Bígr

Bígr (rumunsky Bigăr, německy Schnellersruhe, maďarsky Bigér) je malá rumunsko-česká vesnice, která leží v rumunském Banátu. Obec byla založena v roce 1827. Je tvořena dvěma ulicemi ve tvaru kříže. Nachází se zde jeden římskokatolický kostel, který je umístěn na náměstí (hlavní křižovatka). Tento kostel byl vybudovaný v roce 1876 k poctě Svaté Trojici a následně posvěcen na svátek sv. Havla. Turisté zde mohou navštívit dvě restaurace, z nichž jedna je otevřena pouze svátečně.

Bígr
Bigăr
Cesta do Bígru
Poloha
Souřadnice44°39′53″ s. š., 22°6′12″ v. d.
Nadmořská výška550–600 m n. m.
Časové pásmoGMT +2
StátRumunsko Rumunsko
ŽupaCaraș-Severin
Bígr
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha2,5 km²
Počet obyvatel90 (2012)
Hustota zalidnění36 obyv./km²
Etnické složeníČeši, Rumuni
Náboženské složeníkatolictví
Správa
Statusobec
Telefonní předvolba(+40) 02 55
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Vesnice Bígr byla založena na příkaz Rakouské monarchie generálem Schellerem (odtud Schnellersruhe – Schnellerův klid) v roce 1827 za účelem osídlení pohraničí a využití tamějšího nerostného bohatství. V letech 1827-1828 přišli čeští osadníci z Plzeňska, Příbramska a Klatovska. Bígr byl hornickou obcí, v okolí byl velký výskyt černého uhlí.

římskokatolický kostel, vybudovaný v roce 1876 k poctě Svaté Trojici

Život v Bígru

Trendem přelomu tisíciletí bylo u mladých českých rodin stěhování zpět do Česka nebo do rumunských měst kvůli nedostupnosti práce v samotném Bígru a okolí. V Bígru tak chátrá spousta domů, které jsou už řadu let opuštěny, nebo prodány za velmi nízkou cenu. Hlavní komunitu zde tvoří především české obyvatelstvo důchodového věku a několik přistěhovalých rumunských rodin. Rodiny zde žijí především z vlastní produkce. Důchody zde dosahují výše přibližně 300 Lei, přičemž chléb v místní hospodě stojí 2 Lei.

Kultura

V Bígru bydlel místní malíř Josef Řehák (†1993), který vyzdobil obrazy s náboženskými tématy kostely v českých vesnicích (Bígru, Gerníku, Svaté Heleně, Eibentálu, Rovensku) a Berzásce. Svými dekorativním a naivním stylem také bohatě vyzdobil interiér svého domu čp. 91. [1]

Reference

  1. Svoboda, Jaroslav, Dokoupil, Ivo a kudrkolektiv: Banát. Turistický a vlastivědný průvodce českými vesnicemi v rumunském Banátě. Kudrna 2005

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.