Vardar
Vardar (makedonsky Вардар, řecky Αξιός) je řeka, která protéká v Severní Makedonii a v kraji Střední Makedonie v Řecku. Je 388 km dlouhá. Povodí má rozlohu 25 400 km².
Vardar | |
---|---|
řeka ve Skopje | |
Základní informace | |
Délka toku | 388 km |
Plocha povodí | 25 400 km² |
Průměrný průtok | 151 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Vrutok 41°45′50,58″ s. š., 20°50′13,06″ v. d. | |
Ústí | |
Termaiko, Egejské moře 40°30′27″ s. š., 22°43′3″ v. d. 0 m n. m. | |
Protéká | |
Severní Makedonie, Řecko | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Středozemní moře, Egejské moře, Povodí Vardaru (Severní Makedonie 62,83%, Srbsko 25,22%, Řecko 11,94%)[1] | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Průběh toku
Řeka pramení v severomakedonských horách Šar planina a Sucha Gora u Vrutoku. Teče přes mezihorské kotliny, které jsou oddělené soutěskami (např. veleská a demirkapijská). Ústí do zálivu Termaiko Egejského moře, asi 20 km jihozápadně od Soluně.
Vodní stav
Maxima dosahuje na podzim a v zimě a také na jaře. Minimum má od července do září. Průměrný průtok v místech, kde vtéká do Soluňské nížiny činí přibližně 151 m³/s.
Využití
Na řece leží města Gostivar, Jegunovce, Skopje, Veles, Negotino, Demir Kapija, Gevgelija (Severní Makedonie), Polykastro a Axioupoli (Řecko).
Využívá se na zavlažování, v malé míře je voda z řeky také využívána pro některé vodovodní sítě a napájení rybníků. Pro průmyslové užití se využívaly některé přítoky Vadaru (Bregalnica a Pčinja). V 19. století byla řeka splavná a sloužila pro dopravu obilovin, vlny, dřeva apod.
Údolím řeky vedou v přibližně severo-jižním tahu hlavní dopravní tepny Severní Makedonie. Na řeckém území jsou některé břehy a části toku řeky chráněny v rámci oblastí Natura 2000.
Historicky bylo území současné Severní Makedonie podle řeky označováno v minulosti jako tzv. Vardarská Makedonie podle řeky Vardar.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vardar na Wikimedia Commons