodontidae) a kočkovití (Felidae).

Bazálním členem podřádu je čeleď nandinie, s jediným recentním druhem nandinie znamenaná (Nandinia binotata). Původ prvních cibetkovitých je datován do svrchního eocénu, první kočkovití se objevují na začátku oligocénu. Madagaskarské šelmy osídlily ostrov z Afriky v průběhu svrchního oligocénu až raného miocénu.[3][4] Fylogenetický strom kočkotvárných je uveden níže.[5][6]

Zadní pohled na lebku kočkotvárných s dvoukomorovou bubínkovou výdutí

Klíčovým morfologickým znakem, kterým se kočkotvární odlišují od psotvárných, je anatomie bubínkové výdutě, kryjící střední a vnitřní ucho. Ta je v případě psotvárných tvořena pouze jedinou kostí, zatímco v případě kočkotvárných bubínková výduť vzniká srůstem dvou kostí, mezi nimiž se vytváří přepážka (septum), výduť tedy bývá dvoukomorová.[3] Problém v tomto případě nastává s klasifikací vyhynulé čeledi Nimravidae, u které byla výduť buďto chrupavčitá, anebo postrádala pravé septum pozorované u ostatních kočkotvárných.[7] Nimravidé bývají klasifikováni jako kmenoví kočkotvární, někdy jako kmenoví psotvární, případně i jako kmenoví zástupci šelem.[8]