August Kiss

August Kiss, grafika Adolfa Neumanna (1865)

August Kiss se narodil 11. října 1802 v Paprozanu (Paprocany – dnes část města Tychy) v tehdejším Pruském Slezsku, dnešním Slezském vojvodství, v Polsku. Zde vyrůstal v prostředí železné hutě, ve které jeho otec pracoval jako správce.

V roce 1822 se přestěhoval do Berlína, kde studoval na pruské akademii umění Preußische Akademie der Künste a v ateliéru sochaře Christiana Raucha, představitele německého klasicismu. Též byl žákem berlínského sochaře Christiana Friedricha Tiecka a pruského architekta a malíře Karla Friedricha Schinkela. Podle Schinkelových kompozic provedl reliéfy pro štít Nikolaikirche v Postupimi.

Jméno August Kiss vešlo ve známost v roce 1839, kdy zhotovil plastiku Amazonky na koni v boji s panterem. Roku 1842 ji pro krále Ludwiga I. provedl v mramoru a o něco později ji v berlínských královských slévárnách odlil Christoph Fischer v bronzu; tato plastika v životní velikosti byla umístěna před Staré muzeum (něm. Altes Museum) v Berlíně.

August Kiss zemřel 24. března 1865 v Berlíně. Pohřben je na berlínském hřbitově Alter St.-Matthäus-Kirchhof. Jeho hrob je od roku 1958 prohlášen čestným hrobem města Berlín.

V Tychách poblíž jezera Paprotzaner byl na jeho počest postaven obelisk.

Další významná práce po Amazonce na koni v boji s panterem byla jezdecká socha Fridricha Velikého, odlita z bronzu a odhalena v roce 1847 ve Vratislavi. Sochu krále Fridricha Wilhelma III. vytvořil v bronzu třikrát; jednou v uniformě s pláštěm a odkrytou hlavou pro Postupim, poté v roce 1851 na koni s vavřínovým věncem se šesti ženskými alegorickými figurami na podstavci a zdobnými reliéfy z pruské historie pro Königsberg (od roku 1946 Kaliningrad) a potřetí v roce 1861 v napoleonském klobouku pro Vratislav.

August Kiss dále vytvořil bronzovou sochu sv. Michaela, který poráží draka; byl to dárek od krále Fridricha Viléma IV. jeho bratru, pozdějšímu císaři Vilémovi, na památku vzpoury v Badenu (zámek Babelsberg). Dále je autorem kolosální bronzové jezdecké sochy sv. Jiřího drakobijce původně zhotovené pro velké nádvoří zámku v Berlíně, nyní u řeky Sprévy ve čtvrti Nikolaiviertel. Vytvořil též sochu Christiana Beutha před berlínskou Bauakademie, dále bronzové postavy pro Wilhelmplatz v Berlíně, které nahradily šest starších mramorových soch. Čtyři z nich, James Keith, Hans von Zieten, Friedrich von Seydlitz a Starý Dessauere, zůstaly nezměněny; sochy Hanse von Winterfeldt a Kurta von Schwerin August Kiss přepracoval. Wilhelmsplatz je nyní částí Wilhelmstrasse. Sochy Hanse von Zieten a Starého Dessauera byly vyjmuty z lapidária a stojí opět ve Wilhelmstrasse na rohu Mohrenstraße.

Jediným větším dílem v mramoru, které August Kiss dokončil, je náhrobní pomník hraběnky Laury Henckel von Donnersmarck opírající se o sochu královny Luisy von Mecklenburg-Strelitz od Christiana Raucha.

Známá díla

Sv. Jiří drakobijce, Nikolaiviertel, Berlin

Amazonka na koni bojujícís panterem, Altes Museum, Berlín

	1837–1841	Amazonka na koni v boji s panterem před Starým muzeem (něm. Altes Museum) v Berlíně, zachovalá (v letech 1864–1965 v mramorovém provedení pro bruselskou akademii)
	1830–1850	Sochařská výzdoba hlavní fasády Nikolaikirche, společně s Ludwigem Wichmannem, Postupim
	1836–1837	Zinkové reliéfy na oltáři v Nikolaikirche (návrh Karl Schinkel), Postupim
	1841	Jezdecká socha Fridricha Velikého, Vratislav, zničena po roce 1945
	po roce 1841	Náhrobek Karla Friedricha Schinkela, Friedhof der Dorotheenstädtischen und Friedrichswerderschen Gemeinden, Berlín
	po roce 1845	Náhrobek pro Ludwiga Persia (podle návrhu Friedricha Augusta Stülera), Bornstedter Friedhof, Postupim
	kolem 1850–1852	Památník Pruska v Karlsruhe (pouze postava archanděla Michaela, architektura Friedricha Eisenlohra), v roce 1953 odstraněn
	1851	Socha Fridricha Viléma III. na Wilhelmplatz, Postupim, zničena po roce 1945
	1851	Jezdecká socha krále Friedricha Wilhelma III., Königsberg, zničena po roce 1945
	1851–1856	Socha archanděla Michaela, kostel sv. Michala, Berlín, zachovalá
	kolem roku 1856	Zlacená socha archanděla Michaela, velká kopule zámku Schwerin, zachovalá
	1854–1861	Socha Christiana Petra Wilhelma Beutha před Bauakademií, Berlín
	1855	Socha sv. Jiří drakobijce, dříve na nádvoří paláce, postaveného v roce 1950 u parku Volkspark Friedrichshain, od roku 1987 ve čtvrti Nikolaiviertel, Berlín
	po roce 1857	Portrétový medailon Christiana Daniela Raucha u jeho hrobu na hřbitově Friedhof der Dorotheenstädtischen und Friedrichswerderschen Gemeinden, Berlín
	1858	Socha prince Leopolda III. Friedricha Franze von Anhalt-Dessau (1740–1817), která byla odhalena 20. října 1858 na náměstí Neumarkt v Dessau. Socha byla odlita ve slévárně v Lauchhammeru. Iniciátoři byli členové výboru pro výstavbu památníku v Dessau pod vedením Adolfa von Heydecka, nelegitimního synovce prince
	1861	Jezdecká socha krále Friedricha Wilhelma III., Vratislav, zničena po roce 1945
	1862	Reliéf v tympanonu západního štítu Nového muzea (něm. Neues Museum), Berlín
	1865–1869	Víra, láska, naděje (dokončeno Gustavem Blaeserem), Národní galerie, Berlín

Díla v Karlových Varech

August Kiss byl v letech 1855 až 1864 pravidelným lázeňským hostem v Karlových Varech. Navštívil město celkem desetkrát a vždy se ubytoval v domě Stadt Frankfurt nedaleko Vřídelní kolonády. Na přání barona Augusta von Lützow vytvořil několik soch.[1][2]

Hlava lvice požírající hada, Slovenská ulice, Karlovy Vary

	před 1851	Jelen, litinová socha v životní velikosti, původně umístěna v zahradě vily Lützow, později přemístěna za hotel Richmond
	1851	Kamzík, dutá socha odlitá ze zinku, po dlouhou řadu let jedním ze symbolů města Karlovy Vary (v roce 1986 nahrazena bronzovou kopií zhotovenou karlovarským sochařem Janem Kotkem)
	1854–1855	Sochy zvířat rozmístěných v zahradě vily Lützow – býk, kůň, dva velké sedící psi a Amazonka na koni bojující s panterem
	1858	Kočka, socha umístěna na vysokém sloupu měla zesměšnit karlovarské radní za nepříliš povedenou sochu císaře Karla IV. v tehdejších městských zahradách[3]. Podle jiného zdroje ji zde baron Lützow nechal umístit na protest proti radním, kteří mu nepovolili stavbu lanovky od jeho vily na kolonádu.[4].
	1859	Hlava lvice, litinová plastika usazena na skále na tehdejších Dorotiných nivách, dnes Slovenské ulici, věnovaná městu; nápis „In dankbarer Erinnerung von Kiss aus Berlin. 1859“, tedy „S vděčnou vzpomínkou od Kisse z Berlína. 1859.“