Bělušická plošina

Bělušická plošina je nejzápadněji položenou jednotkou geomorfologického celku Východolabská tabule, podcelku Chlumecká tabule a okrsku Krakovanská tabule[2]. Jedná se o plochý hřbet orientovaný z jihozápadu na severovýchod s výběžky na severozápad a jihovýchod. Na jihu se hřbet zvedá u vesnic Tři Dvory a Sendražice v podobě Konárovického vrchu ze Starokolínské roviny a táhne se přibližně severovýchodním směrem. Končí mírným svahem klesajícím k obci Žiželice do Býchorské pahorkatiny. Ta lemuje i celý západní okraj plošiny. Na východě klesají svahy Bělušické plošiny do Žiželické tabule. Na výběžek směřující k Labi mezi Týncem nad Labem a Lžovicemi přímo navazují Železné hory, resp. Týnecká část Chvaletické pahorkatiny, jenž se jako jediná část Železných hor nachází severně od Labe.

Nejvyšším vrcholem Bělušické plošiny je Homole (279 m) nacházející se v její centrální části. Významnější vrcholy se nacházejí spíše v severní části plošiny v okolí obce Polní Chrčice. Jižně od ní Kostelík (261 m), v severovýchodním zakončení plošiny pak Dománovický vrch (269 m) a Stráň (265 m) tvořící společně s Kozí hůrou (272 m) jakýsi severozápadní výběžek vyčnívající do Býchorské pahorkatiny.

Bělušická plošina je roztažena mezi Labem na jihu a jeho pravým přítokem Cidlinou na severu. Potoky pramenící na svazích plošiny (např. Bačovka) náleži do povodí těchto dvou řek. Kromě několika malých rybníčků se zde žádné významnější vodní plochy nenacházejí.

Severozápadním výběžkem mezi vrcholy Stráň a Kozí hůra prochází krátkým tunelem dálnice D11 Praha - Hradec Králové. Jihovýchodním výběžkem pak silnice II/322 Kolín - Pardubice. Jinak plošinu protíná několik silnic třetí třídy. Jakousi hřebenovou trasu tvoří Bělušické plošině modře značená turistická trasa 1044 spojující Kolín a Městec Králové, další dvě turistické trasy protínají plošinu v jižní části (zelená 3096 a žlutá 6108).

Zástavba několika vesnic se nachází ve svazích po obvodu plošiny. Přímo na vrcholové plošině leží pouze osada Jelen spadající pod obec Konárovice.

Vrcholová partie plošiny je téměř souvisle zalesněna převážně listnatých stromů. Původní dubohabrový les je chráněn v rámci přírodní rezervace Dománovický les nacházející se v blízkosti severovýchodního zakončení. Na vrcholové plošině vrchu Stráň se rozkládá veřejnosti nepřístupná obora Chrčická stráň sloužící k chovu Daňka evropského. Svahy po obvodu plošiny zaujímají pole.