Bažantnice u Loukova

Rezervace se nachází na pravém břehu Jizery mezi Loukovem a Svijany. Jedná se o prostor smíšeného listnatého lesa o celkové rozloze 7,17 ha a ochranném pásmu 2,04 ha.[4]

K lesu přiléhá budova kulturní památky loveckého zámečku Bažantnice a ovocné sady.

Rezervací prochází naučná stezka o délce 930 m, která seznamuje návštěvníky s faunou a flórou rezervace. Je zde též altánek a lavičky.[5]

Při inventarizačních průzkumech v roce 2015 zde bylo nalezeno přibližně 103 cévnatých rostlin vázanými na eutotrofní, mezofilní a hygrofilní stanoviště. Z nalezených druhů je pouze jeden mezi druhy chráněné dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Jedná se o áron plamatý kterého zde bylo nalezeno až tisíce rostlin a jedná se o jeho jedinou lokalitu v Českém ráji. Z červeného seznamu ČR bylo v přírodní rezervaci nalezeno 6 rostlin – jilm vaz, jilm habrolistý, bradáček vejčitý, violka divotvorná a jeden exemplář hlístníku hnízdáku.[4]

Co se týče lesního porostu jedná se z 99 % o vlhké dubohabřiny. Stromové patro je výrazně rozdílné co se týče šířky i výšky. V historii byl les pravděpodobně obhospodařován jako pařezina. Tvořen je zejména dubem letním a je zde i mnoho exemplářů jasanu ztepilého, habru obecného, javoru klenu, lípy srdčité apod. Keřové patro je zastoupeno bezem černým, lískou obecnou, hlohy a střemchou obecnou. Bylinné patro je spíše chudšího charakteru. Jedná se o bršlici kozí nohu, vraní oko čtyřlisté, bažanku vytrvalou, sasanku hajní a další.[4]

Z obojživelníků žijí v rezervaci skokan hnědý, z plazů užovka obojková, ze savců pak například kuna lesní, srnec obecný a liška obecná. Ornitologický průzkum hnízdění v roce 2000 zjistil 30 druhů pěvců, z toho 17 jich v oblasti hnízdí. Průzkum odhalil i sedm druhů nepěvců (strakapoud velký, holub hřivnáč, krahujec obecný, žluna zelená ad.).[2]

Zámeček stojí na místě původně renesanční stavby ze dřeva, kterou nechal postavit Jaroslav z Vartenberka v roce 1578 pro potřeby honitby. Rozšířen byl v roce 1761 poté, co přešel do správy Valdštejnů. V 19. století tamní panství získal rod Rohanů, za jejichž správy zámeček v roce 1836 vyhořel a byl obnoven ve stávající klasicistní podobě.[6] Po pozemkové reformě byl od 20. let 20. století v rukou soukromých majitelů, kterým byl v roce 1948 znárodněn. Po sametové revoluci byl celý areál restituován. Následně budova chátrala. Revitalizace zámečku i přilehlého areálu začala v roce 2015.[7]

• 
  Lesní cesta
• 
  Plody árónu plamatého
• 
  Vraní oko čtyřlisté
• 
  Sasanka hajní
• 
  Lesní rybníček
• 
  Budova zámečku