Quetzalcoatlus

Porovnání velikosti kvecalkoatla a člověka.

Tento gigantický ptakoještěr mohl dosáhnout v rozpětí křídel až kolem 12 metrů, což je stejné jako u malého dopravního letadla (pravděpodobnější jsou možná hodnoty kolem 10-11 metrů).[4] Rozpětí křídel tohoto pterosaura bylo zhruba třikrát větší než u největšího létajícího ptáka současnosti, kondora andského.[5] Jeho hmotnost se zřejmě pohybovala kolem 200 až 250 kg, těžší tělo by již aktivní let nejspíš neumožňovalo[6]. Měl velmi dlouhý krk (asi 2 až 3 metry) a hlavu, která možná přesáhla i se zobákem délku 2,5 metru.

Živil se pravděpodobně rybolovem nebo kroužil nad krajinou a vyhledával dole pod sebou dinosauří mršiny. Novější teorie vidí v těchto obřích azdarchidech kráčející tvory podobné obřím čápům, vyhledávající drobnější kořist v bažinách a na pevné zemi, což zahrnuje i mláďata dinosaurů, která byla též snadnou kořistí. Nové výzkumy naznačují, že se tento ohromný pterosaur mohl chovat podobně jako obří volavka.[7]

Podle některých výzkumů byl tento obří ptakoještěr velmi efektivním letcem, schopným urazit vcelku až kolem 16 000 kilometrů, a to při průměrné rychlosti asi 130 km/h po dobu 7 až 10 dnů.[8]

Jméno je odvozeno z řeči mexických indiánů (Aztéků) a je původním označením božstva „Okřídleného hada“. Druhové jméno northropi bylo zvoleno podle letecké společnosti Northrop-Grumman. Vědecké binomické jméno Quetzalcoatlus northropi bylo v roce 2019 rozhodnutím Mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu (ICZN) konzervováno a stanoveno jako neměnné.[9]

V roce 2021 byl ze sedimentů souvrství Javelina formálně popsán nový druh rodu Quetzalcoatlus, a to Q. lawsoni.[10]

Quetzalcoatlus se vyskytuje například v šesté epizodě fiktivně dokumentárního seriálu Putování s dinosaury nebo ve čtvrtém díle fiktivního dokumentu Planeta dinosaurů. Objevuje se však také v dokumentech Toulky dinosaurů Amerikou, Dinosauři: Anatomická tajemství nebo Poslední dny dinosaurů. V roce 1986 vytvořili letečtí inženýři (vedení Paulem MacCreadym) funkční repliku kvecalkoatla poloviční velikosti (rozpětí křídel 5,5 metru). Několikaminutový let tohoto modelu pak natočili a stal se součástí dokumentu s názvem On the Wing ("Na křídlech") IMAXu[11]. Obří ptakoještěr se objevil také v četných knižních příbězích, z českých lze uvést například titul Poslední dny dinosaurů, kde je zobrazen jako obří mrchožrout, jeden z posledních ptakoještěrů vůbec.