Tupandactylus

Tupandactylus („prst boha Tupana“) byl rod velkého, bezzubého pterodaktyloidního ptakoještěra s výrazným lebečním hřebenem, který žil v období spodní křídy na území dnešní Brazílie (geologické souvrství Crato).[1]

Tupandactylus
Stratigrafický výskyt: Spodní křída, asi před 112 miliony let
Rekonstrukce vzezření druhu T. imperator
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Řádptakoještěři (Pterosauria)
PodřádPterodactyloidea
ČeleďTapejaridae
PodčeleďTapejarinae
RodTupandactylus
Kellner a Campos, 2007
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Žil asi před 112 miliony let a spolu s ním se v daných ekosystémech vyskytoval také blízce příbuzný rod Tapejara a někteří další velcí pterosauři. Nápadným znakem tohoto ptakoještěra byl obří lebeční hřeben, který zřejmě sloužil k rozpoznávacím a signálním účelům. Byl tvořen zčásti kostí a zčásti měkkou tkání.

V současnosti jsou rozeznávány dva platné druhy tohoto rodu, T. imperator (popsaný jako Tapejara imperator roku 1997) a T. navigans (popsaný jako Tapejara navigans roku 2003). S tapejarou je však tupandaktylus pouze blízce příbuzný a patří spolu s ní také do čeledi Tapejaridae.[2]

Unikátní zachování

V listopadu roku 2019 byla publikována studie, oznamující identifikaci barviv (a organel melanozomů) ve fosilním lebečním hřebeni druhu Tupandactylus imperator.[3]

Výzkum také odhalil přítomnost fosilizovaných měkkých tkání na lebeční části kostry skvěle dochovaného jedince tupandaktyla.[4] Měkké tkáně odhalují přesný tvar a velikost lebečního hřebínku tohoto pterosaura.[5]

Odkazy

Reference
  1. Ribeiro, A. C.; et al. (2021). Towards an actualistic view of the Crato Konservat-Lagerstätte paleoenvironment: A new hypothesis as an Early Cretaceous (Aptian) equatorial and semi-arid wetland. Earth-Science Reviews. 103573. doi: https://doi.org/10.1016/j.earscirev.2021.103573
  2. Chang-Fu Zhou, Tao Niu & Dongxiang Yu (2022). New data on the postcranial skeleton of the tapejarid Sinopterus from the Early Cretaceous Jehol Biota. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2022.2042811
  3. Felipe L. Pinheiro; et al. (2019). Chemical characterization of pterosaur melanin challenges color inferences in extinct animals. Scientific Reports, 9, Article number: 15947. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-019-52318-y
  4. Hebert Bruno Nascimento Campos & Edio-Ernst Kischlat (2020). The tapejarid pterosaur Tupandactylus imperator from Crato Formation and the preservation of cranial integuments. bioRxiv 2020.02.06.937458. doi: https://doi.org/10.1101/2020.02.06.937458
  5. Victor Beccari, Felipe Lima Pinheiro, Ivan Nunes, Luiz Eduardo Anelli, Octávio Mateus & Fabiana Rodrigues Costa (2021). Osteology of an exceptionally well-preserved tapejarid skeleton from Brazil: Revealing the anatomy of a curious pterodactyloid clade. PLoS ONE. 16 (8): e0254789. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0254789

Literatura
  • Martill, D. M., Bechly, G. and Loveridge, R. F. (2007). The Crato fossil beds of Brazil: window into an ancient world. Cambridge University Press. ISBN 0-521-85867-4, ISBN 978-0-521-85867-0
  • Campos, D. A.; and Kellner, A. W. A. (1997). "Short note on the first occurrence of Tapejaridae in the Crato Member (Aptian), Santana Formation, Araripe Basin, Northeast Brazil". Anais da Academia Brasileira Ciências. 69 (1): 83–87.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.