Svatá Helena (Banát)

• Už v závěru vlády Marie Terezie i v počátcích panování Josefa II. byli do oblasti Banátu, jež ležela na okraji Habsburské říše, nuceně „uklízeni“ tajní nekatolíci (včetně tolerančních sektářů z východních Čech[1]).[2]

• Gyorg Magyarly byl podnikatel, který si pronajal od vojenské správy téměř 13 tisíc jiter zdejších zalesněných pozemků, které měli podle smlouvy vymýtit kolonisté z Čech. Tak byla dne 1. května 1823 založena první česká vesnice na území současného Rumunska – Svatá Alžběta.[3]
• Následující rok byl pro dalších 100 českých rodin rozparcelovány pozemky pro vesnici Svatá Helena.[3]

Svatá Helena byla založena nekatolíky z Čech roku 1824. Obyvatelé katolického vyznání se sem přestěhovali ze zrušené osady Svatá Ažběta, jež ležela nedaleko. Po 2. světové válce reemigrovalo ze Svaté Heleny 580 lidí a počet obyvatel se snížil na 590 osob.[4]

V roce 2011 žilo v obci 360[5] obyvatel, naprostou většinu tvoří Češi. Živí se převážně zemědělstvím, mezi nejvýznamnější plodiny zde patří pšenice a kukuřice. Část obyvatel zaměstnávaly nedaleké rudné doly, které však byly zavřeny.

V obci stojí dva kostelíky: katolický pochází z roku 1879; původní evangelický z roku 1887 je využíván baptisty.

V okolí vesnice se nachází velké množství krasových útvarů. Mezi nejvýznamnější patří jeskyně Turecká díra a Kulhavá Skála. Geologicky bohaté podloží dokládají i všudypřítomné prohlubně v okolních polích.