Baškirská autonomní sovětská socialistická republika

Baškortostán byl během Ruské občanské války dějištěm mnoha bitev mezi bolševiky a bělogvardějci. Mezitím padlo rozhodnutí o ustavení autonomní republiky pro národnostní menšiny v rámci Ruské SFSR, o kterém se jednalo při „všebaškirském sjezdu“ v červenci, srpnu a v prosinci 1917 v Orenburgu. Částem bývalých gubernií Ruského impéria (Orenburské, Permské, Ufinské a Samarské gubernie, celkem 79 tisíc km², 1,2 milion obyvatel) se na začátku roku 1918 začalo říkat „Malý Baškortostán“. 20. března 1919 vznik Baškirské ASSR posvětilo po jednání s baškirskými bolševiky i vedení Ruské SFSR a 23. března 1919 Baškirská ASSR oficiálně vznikla jako vůbec první ASSR s prvky vlastní státnosti v rámci Ruské SFSR.[1] 14. června 1922 byl vydán dekret o změně hranic Baškirské ASSR, podle kterého Baškortostán získal mnohá území bývalé Čeljabinské gubernie a takřka zbytek Ufinské gubernie, kromě Menzelinského újezdu, který byl předán Tatarské ASSR. Podle tohoto dekretu byl hlavním městem Baširské ASSR potvrzena Ufa a ustanoveny administrativní struktury.

Baškirská ASSR v říjnu 1990 deklarovala nezávislost na Ruské SFSR, takže se chtěla přeměnit v Baškirskou sovětskou socialistickou republiku. Kvůli rozpadu SSSR k tomu nedošlo. V roce 1992 tedy představitelé Baškirské ASSR vyhlásili úplnou nezávislost na Rusku a změnili název této ASSR na republiku Baškortostán. Po roce se však opět Baškortostán vrátil pod ruskou jurisdikci a stvrdil svou příslušnost k Rusku Ústavou z roku 1993.

Baškirskou ASSR obývali nejpočetnější Rusové, následovaní Tatary, a až pak Baškiry. Nepatrnou část obyvatelstva tvořili Čuvaši a Marijci, zbytek ostatní národy. Baškirové, podle nichž se tato ASSR jmenovala, tvořili se svými necelými 864 000 obyvateli pouze třetí největší národnost.[1] Baškirové obývali převážně venkovské oblasti, zatímco Rusové tvořili zdrcující většinu v miliónovém hlavním městě Baškirské ASSR Ufě.

První tajemník Komunistické strany v Baškirské ASSR

• Haris Jumagulovič Jumagulov (listopad 1919 – prosinec 1919)
• Ahmetkamal Ahmadinurovič Kaspransky (březen 1920 – květen 1920)
• Petr Michailovič Vikman (červenec 1920 – květen 1921)
• Ahmed Almuhametovič Bijšev (červen 1921 – listopad 1921)
• Šagit Ahmetovič Hudaiberdin (23. listopadu – březen 1922)
• A. I. Žehanov (duben 1922 – září 1922)
• Boris Nikolajevič Nimvický (1922 – 1923)
• Ruben Airapetovič Vosnakov (1923- 1924)
• Michail Osipovič Razumov (1924 – 1926)
• Eduard Ivanovič Jurjevič (1926 – 1930)
• Jakov Borisovič Bykin (1930 – 6. října 1937)
• Alexandr Tarasovič Zalikin (6. října 1937 – leden 1939)
• Grigorij Sergejevič Rastegin (leden 1939 – listopad 1939)
• Ivan Semjonovič Anošin (listopad 1939 – leden 1942)
• Semjon Borisovič Zaďjončenko (leden 1942 – 26. ledna 1943)
• Semjon Děnisovič Ignaťjev (leden 1943 – 1946) – první funkční období
• Sabir Ahmedjanovič Vagapov (1946 – prosinec 1953)
• Semjon Děnisovič Ignaťjev (prosinec 1953 – 14. června 1957) – druhé funkční období
• Zija Nurjevič Nurjovová (14. ledna 1957 – 15. července 1969)
• Midhat Zakirovič Šakirov (15. července 1969 – 23. června 1987)
• Ravmer Hasanovič Habibulin (23. června 1987 – 10. února 1990)
• Igor Alexejevič Gorbunov (10. února 1990 – srpen 1991)

Předseda Revolučního výboru

• Achmed Achmedšakovič Zakivalidov (21. února 1919 – 17. května 1919) – první funkční období
• Haris Jumagulovič Jumagulov (17. května 1919 – 20. ledna 1920)
• Achmed Achmedšakovič Zakivalidov (20. ledna 1920 – 26. června 1920) – druhé funkční období
• F.S. Mansyrov (26. června – 28. července 1920)

Předseda Ústředního výkonného výboru

• Galij Kamaletdinovič Šamigulov (28. července 1920 – říjen 1920)
• Musa Lutovič Murtazin (leden 1921 – únor 1922)
• Šagit Ahmetovič Hudaiberdin (únor 1922 – červenec 1922)
• Chafíz Kusajevič Kušajev (1922 – březen 1929)
• Mansurov (březen 1929) – zastupující
• G. S. Šafikov (březen 1929 – únor 1931)
• Afzal Muchitdinovič Tagirov (únor 1931 – červen 1937)
• Ráchim Kirjevič Ibragimov (říjen 1937 – červenec 1938)

Předseda Prezídia Nejvyššího sovětu Baškirské ASSR

• Ráchim Kirjevič Ibragimov (červenec 1938 – listopad 1946)
• Gilman Vildanovič Nigmadžanov (listopad 1946 – únor 1950)
• Faizrachman Zagafuranovič Zagafuranov (červenec 1950 – březen 1967)
• Faizulla Valjevič Sultzanov (březen 1967 – duben 1990)
• Murtaza Gubaidullovič Ráchimov (7. dubna 1990 – 11. října 1991)

Předseda Nejvyšší rady Baškirské ASSR

• Murtaza Gubaidullovič Ráchimov (11. října 1991 – 25. prosince 1991)

Předseda lidového sekretariátu

• Junus Julbarisovič Bikbor (červen 1918 – prosinec 1918)
• Mstislav Alexandrovič Kulajev (prosinec 1918 – 22. února 1919)

Předseda Rady lidových komisařů

• Mstislav Alexandrovič Kulajev (22. února 1919 – 1919)
• Achmed Achmedšakovič Zakivalidov (1919 – 1920)
• Galij Kamaletdinovič Šamigulov (28. července – leden 1921)
• Ahmed Almuhametovič Bijšev (leden 1921 – červenec 1921)
• Mullajan Davletšinovič Chalikov (červenec 1921 – listopad 1925)
• Aksan Bajmurzič Muchametdkulov (listopad 1925 – leden 1930)
• Zinatulla Gizatovič Bulašjov (leden 1930 – říjen 1937)
• Fazyl Valjachmetovič Šagimardanov (říjen 1937 – únor 1940)
• Sabir Ahmeďjanovič Vagapov (únor 1940 – duben 1946)
• Nasyr Rafikovič Urazbajev (duben 1946 – červen 1946)

Předseda Rady ministrů

• Nasyr Rafikovič Urazbajev (červen 1946 – duben 1951)
• Valej Gabejevič Nabjullin (duben 1951 – únor 1962)
• Zakerija Sarafutdinovič Aknazarov (únor 1962 – leden 1986)
• Marat Parisovič Mirgazjamov (leden 1986 – 25. prosince 1991)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Baškirská autonomní sovětská socialistická republika na Wikimedia Commons
• www-worldstatesmen.org – seznam představitelů regionů Ruské SFSR