Bánov

Název vesnice byl odvozen od osobního jména Bán (to z maďarského ban – "pán, vládce") a jeho význam byl "Bánův majetek".[3]

Archeologický průzkum prokázal už osídlení věteřovskou kulturou starší doby bronzové. V době Velkomoravské říše byl Bánov součástí velkomoravského opevnění. Stála zde tvrz, která zanikla za česko-uherských válek.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1091, kdy zde pobýval budoucí český král Břetislav II. Majiteli Bánova byla velkomoravská knížata, uherští panovníci a od konce 13. století se stal trvale moravským majetkem.

V letech 2010–2014 byl starostou Zbyněk Král, od roku 2014 funkci vykonává Marek Mahdal.

Dominantou obce při příjezdu od Uherského Brodu jsou Tři kříže znovuosazené v nedávné době na sopečné vyvýšenině.

V Bánově se každoročně pořádají hody sv. Martina, kterému je zasvěcen zdejší kostel. Doprovázen je vždy lampionovým průvodem a nedělní bohoslužbou, kterou vždy koná pozvaný farář.

• 
  Památkově chráněný špýchar usedlosti č. p. 73
• 
  Hlavní ulice
• 
  Přírodní památka Hrádek
• 
  Přírodní památka Údolí Bánovského potoka

• Štěpán Zálešák (1874–1945), sochař a řezbář.
• František Borák (1910–1975), katolický kněz. Do historie se zapsal jako zpovědník Josefa Valčíka z výsadku Silver A a spolupracovníka Operace Anthropoid.[4]
• PhDr. František Polanský (1911–1973), profesor a komeniolog, spoluzakladatel muzea Jana Ámose Komenského v Uherském Brodě.[5]
• Josef Bublík (1920–1942), parašutista padlý v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze po atentátu na Heydricha.
• prof. Ing. Miroslav Píška, CSc., profesor VUT Brno.[6]

Samospráva obce od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[7]

• sportovní hala – míčové hry, stolní tenis, kuželkové dráhy
• vodní nádrž Ordějov (2km od obce) – rekreace, rybolov
• cyklotrasa