Bílí Jihoafričané

Búrští bojovníci za druhé búrské války

Počátek evropské kolonizace Jižní Afriky začal v roce 1652 osidlováním Mysu Dobré Naděje holandskou Východoindickou společností vedenou Janem van Riebeeckem. Navzdory velké převaze kolonistů z Nizozemska sem přicházelo velké množství francouzských hugenotů, kteří utíkali před perzekucí z Evropy a německých vojáků nebo námořníků, kteří se vraceli z Asie. Kolonie zůstala pod nizozemskou nadvládou další dvě století, poté byla v roce 1806 anektována Velkou Británií. Tehdy byla Jižní Afrika domovem asi 26 tisíc Evropanů, z nichž relativní většinu tvořili Nizozemci. Nicméně už v roce 1818 do kolonie přicházely tisíce britských imigrantů. V 30. letech 19. století asi pětina bílých obyvatel kapské kolonie migrovala do jihoafrického vnitrozemí a zde zakládala vlastní státy. Tato migrace je nazývána Velký trek. Nicméně v Kapsku evropská populace dále narůstala a v roce 1865 populace dosáhla čísla 182 tisíc. Mezi lety 1880 až 1910 zde byl zaznamenám příliv Východoevropanů, zejména Židů z Pobaltí.[5]

Příchod evropských kolonistů měl nicméně katastrofální dopad pro původní obyvatele tohoto území, zejména skupiny Khoisanů. V rámci holandské kolonializace byla jejich populace zotročena a zdecimována, a to jak vojensky, tak nechtěně dovezenými pravými neštovicemi. Mezi lety 1904 a 1907 pak v rámci německé kolonializace dokonce docházelo k cílené genocidě těchto skupin. Odhaduje se, že v důsledku těchto událostí zahynulo až 10 000 Khoikhoiů, polovina celé tehdejší populace.[6]

První celostátní sčítání lidu v Jihoafrické republice v roce 1911 zaznamenalo, že bílá populace v Jižní Africe čítala 1,2 milionu osob, v roce 1936 to byly 2 miliony a v roce 1946 2,4 miliony.

V rámci britské dekolonizace byla Jižní Afrika na úkor původních obyvatel předána tamním bělochů, přestože tvořili zhruba jen jednu pětinu tamního obyvatelstva, kteří zde roku 1948 nastolili rasově segregovaný apartheid. V roce 1950 byl zaveden tzv. zákon o registraci populace (Population Registration Act), v rámci něhož byl každý občan přiřazen k jedné ze tří „ras“. Rasa se definovala podle fyzických kritérií (barva kůže, vzhled těla, hlavy a dokonce i vlasů) a sociálních kritérií (podle stravovacích návyků nebo příjmení). Jednou z těchto „ras“ byli i bílí Jihoafričané, kteří byli z hlediska apartheidních zákonů nejvýše postavení a oproti ostatním čerpali značné výhody a privilegia, která se promítala do sociálních, pracovních i majetkových práv, například formou cíleného zabírání farm vlastněných nebělochy. Stát v tomto období začal přijímat desítky tisíc imigrantů z různých států Evropy, jako například z Německa, Itálie, Nizozemska, Řecka. V polovině 70. let 20. století šlo například o bílé obyvatele z portugalských kolonií. V roce 1965 se počet jihoafrických bělochů zvýšil na 3,4 miliony, v roce 1973 4 miliony a vrchol přišel v roce 1990 s počtem 5 044 000.[7]

Počet bílých Jihoafričanů v jejich domovské zemi začal mezi lety 1990 a prvním desetiletím nového tisíciletí postupně klesat v důsledku zvýšené emigrace.[7]

V současnosti jsou bílí Jihoafričané také považováni za poslední významnou bílou populační skupinu evropských předků, která na africkém kontinentu zbyla, částečně kvůli hromadnému exodu kolonialistů z většiny ostatních afrických států během dekolonizace. Bílí nadále hrají roli v jihoafrickém hospodářství a napříč politickým spektrem. Současný počet bílých Jihoafričanů není přesně znám, protože nebyl zaznamenán žádným nedávným sčítáním lidu, ačkoli celkové procento až 9% populace od prvních nerasových voleb v zemi 1994 představuje pokles, a to jak číselně, tak proporcionálně. Zhruba necelý milion bílých Jihoafričanů žije také jako pracovníci (expatriáti) v zahraničí, což tvoří většinu odlivu mozků z Jihoafrické republiky.

Bílí Jihoafričané jako podíl na celkové populaci

0–20%      20–40%      40–60%

60–80%      80–100%

Statistické sčítání lidu v Jižní Africe 2011 ukázalo, že zde žilo asi 4 586 838 bělochů, což představuje 8,9% populace země.[9] Od sčítání lidu z roku 2001 jde o 6,8% nárůst. Podle sčítání lidu 2011 je jihoafrická angličtina prvním jazykem pro skupinu 36% bílé populace a afrikánština je prvním jazykem pro 61% bílé populace.[10] Většina bílých Jihoafričanů se identifikuje primárně jako Jihoafričané, bez ohledu na jejich první jazyk nebo původ.[11][12]

Rozmístění

Hustota osídlení bílé jihoafrické populace.

<1 /km²      1–3 /km²      3–10 /km²      10–30 /km²      30–100 /km²

100–300 /km²      300–1000 /km²      1000–3000 /km²      >3000 /km²

Jazykové rozdělení bělochů na mapě z roku 2001

Podle statistik Jihoafrické republiky tvoří bílí Jihoafričané 8,9% (sčítání lidu 2011) z celkové populace v Jihoafrické republice. Jejich skutečný poměrný podíl v obcích bude pravděpodobně vyšší, vzhledem k podpočtu při sčítání lidu z roku 2001.[15]

Následující tabulka ukazuje rozdělení bílých lidí podle provincií podle sčítání lidu z roku 2011:[10]

Provincie	Bílá pop. (2001)	Bílá pop. (2011)	% provincie (2001)	% provincie (2011)	změna 2001–2011	% celkem bílých (2011)
Východní Kapsko	305 837	310 450	4,9	4,7	-0,2 ▼	6,8
Svobodný stát	238 789	239 026	8,8	8,7	-0,1 ▼	5,2
Gauteng	1 768 041	1 913 884	18,8	15,6	-3,2 ▼	41,7
KwaZulu-Natal	482 115	428 842	5,0	4,2	-0,8 ▼	9,3
Limpopo	132 420	139 359	2,7	2,6	-0,1 ▼	3,0
Mpumalanga	197 079	303 595	5,9	7,5	+1,6 ▲	6,6
Severozápadní provincie	233 935	255 385	7,8	7,3	-0,5 ▼	5,6
Severní Kapsko	102 519	81 246	10,3	7,1	-3,2 ▼	1,8
Západní Kapsko	832 902	915 053	18,4	15,7	-2,7 ▼	19,9
Celkem	4 293 640	4 586 838	9,6	8,9	-0,7 ▼	100,0

V tomto článku byl použit překlad textu z článku White South Africans na anglické Wikipedii.