Bajč

Obec Bajč je mimořádně bohatá na archeologické památky. Na místě dnešního Bajče bylo nalezeno osídlení z doby neolitu, lidu s lineární keramikou, téměř 100 hrobů kosterního pohřebiště ze starší doby bronzové, sídliště z Bádenské kultury a raně lengyelské sídliště s keramikou, zdobenou brázděným vpichem a mnohé další památky. V části katastru obce Bajč - Mezi kanály - se nacházela slovanská osada se slovanským pohřebištěm z 6. století. Do Bajče přišli Slované již během jedné z prvních kolonizačních vln na konci 6. století. [3] Dále se našla sídliště z doby halštatské a římské a z 10.-11. století slovenské sídliště. Významná jsou i keltská pohřebiště, slovanské žárové pohřebiště a staromaďarské pohřebiště. Z 11.-12. století pocházejí zbytky základů románského kostela a pohřebiště při zaniklé středověké osadě.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312. Byla jedním z nejdůležitějších majetků Ostřihomského arcibiskupství. Od 16. století si obec od zdejších zemanů najímal arcibiskup. Po bitvě u Moháče přišlo do Bajče nové protestantské učení. Až do roku 1652 kalvinisté bojovali za uznání proti územní správě (stolici) i proti arcibiskupovi. V roce 1652 byla zřízena kalvínská farnost, ale v roce 1672 byli kalvinisté z obce vyhnáni, přestože pravděpodobně tvořili většinu obyvatelstva. Po roce 1685 obec zanikla. V roce 1780 Jozef Batthyány odvodnil rozsáhlé bažiny v okolí a začal s budováním nového zámečku. Podle archivních dokumentů měl Bajč v roce 1813 jen 90 obyvatel, v roce 1890 už 1108. Zámeček vybudovaný v roce 1790 byl v roce 1831 přestavěn na kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Arcibiskup Ján Šimora dal postavit nový letní zámeček. V roce 1865 se Bajč osamostatnil jako obec. V roce 1910 byla vybudována železnice. Na bojištích 1. světové války padlo 38 zdejších obyvatel.V roce 1919 v obci probíhaly boje mezi československou armádou a Rudou armádou Maďarské republiky rad.[4] 23.6.1919 zde padlo devět vojáků z praporu č. 7 Československé domobrany.[5]

Po roce 1918 přešly ostřihomské církevní majetky pod správu apoštolské administratury v Trnavě, která byla pod státní správou. 2. listopadu 1938 byla obec Bajč připojena k Maďarsku. Na bojištích 2. světové války padlo 38 zdejších obyvatel.[5] Po skončení druhé světové války obyvatelé založili státní statek (1948), který byl jeden z prvních svého druhu na Slovensku. Obec se začala rozvíjet, byl vybudován kulturní dům, dům pracujících, vznikly různé spolky. V tomto období byly v Bajči mnohé významné návštěvy. Po roce 1990 se začala zvyšovat nezaměstnanost, která trvá až dodnes.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bajč na slovenské Wikipedii.

Maďarsko-československá válka

Maďarská menšina na Slovensku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bajč na Wikimedia Commons