Azhdarchoidea
Azhdarchoidea je skupinou ptakoještěrů z podřádu pterodaktyloidů. Patří sem také největší známí pterosauři vůbec, například rody Arambourgiania nebo Quetzalcoatlus. Mláďata těchto velkých pterosaurů patrně obsadila ekologické niky malých druhů ptakoještěrů a postupně je koncem křídy na mnoha místech vytlačila.[1]
Azhdarchoidea Stratigrafický výskyt: Svrchní jura až svrchní křída, před 150 až 66 miliony let | |
---|---|
Zhejiangopterus, zástupce skupiny | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Řád | ptakoještěři (Pterosauria) |
Podřád | Pterodactyloidea |
Nadčeleď | Azhdarchoidea Nessov, 1984 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Český objev
Fosilie pravděpodobného menšího zástupce této nadčeledi byly roku 1880 objeveny i na území dnešní České republiky, a to mezi Chocní a Zářeckou Lhotou.[2] V roce 2015 byl tento taxon formálně popsán jako Cretornis hlavaci.[3] Žil v období turonu (svrchní křída, asi před 92 miliony let) a v rozpětí křídel dosahoval zhruba 1,6 metru (mohlo však jít o dosud nedorostlé mládě).[4]
Paleobiologie
Podle některých odhadů dokázali tito ptakoještěři urazit ohromné vzdálenosti. Například zástupci rodu Quetzalcoatlus zvládli pravděpodobně přeletět v rozmezí 7 až 10 dní na vzdálenost kolem 16 000 kilometrů, a to jen s relativně malým výdejem energie.[5]
Velcí ptakoještěři se dokázali aktivně pohybovat i po souši, přičemž kráčeli za pomoci zadních končetin (předními se spíše jen opírali). Dokládá to anatomie obřích azdarchidů i dochované série fosilních stop.[6]
Klasifikace
Aktualizováno podle Davida Unwina, 2006.
- Nadčeleď Azhdarchoidea
- Lacusovagus
- Čeleď Chaoyangopteridae
- Chaoyangopterus
- Eoazhdarcho
- Eopteranodon
- Jidapterus
- Shenzhoupterus
- Čeleď Lonchodectidae
- Lonchodectes
- Čeleď Tapejaridae
- Podčeleď Tapejarinae
- Huaxiapterus
- Javelinadactylus[7]
- Sinopterus
- Tapejara
- Tupandactylus
- Podčeleď Thalassodrominae
- Podčeleď Tapejarinae
- Čeleď Azhdarchidae
- Nejisté, ale zřejmě validní rody azhdarchoidů
- Bennettazhia
- Bogolubovia
- Doratorhynchus
- "Ornithocheirus" bunzeli
Odkazy
Reference
- https://phys.org/news/2021-10-tiny-pterosaurs-dominated-cretaceous.html
- https://veda.instory.cz/zeme-priroda/1249-ptakojesteri-zili-i-na-nasem-uzemi-druhohorni-draci-letali-nad-chocni.html
- SOCHA, Vladimír. Kam patřil český ptakoještěr. DinosaurusBlog.com [online]. 27. července 2021. Dostupné online. (česky)
- Článek o objevu druhu C. hlavaci na webu iDNES.cz (česky)
- SOCHA, Vladimír. Quetzalcoatlus byl mezikontinentálním letcem. OSEL.cz [online]. 10. září 2021. Dostupné online. (česky)
- Padian, K., J.R. Cunningham, W. Langston, Jr., and J. Conway (2021). Functional morphology of Quetzalcoatlus Lawson 1975 (Pterodactyloidea: Azhdarchoidea). Journal of Vertebrate Paleontology. 41: 218–251. doi: 10.1080/02724634.2020.1780247
- Hebert Bruno Nascimento Campos (2021). A new azhdarchoid pterosaur from the Late Cretaceous Javelina Formation of Texas. Biologia. doi: https://doi.org/10.1007/s11756-021-00841-7
Literatura
- Witton, Mark P. (2008). A new azhdarchoid pterosaur from the Crato Formation (Lower Cretaceous, Aptian?) of Brazil. Palaeontology. 51 (6): 1289-1300. doi: 10.1111/j.1475-4983.2008.00811.x.
- Lü, J., Unwin, D. M., Xu, L., and Zhang, X. (2008). A new azhdarchoid pterosaur from the Lower Cretaceous of China and its implications for pterosaur phylogeny and evolution. Naturwissenschaften. 95 (9): 891–897. doi: 10.1007/s00114-008-0397-5
- Kellner, A. W. A.; and Campos, D.A. (2007). "Short note on the ingroup relationships of the Tapejaridae (Pterosauria, Pterodactyloidea". Boletim do Museu Nacional. 75: 1–14.
- Yusuke Goto, Ken Yoda, Henri Weimerskirch & Katsufumi Sato (2022). How did extinct giant birds and pterosaurs fly? A comprehensive modeling approach to evaluate soaring performance. PNAS Nexus. pgac023. doi: https://doi.org/10.1093/pnasnexus/pgac023
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Azhdarchoidea na Wikimedia Commons