Balzerova kaple

Balzerova kaple (německy Balzers Kapelle), také kaple Bolestné Matky Boží, stojí na malém návrší v dolních Mikulášovicích v bezprostřední blízkosti železniční trati Rumburk – Panský – Mikulášovice. Z původní stavby postavené roku 1724 se zachovaly jen zbytky obvodového zdiva. K její obnově došlo v roce 2012. Je v majetku města a není památkově chráněna.

Balzerova kaple
v Mikulášovicích
Balzerova kaple (2013)
Místo
StátČesko Česko
KrajÚstecký
OkresDěčín
ObecMikulášovice
Souřadnice50°58′46,97″ s. š., 14°20′37,96″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátděčínský
FarnostMikulášovice
Statuspolní kaple
Užívánípříležitostné
Datum posvěcení10. listopadu 2012
SvětitelJacek Kotisz
Zánik2. pol. 20. století
Architektonický popis
ArchitektZacharias Hoffmann
Stavební slohbaroko
Typ stavbykaple
Výstavba1724
Specifikace
Umístění oltářejih
Stavební materiálkámen
Další informace
AdresaMikulášovice 40779
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Nevelkou kapli zasvěcenou Bolestné Matce Boží nechal postavit roku 1724 domkář a forman Johann Ließner, člen místního náboženského Bratrstva Bolestné Matky Boží pod černým škapulířem. Pozemek pod kaplí patřil jeho bratrovi Balzeru (Balthasaru) Ließnerovi, podle kterého byla také pojmenována.[1] Stavitelem kaple se pravděpodobně stal lipovský hraběcí stavitel Zacharias Hoffmann (1678–1754).[2] Je jednou z nejstarších staveb v Mikulášovicích. Majitelé statku byli povinni kapli na věčné časy udržovat z uloženého kapitálu 10 rýnských zlatých. Roku 1728 složil Johann Ließner dalších 20 rýnských zlatých, z jejichž výnosu byly hrazeny náklady na prodloužení procesí až ke kapli. To se konalo jednou ročně během křížových dnů a mělo za úkol vyprosit pro dolní Mikulášovice dobrou úrodu a příznivé počasí.[1]

Kaple byla v původní podobě udržována až do druhé světové války. Voglovi, poslední majitelé hospodářství, byli po válce vysídleni a statek byl brzy demolován. O kapli se nikdo nestaral, ta proto pustla a přišla o vnitřní vybavení. Postupným chátráním a přičiněním lidského faktoru stavba téměř zanikla; na počátku 21. století z ní zůstala jen hromádka suti a malá část obvodového zdiva.

Záchrana kaple přišla roku 2012. Za podpory Občanského sdružení Drobné památky severních Čech, Nadace Via a města Mikulášovice prošla Balzerova kaple kompletní rekonstrukcí za použití dochovaných architektonických detailů. Projekt obnovy kaple stál 75 000,- Kč. Opětovné žehnání kaple provedl 10. listopadu 2012 mikulášovický administrátor R. D. Jacek Kotisz. Stavba je ve vlastnictví města Mikulášovice a není památkově chráněná. Je využívána pouze příležitostně, zejména během novény k Duchu svatému.

Popis

Balzerova kaple je nevelká výklenková kaple přibližně čtvercového půdorysu. Nemá žádná okna (původně měla malé okénko na východní straně), zdivo je převážně kamenné, omítnuté. Střecha je krytá pálenými taškami, původní krytinou byla břidlice. V průčelí kaple je výrazný trojúhelníkový štít. Interiér kaple tvoří, krom malého kamenného oltáře, obraz Panny Marie a dřevěný kříž s mosazným Kristem, které věnovali majitelé blízké restaurace U Baby Jagy.[3] Po obou stranách kaple stojí vzrostlé lípy malolisté. Přístup zajišťují jednoduché kamenné schody, které vedou k téměř zaniklé původní přístupové cestě.

Galerie
  • Kaple po rekonstrukci (2013)
  • Kaple po rekonstrukci (2013)
  • Kaple po rekonstrukci (2013)
  • Kaple před rekonstrukcí (2008)
  • Původní podoba kaple (počátek 20. století)

Odkazy

Reference
  1. BELIS, Jiří; BELISOVÁ, Natalie; ČERVINKOVÁ, Petra. Krajina kovaných křížů. Praha: Národní muzeum, 2015. 280 s. ISBN 978-80-7036-472-7. S. 78.
  2. KARLÍČEK, Petr; NĚMEC, Jan. Mikulášovice. Dlouhá historie nejdelšího města českého severu. 1. vyd. Mikulášovice: Město Mikulášovice, 2016. 264 s. ISBN 978-80-270-0806-3. S. 58.
  3. KLINGER, Roman. Soupis kapliček v Mikulášovicích [online]. Mikulášovice: 2016 [cit. 2020-02-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-29.

Literatura
  • BARTMANN, Josef. Nixdorfer Volks-Heimatbüchel. Niedereinsiedel: vlastní náklad, 1933. 86 s. (německy)
  • FIEDLER, Josef. Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau. 1. vyd. Rumburg: Bezirkslehrerverein, 1898. 488 s. (německy)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.