Arne Lygre

Debutoval v roce 1996 hrou Máma a já a muži. Ve svých hrách se zabývá především mezilidskými vztahy, ženskou emancipací, vývojem lidské společnosti, odcizením jedince a konstruováním osobní identity. Autor specifickým způsobem pracuje s časem, první dvě hry jsou založeny na časových skocích, které mohou trvat několik minut i několik let. Hra Máma a já a muži se odehrává v průběhu šedesáti let, hra Náhle věční celých tisíc let. Jeho texty sestávají z reálných dialogů postav a navíc z jejich vnitřních monologů, které jsou někdy uspořádány dialogicky. V Lygreho raných hrách jsou postavy příbuzní a v souvislosti s jejich rozpětím přes několik generací jsou někdy připodobňovány k ságám. [1]

Hra z roku 2014 Nic ze mě pojednává o vztahu dvou lidí, kteří spolu v prázdném bytě zkouší začít nový život oproštěný od minulosti, která se ale stále častěji a bolestněji připomíná. Autor důsledně dekonstruuje dramatickou situaci, scénické poznámky jsou nijak neoddělenou součástí dialogu, postavy nejednají, ale říkají, co řekla nebo udělala druhá postava. Identitu člověka chápe Lygre jako tekutou proměnnou realizující se v představách, které o sobě postavy navzájem mají.

Lygreho hry byly přeloženy do francouzštiny, angličtiny, němčiny, dánštiny, estonštiny, slovenštiny a češtiny. [2]

Zkrácená verze Lygreho hry Máma a já a muži zvítězila v roce 1996 na Festivalu dramatiky v Oslu. Za svoji sbírku povídek Tid inne (Nadešel čas) obdržel v roce 2004 literární cenu Brageprisen. [3] V roce 2013 získal norskou Ibsenovu cenu za hru Ztrácím se. [4]

• Máma a já a muži (Mamma og meg og menn, 1996)
• Náhle věční (Brått evig, 1999, česky 2003)
• Stín jednoho chlapce (Skygge av en gutt, 2005)
• Muž bez záměru (Mann uten hensikt, 2005)
• Dny dole (Dager under, 2006)
• A pak ticho (Så Stilhed, 2007)
• Ztrácím se (Jeg forsvinner, 2011)
• Nic ze mě (Ingenting av meg, 2013, česky 2015)

• Poslední tvář (Et siste ansikt, román, 2006)
• Můj mrtvý muž (Min døde mann, román, 2009)

Náhle věční, (Brått evig, 1999), Svět a divadlo, Praha 2003, překlad Karolína Stehlíková, ISSN 0862-7258[7]

• Nic ze mě, (Ingenting av meg, 2013), rukopis Aura-pont, 2015, překlad Karolína Stehlíková [8]

• 2000: Brått evig, režie: Roman Baskin, Vanalinnastudio (Kähku igavikku), Tallinn, Estonsko
• 2000: Mamma og meg og menn, režie: Mikkel Hede, Masken Teater, Nykøping-Falster, Dánsko
• 2006: Dager under, režie: Kamilla Mortensen, Teater Momentum in Odense, Dánsko
• 2006: Mamma og meg og menn , režie: Francois Chevallier, Addition Théâtre, Le Mans, Francie
• 2006: Mann uten hensikt, režie: Marc von Henning, Theatre Am Neumarkt, Zürich, Švýcarsko
• 2009: Så Stilhed, režie: Torkil Sandsund, Det Norske Teater, Oslo, Norsko
• 2011: Jeg forsvinner, režie: Stéphane Braunschweig, La Colline Théâtre National, Paris, Francie

• Náhle věční, scénické čtení, Městské divadlo Zlín, premiéra 4. 4. 2006 [9]
• Nic ze mě, scénické čtení na festivalu SPECIFIC Divadla Feste, režie: Marika Smreková, premiéra 25. 5. 2015 [10]
• Nic ze mě, Masopust, režie Viktorie Čermánková, premiéra 18. 12. 2016[11]

• http://www.scena.cz/index.php?d=3&page=online&id_g=47&id_o=1176 rozhovor s Karolínou Stehlíkovou o současném norském dramatu
• http://huldra.saga.cz/no/u_nahlevecni.htm ukázka ze hry Náhle věční
• http://www.scena.cz/index.php?page=online&d=3&id_o=1163&id_g=47 rozhovor s Arne Lygrem
• http://www.divadlofeste.cz/innsikt-5-brno/ Archivováno 2. 8. 2020 na Wayback Machine festivalu scénických čtení Specific, obsahuje rozhovor s Arne Lygrem
• http://www.iliteratura.cz/Clanek/14069/lygre-arne článek o Arne Lygrem
• http://www.iliteratura.cz/Clanek/20033/lygre-arne-et-site-ansikt-originalu recenze románu Poslední tvář