Vitamín A

Rybí tuk, játra, mrkev, zelené a žluté listy, špenát, kapusta, petrželová nať, kedlubnová nať, meloun, meruňky, zelí, brokolice, kukuřice, dýně, máslo, vaječný žloutek, v menším množství mléko, tučné ryby, třešně aj.

Nedostatek vitamínu A (avitaminóza A) způsobuje šeroslepost,[2] sklon k zánětu očních spojivek a poškození oční sítnice, rohovatění a šupinatění kůže, snížení pohlavní aktivity, zpomalení pohlavního vývoje, snížení potence, snížení imunity, sklon k zánětům a některé další poruchy. Nebezpečný je však i přebytek tohoto vitamínu (hypervitaminóza A).

Doporučená denní dávka činí 0,8 mg/den (či 4,8 mg beta-karotenu = poměr 1:6),[2] při dlouhodobém užívání jsou nutné pravidelné přestávky. Užívání v těhotenství je nutné konzultovat s lékařem, obecně se nedoporučuje (může poškodit nervový systém plodu). Přírodní provitamín A (beta-karoten) by měl být bez vedlejších účinků. Diabetes vyvolává potíže v přeměně betakarotenu na vitamín A. Při nemocech srdce se doporučuje užívat jej formou sirupů či prášků nejčastěji třikrát denně. Ovšem větší dávky vitamínu A jsou spojené s větším rizikem zlomenin kostí.[3]

Vitamin A se používá jako součást kosmetických přípravků, zejména těch pro omlazení pleti. Podle německého Spolkového institutu pro hodnocení rizik by však jeho užívání v kosmetice mělo být limitováno v přípravcích nanášených na obličej a na ruce. V produktech nanášených na rty (rtěnky, balzámy) nebo určených k péči o tělo by se neměl používat vůbec. Podle německých expertů máme vitaminu A dostatek v jídle. V případě žen po menopauze dokonce příjem přesahuje maximální doporučenou dávku a není proto žádoucí jeho příjem prostřednictvím kosmetiky.[5]